Novinky

Česká ekonomika by měla v následujících letech udržet růst

Praha, 13. ledna 2015 – V následujících pěti letech (2016-2020) lze očekávat, že česká ekonomika bude pokračovat v pozitivním trendu růstu HDP – průměrné tempo růstu by mělo dosahovat 1,7 procenta. To povede k pozvolné konvergenci k průměru EU-28, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly. V roce 2020 by se ČR mohla pohybovat na úrovni 85-86 % průměru EU. To by mohlo znamenat, že ČR tak předstihne na čele žebříčku středoevropských zemí Slovinsko. Na druhé straně bude pokračovat v růstu rovněž Slovensko, které by do konce dekády mohlo předběhnout ČR na čele žebříčku středoevropských zemí a v roce 2020 dosáhnout 90 % průměru EU. Vyplývá to z ekonomické analýzy, kterou zpracovala společnost Deloitte.

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

„Optimismus ohledně dalšího vývoje eurozóny sice do jisté míry vychladl, stále se však v letošním roce očekává pokračování mírného růstu HDP. I nadále by mělo platit, že rychleji by měly růst země, které jsou důležité z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Průměrný odhad zvýšení HDP pro Německo činí 1,5 procenta, v případě Slovenska dokonce 2,8 procenta,“ uvedl Josef Kotrba, vedoucí partner Deloitte ČR.

„Ve světle historické výkonnosti české ekonomiky se může odhad růstu HDP pro následujících pět let zdát jako nízké číslo, nicméně je nutné vzít v potaz očekávaný externí vývoj. Pokud poroste německá ekonomika průměrně pouze o 1,4 procenta, limituje to do značné míry také prostor pro růst českého hospodářství,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte a doplnil: „Z pohledu české ekonomiky je klíčovým rizikem vývoj v eurozóně, kde dlouhodobé tempo růstu některých zemí výrazně zpomalilo a při absenci strukturálních reforem může dále klesat. V případě eurozóny je dále rizikem deflace a její negativní dopady.“

Střednědobý výhled eurozóny v letech 2016 - 2020

V situaci, které se říká „nový normál“, lze očekávat, že v letech 2016-2020 globální ekonomika poroste tempem 3,6-3,7 procenta ročně. Pro srovnání v letech 2010-2014 rostla průměrně tempem 3,9 procenta ročně, v první dekádě tohoto století tempem 4,0 procenta.

Eurozóna by měla být nejpomaleji rostoucí vyspělou ekonomickou oblastí s průměrným růstem jedno procento, přičemž Německo poroste průměrným tempem 1,4 procenta, Francie 1,1 procenta a třetí největší ekonomika eurozóny – Itálie, tempem pouhých 0,6 procenta. Mezi středoevropskými zeměmi by si největší dynamiku měly udržet Polsko a Slovensko s růstem HDP zhruba 3 procenta ročně.

Střednědobý výhled České republiky v letech 2016 - 2020

  • Růst HDP Průměrné tempo růstu české ekonomiky by v druhé polovině této dekády mělo dosahovat 1,7 procenta. Uvedené tempo růstu ekonomiky povede k pozvolné konvergenci k průměru EU-28, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly.

„V roce 2013 dosahovala Česká republika 81 procent průměrné úrovně EU. V roce 2020 by se mohla pohybovat na úrovni 85-86 procent průměru EU. Konvergence tedy zůstane relativně pomalá. V posledních 15 letech se Česká republika přibližovala průměru EU tempem 0,3 procentního bodu ročně. Znatelně pomaleji než ostatní středoevropské ekonomiky,“ doplnil David Marek.

  • Míra nezaměstnanosti – Podle metodologie ČSÚ by v průměru měla dosahovat 5,8 procenta. Celková průměrná zaměstnanost by měla činit 4,97 milionu osob, za předpokladu zvolna klesající populace v produktivním věku. Průměrná mzda se bude zvyšovat o 4,0 procenta nominálně, resp. 2,0 procenta v reálném vyjádření.
  • Dovoz a vývoz – Vývoz i dovoz by měly růst v průměru osmiprocentním tempem. Přebytek zahraničního obchodu tak zůstane vysoký a v průměru se bude pohybovat mezi 240-270 miliardami korun ročně. Především díky vysokému přebytku zahraničního obchodu bude ve druhé polovině dekády kladné saldo běžného účtu platební bilance. Průměrné by mělo dosahovat 1,4 procenta HDP.
  • Inflace - Inflace ve spotřebitelských cenách by měla v letech 2016-2020 kolísat kolem inflačního cíle centrální banky a v průměru bude činit 2,0 procenta. Stejně by tomu mělo být u indexu cen průmyslových výrobců.
  • Kurz koruny vůči euru – Kurz koruny se po ukončení kurzového závazku ČNB vrátí k postupnému reálnému zhodnocování. Tempo reálné apreciace (zhodnocení měnového kurzu vůči zahraničním měnám) bude ovšem pozvolné, v průměru by mělo v letech 2016-2020 činit pouze 0,6 procenta.

„Vzhledem k nízké inflaci v eurozóně, by většinu reálného posílení měl zajistit rozdíl ve vývoji cen. Zhodnocení nominálního kurzu bude tedy jen mírné. V roce 2020 by se měl kurz koruny pohybovat mezi 26-28 korunami za euro,“ dodal Josef Kotrba.

  • Fiskální politika – Za předpokladu, že by se významněji neměnily daňové sazby a vývoj klíčových rozpočtových výdajů, a předpokladu, že vláda podle svých dosavadních záměrů koriguje dodatečný impuls v roce 2016, měl by se schodek vládního sektoru pohybovat v průměru mezi 0,8-2,2 procenty HDP v závislosti na hospodářském cyklu. Při tomto kurzu fiskální politiky by se dluh vládního sektoru měl v roce 2020 pohybovat na úrovni 42 procent HDP.

„Je ale důležité zdůraznit, že fiskální politika se odhaduje poměrně obtížně, protože rozpočtová rozhodnutí vlády se budou odvíjet především od výsledků parlamentních voleb,“ poznamenal David Marek.

Celá studie s názvem Výhled české ekonomiky na rok 2015 je k dispozici ke stažení na stránce: edu.deloitte.cz.

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články