Mzdový zpravodaj - Podzim 2023

Cestovní náhrady – změna průměrné ceny nafty

Od 1. 7. 2023 se změnila vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023. Výše průměrné ceny nafty se snížila z původních 44,10 Kč na částku 34,40 Kč za 1 litr nafty.

Sleva na pojistném sociálního pojištění

Od 1. 2. 2023 je možné u vybraných skupin zaměstnanců uplatnit slevu na sociálním pojištění za společnost ve výši 5 %, jestliže jsou splněny podmínky k jejímu uplatnění. Jednou z nich je, že úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu není vyšší než 1,5 % průměrné mzdy. Upozorňujeme, že podle výkladu ČSSZ se do počtu hodin nemá započítávat dovolená poskytnutá nad rámec výměry dané zákoníkem práce (§ 212). V případě, že výměra dovolené u zaměstnance je vyšší než „zákonná″ výměra, použije se jen počet hodin dovolené do výše „zákonného″ nároku.

Milostivé léto III

Návrh zákona byl schválen a třetí milostivé léto bude trvat do 30. listopadu 2023. Tentokrát se odpouští správní exekuce, tzn. dluhy na sociálním pojištění či daňových nedoplatcích. Po uhrazení jistiny se odpouští příslušenství daně a pojistného (úroky, penále, pokuty, náklady řízení). Při dluzích vyšších než 5 000 Kč je dlužníkům umožněno rozložit si jejich uhrazení do více splátek.

Děti cizinců se od ledna stanou účastníky veřejného zdravotního pojištění

Všichni cizinci mladší 18 let budou od 1. ledna 2024 nově účastníky veřejného zdravotního pojištění. Toto opatření se týká dětí cizinců s uděleným dlouhodobým pobytem na území ČR bez ohledu na jeho účel (netýká se dětí s uděleným dlouhodobým vízem nebo dětí s povolením k přechodnému pobytu rodinných příslušníků občana EU). 

Na rozdíl od českých dětí, kde pojištění hradí stát, v případě dětí cizinců s uděleným dlouhodobým pobytem jej hradí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník nezletilé osoby. Účast na veřejném zdravotním pojištění je povinná ze zákona a pojistné se platí za celé rozhodné období. Dítě narozené na území ČR od 1. 1. 2024 matce s uděleným dlouhodobým pobytem se stává účastníkem veřejného zdravotního pojištění po celou dobu řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Zákonný zástupce musí však žádost o dlouhodobý pobyt podat do 60 dnů ode dne narození a svou ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně splnit do 8 kalendářních dnů od narození. Pojistné posléze hradí zákonný zástupce, poručník či opatrovník. Zdůrazňujeme, že přechod ze soukromého zdravotního pojištění k veřejnému musí být plynulý a nesmí vzniknout období, kdy děti cizinců nebudou pojištěny. 

Nově bude možné sjednat si komplexní zdravotní pojištění s jakoukoliv pojišťovnou, která je oprávněná takové pojištění poskytovat, nikoliv jen s VZP, jak bylo doposud zákonem stanoveno. Rovněž se mění i výše pojistného plnění a limit se navyšuje z 60 000 eur na 400 000 eur. 

Novela zákoníku práce

Dne 1. 10. 2023 nabyla účinnosti dlouho očekávaná novela zákoníku práce, která přináší řadu významných změn, jež se dotknou všech zaměstnavatelů. Mimo jiné zavádí právní úpravu práce na dálku a s tím související povinnost písemné dohody o výkonu práce na dálku se zaměstnancem. V rámci dohody by se měl zaměstnavatel vypořádat zejména s otázkou nákladů spojených s výkonem práce na dálku, ale například i s BOZP, kterou však novela výslovně neřeší. Dále dojde k výraznému rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele a k zavedení této povinnosti i vůči zaměstnancům pracujícím na dohodu a zaměstnancům vysílaným do zahraničí. Zásadní změny přináší novela v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovní podmínky „dohodářů“ se tak přiblíží pracovním podmínkám zaměstnanců v pracovním poměru, kdy bude zaměstnavatel nově povinen například rozvrhovat pracovní dobu a od nového roku bude těmto zaměstnancům rovněž náležet právo na dovolenou. Novela otvírá možnost uzavírat v širší míře pracovní smlouvy a jiné dohody v elektronické podobě a zjednodušuje pravidla pro elektronickou komunikaci a doručování. 

