Analýza

Komparativní imigrační studie pro rok 2013-2014

Česká republika je pro cizince atraktivní

Díky rychlosti, nízkým nákladům a vstřícným podmínkám k získání pracovního povolení jsou pro vysoce kvalifikované cizince jednou z nejatraktivnějších zemí v Evropské unii Belgie, Česká republika, Finsko, Švédsko, Německo či Portugalsko. Vyřízení imigračních povinností, včetně přípravy a shromáždění všech potřebných dokladů, trvá v těchto zemích v průměru 4 až 8 týdnů. Naopak nejdéle čekají cizinci na vyřízení imigračních povinností v Itálii, Španělsku, na Maltě a Rakousku.

„Vyřídit vízum pro cizince během jednoho měsíce lze zvládnout pouze při přesunu do Švédska nebo Portugalska. Ve více než polovině zemí lze zvládnout imigrační proces během dvou měsíců. Přesun do Rakouska a na Maltu však vyžaduje plánování s předstihem, protože zde je průměrná čekací doba na vízum 24 týdnů (Rakousko) a 16 týdnů (Malta),“ uvedla LaDana Edwards, partnerka společnosti Deloitte, která je ve střední Evropě vedoucí odvětví globálních služeb v oblasti angažování zaměstnanců v zahraničí.

„Pokud se podíváme na celkovou dobu potřebnou ke zpracování žádosti o vízum či pracovní povolení, která zahrnuje čas strávený sběrem informací, překlady a ověřováním požadovaných dokumentů, pak zjistíme, že se čekací lhůta dvakrát až třikrát prodlouží, avšak většinou jde i tak o akceptovatelnou dobu,“ dodal Miroslav Mejtský, manažer v imigračním oddělení společnosti Deloitte. 

„Výhodou České republiky je, že zde platí zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů, tzv. „fast track“. Toto povolení se týká vnitropodnikově převáděných zaměstnanců, kteří nejsou příslušníky členských států EU, vyslaných ze zahraničního subjektu do příslušné české pobočky. Celý proces spojený se získáním pracovního povolení a dlouhodobého víza by neměl trvat déle než 30 dní ode dne podání žádosti,“ doplnil Miroslav Mejtský.

Aktuální komparativní imigrační studie poprvé obsahuje i informace o dopadu evropských nařízení na národní legislativu v oblasti migrace spojené s přesunem znalostí. Po zavedení evropské směrnice platí od loňského roku ve většině evropských zemí tzv. modrá karta. Ukázalo se však, že dopady související se zavedením této karty jsou zcela zanedbatelné. 

Komparativní imigrační studie pro rok 2013-2014
Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články