Novinky

Konkurenceschopnost Číny: Jaké budou hlavní faktory růstu této ekonomiky v dalších letech?

Praha/Tchien-ťin, 10. října 2014 – V současné době dospěla Čína k bodu zvratu. Ekonomické faktory, které podporovaly masivní expanzi a naprosto ojedinělý rozvoj této země po více než 30 let, v následujících třech dekádách již nebudou hlavními hybateli růstu. Místo toho má Čína před sebou příležitost zaměřit se na novou vlnu prosperity.

Podle nové studie společnosti Deloitte musí Čína projít transformací od výrobně zaměřeného hospodářství, jež se spíše orientuje na komodity a montáž nevyžadující kvalifikovanou pracovní sílu, k ekonomice, která více zapojuje inovace, což se týká oblasti designu, logistiky, finančních a obchodních služeb, high-tech sektorů a odvětví zabývajícího biomedicínou. To jsou výsledky poslední studie společnosti Deloitte nazvané „Konkurenceschopnost aneb nová vlna v Číně“.

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

„Nový rozvoj zaznamenají v Číně sektory, jako jsou logistika a služby, vyspělé (high-tech) technologie a biofarmaceutický průmysl a péče o zdraví, které se stanou základními stavebními kameny mezinárodního růstu a expanze,“ uvedl Josef Kotrba, vedoucí partner společnosti Deloitte v ČR.

„Ekonomická transformace Číny v posledních třech desetiletích byla skutečně obdivuhodná. Čína se nicméně musí zaměřit na nové sektory, zapojit nové strategie růstu a vytvořit prostor pro inovace, aby byla schopna i nadále růst a uchovala si svoji konkurenční výhodu,“ doplnil Jan Spáčil, partner Ambruz & Dark Deloitte Legal, který vede skupinu Deloitte pro čínské klienty.

 

Výsledky studie jasně poukazují na to, že pokud chce Čína růst i uprostřed současné obtížné hospodářské situace, je nezbytné, aby se odklonila od činností, které jsou náročné z hlediska pracovní síly a kapitálu, k aktivitám využívajícím znalosti, inovace, design, informační technologie, software a marketing.

Sektory, které budou hybateli „nové vlny“ růstu by se měly soustředit na specializovanější a inovativnější výrobu:

  • Letecký a kosmický průmysl: Toto odvětví, které v současné době zaujímá v celkovém zpracovatelském průmyslu v Číně pouze nepatrné procento, zaujímá v plánech růstu jednu z nejvýznamnějších rolí. Vybudování dobře fungujícího leteckého a kosmického průmyslu prověří schopnost čínských firem proniknout do odvětví, jež je dosud jasnou doménou USA. S vládní podporou by se však Čína mohla snadno stát významným aktérem v rámci leteckého sektoru.
  • Nákladné stroje a součástky: Čína se pravděpodobně stane regionálním centrem výroby strojního zařízení. Posun ve výrobě elektronických součástek vedl k raketovému růstu obchodu s high-tech produkty a komponenty.
  • Biofarmaceutický průmysl a péče o zdraví (tzv. life sciences): Domácí trh s léky a zdravotnickým zařízením se v rámci odvětví life sciences v Číně rapidně rozvíjí. Díky vládní podpoře a narůstajícím investicím zahraničních farmaceutických společností do výzkumu a vývoje má Čína nejlepší předpoklady stát se do roku 2025 významným hráčem. 
  • Mobilní technologie: Počet čínských uživatelů mobilních telefonů, jež jsou největším spotřebitelem mobilních telefonů na světě, vzrostl ze 7 % v roce 2000 téměř na 90 % v roce 2013. Čínské inovace v oblasti mobilních her, komunikace, elektronického obchodování a nákupního softwaru a souvisejících služeb mají obrovský potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti této země a rovněž mohou vést ke vzniku nových odvětví v oblasti mobilních technologií.
  • Maloobchodní prodej prostřednictvím internetu (tzv. e-tailing) a sociální média: Elektronické prodeje v Číně představovaly v roce 2012 přibližně 6 % veškerých maloobchodních nákupů po celém světě, což je větší podíl než v případě USA. Rozšíření webových stránek nabízejících elektronické obchodování do jiných obchodních sektorů, jako jsou např. finanční služby, připravuje půdu pro další příležitosti růstu čínské ekonomiky.
  • Logistika a další služby: Posun k inovativní a specializované výrobě je pro společnosti příležitost k tomu, aby posílily svoji pozici na trhu doplňků a náhradních dílů pro vyrobené produkty. Zapojení „cloudů“ a datové analytiky do obchodní praxe má ohromný potenciál pro to, aby se během nadcházejících 20 let distribuční sektor vyšvihl na jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví.
  • Zdravotnické služby: Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Číny začíná stárnout, přičemž životní nároky se stále vyvíjejí, čínská vláda i nadále navyšuje své investice do zdravotní péče. Výstavba městských nemocnic a vesnických klinik, jakož i častější zdravotní péče dotovaná státem by mohly do roku 2020 představovat výdaje ve výši 1 bilionu USD, což je téměř 7 % HDP.
  • Vzdělávání: Zvýšení kvality vzdělávacího systému se pro čínskou vládu stalo při přechodu k ekonomice orientované spíše na služby prvořadou prioritou, přičemž vláda ročně investuje do vzdělání přibližně 250 miliard USD. Přestože firmy zakládají soukromé univerzity pro své zaměstnance, snadnější přístup ke vzdělání je stále nejdůležitějším faktorem pro hospodářský rozvoj Číny.
  • Energetika: Vlivem rapidního růstu a rozvoje vznikla v Číně poptávka po inovativnější a ekologičtější energetické politice. Tato poptávka je pro Čínu příležitostí vypořádat se s narůstajícím znečištěním ovzduší a emisemi skleníkových plynů za současné podpory ekonomického rozvoje.

„Studie se rovněž zaměřuje na roli vlády a přepracování její hospodářské politiky. To zahrnuje otevření trhů s cílem zvýšit investice ze zahraničí, což je zásadní pro budoucí růst Číny a její schopnost trvale zaujmout na mezinárodní scéně postavení klíčového obchodního partnera a světového lídra,“ dodal Jan Spáčil.

Celá studie je ke stažení na www.deloitte.com/chinacompetitiveness.

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články