Zpřísnění dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr:

• Povinné rozvrhování pracovní doby
• Možnost zaměstnance požádat za určitých podmínek o zaměstnání v pracovním poměru
• Povinnost v určitých situacích písemně odůvodňovat výpověď a nesjednání pracovního poměru na žádost zaměstnance
• Aplikace ustanovení o dovolené obdobně jako u pracovního poměru (nabývá účinnosti 1. ledna 2024)

Nová pravidla pro home office:

• Povinná písemná dohoda se zaměstnancem
• Možnost pro obě strany vypovědět dohodu o práci na dálku z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou
• Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku činní 4,60 Kč/hod (dle vyhlášky MPSV); je však možná i dohoda, že náhrada zaměstnanci nenáleží
  
• Povinnost zaměstnavatele písemně odůvodnit, pokud pečujícím zaměstnancům odmítne umožnit home office

Nová pravidla pro elektronické podepisování a doručování pracovněprávních dokumentů:

• Zmírnění pravidel pro elektronické podepisování a doručování – pro podpis pracovní smlouvy a dodatků i dohod o skončení pracovního poměru stačí prostý el. podpis a doručení na e-mailovou adresu zaměstnance, pokud mu zaměstnanec k tomuto doručování udělil souhlas
• Právo zaměstnance odstoupit od pracovní smlouvy uzavřené elektronicky do 7 dnů od jejího doručení
• „Přísnější“ doručování a požadavek vyšší úrovně el. podpisu pouze pro jednostranné ukončovací dokumenty, odvolání z vedoucího místa a vzdání se vedoucího místa a mzdový výměr
• Upuštění od požadavku na vyšší úroveň elektronického podpisu s externím certifikátem (uznávaný el. podpis) u zaměstnance, např. v případě výpovědi nebo zrušení ve zkušební době

Změny v informování zaměstnance o obsahu pracovního poměru:

• Výrazné zkrácení měsíční lhůty, do které je zaměstnavatel povinen splnit informační povinnost, na 7 dnů, v případě změny údajů dokonce nejpozději v den změny údajů
• Rozšíření okruhu údajů, které musí být zaměstnanci poskytnuty
• Možnost informovat v elektronické podobě
• Zavedení rozsáhlé povinnosti informovat zaměstnance o podmínkách vyslání do jiného státu
• Informační povinnost vůči zaměstnancům pracujícím na dohodu

Rodičovská dovolená:

• Nově bude zaměstnanec povinen podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně.
  

Konsolidační balíček

Ministerstvo financí předložilo Poslanecké sněmovně v rámci konsolidačního balíčku návrh novely zákona o daních z příjmů. Jednou z chystaných změn je i změna daňových úlev při poskytování zaměstnaneckých benefitů.

V oblasti tzv. volnočasových benefitů to vypadá, že vláda od původního návrhu plného zrušení daňového osvobození ustupuje a do třetího čtení tak jde „měkčí″ varianta. Ta zachovává původní daňově výhodný režim, avšak zavádí souhrnný roční limit, tj. ruší se roční limit na dovolenou ve výši 20 000 Kč, ovšem stanovuje se souhrnný roční limit pro celou kategorii tzv. volnočasových benefitů ve výši poloviny průměrné mzdy. Nově by tak roční limit měl činit 21 983 Kč. 

V případě benefitních programů, tedy cafeterie nebo benefitních karet, se většina zaměstnavatelů pravděpodobně do chystaného limitu se základním benefitovým přídělem vejde. Potenciální problém může nastat u zaměstnavatelů, kteří nad rámec základního benefitního programu svým zaměstnancům přispívají například na aktivity pro děti (letní tábory, kroužky nebo školku) nebo nadstandardní zdravotní péči. Nově i tato plnění budou vstupovat do příslušného limitu. Chystaná novela sice nezakazuje poskytovat i vyšší plnění, ale bude nutné dobře nastavit evidenci všech benefitů v přesných hodnotách, aby byl zaměstnavatel vždy schopen překročení limitu konkrétních zaměstnanců správně a včas zdanit a pojistit. Zde je vhodné dodat, že oproti aktuálnímu stavu budou mít společnosti za určitých podmínek výhodu v tom, že si budou moci vše, co bude zmíněný limit překračovat, vykázat na vrub daňových nákladů. 

Změny se dotknou i poskytování stravenek, kdy by podle návrhu mělo dojít k sjednocení daňových dopadů stravenek a stravenkového paušálu. Stravenky by tedy již měly být osvobozené pouze do určité částky (v návaznosti na výši horní hranice stravného), a pokud hodnota stravenky hrazená zaměstnavatelem přesáhne tento limit, je potřeba rozdíl posuzovat jako zdanitelný příjem. Na druhou stranu zaměstnavatel již nově může daňově uplatnit celou jím hrazenou část.

Dochází také ke zrušení daňového osvobození v případě nepeněžních darů při životních či pracovních výročích. Limit pro daňové osvobození v případě sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na překonání mimořádně obtížných podmínek (vyhlášení nouzového stavu na daném území) by se měl snížit z 500 000 Kč na 50 000 Kč.  Žádná změna by neměla nastat u podpory penzijního (při)pojištění či životního pojištění.

Možnost prodloužení výpovědní doby v jejím průběhu

Nejvyšší soud řešil otázku, zda mohou zaměstnavatel a zaměstnanec platně uzavřít dohodu o prodloužení výpovědní doby v době, kdy již výpovědní doba běží. Dospěl k závěru, že uzavření dohody o prodloužení výpovědní doby v průběhu výpovědní doby je možné. Z obsahu takové dohody však musí jednoznačně vyplývat, kdy (který den) má pracovní poměr účastníků dohody skončit. Zároveň musí být výpovědní doba sjednána tak, aby její délka po prodloužení byla přiměřená okolnostem konkrétního případu. Jinak by šlo o (relativně) neplatné právní jednání ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku.