Článek

SheXO průzkum: Kvóty nefungují, říkají ženy a muži ve vysokém managementu

Praha, 18. prosince 2014 – Více než polovina (54 %) zástupců z vysokého a středního managementu z 800 největších středoevropských a německých firem se shodlo, že společnosti s genderově vyváženým představenstvem jsou úspěšnější než ty s menším zastoupením žen. 59 % není pro zavedení kvót na podporu větší genderové vyváženosti a domnívá se, že by firmy měly samy najít způsob, jak podpořit ženy na cestě k vedoucím pracovním pozicím.  Toto jsou nejvýznamnější závěry nové zprávy společnosti Deloitte s názvem „Ženy ve střední Evropě a obchodní sféra: rychlejší, významnější, silnější? (Women in business in Central Europe: Faster, higher, stronger?).

Zpráva Deloitte analyzovala podmínky žen v deseti členských zemích EU, které přistoupily v roce 2004, a v Německu a jejíž součástí je také analýza výsledků průzkumu SheXO 2014 společnosti Deloitte. Průzkum zjišťoval názor zaměstnanců vysokého a středního managementu z firem v těchto zemích ohledně postavení žen v obchodní sféře.

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

„Z průzkumu vyplývá, že se firmy příliš nesnaží podporovat ve své struktuře genderovou vyváženost, přestože společnosti s genderově vyváženým vedením jsou vnímány jako úspěšnější. Jako nejvýznamnější faktory podporující snahu firem dosáhnout větší genderové vyrovnanosti na vedoucích pozicích uváděli respondenti flexibilní pracovní podmínky či pracovní prostředí, programy ulehčující odchod na mateřskou dovolenou a návrat z ní a programy, které umožňují skloubit pracovní a soukromý život,“ uvedla Diana Rádl Rogerová, partnerka v auditním oddělení společnosti Deloitte.

„Nicméně 72 % žen a mužů ve vysokém a středním managementu udává, že jejich společnost nemá program pro rozvoj zaměstnanců – a v případě, že takový program mají, účastní se ho většinou muži (23 %) nebo muži i ženy stejnou měrou (57 %) – je zjevné, že firmy ve své struktuře genderovou vyrovnanost dostatečně nepodporují. Existuje sice několik kroků, které společnosti mohou na podporu genderové vyváženosti podniknout, ale jen některé z nich vedou ke kýženým výsledkům,“ doplnila Jaroslava Ignáciková, advokátka v Ambruz & Dark Deloitte Legal, která je členkou Deloitte Corporate Governance Centra v ČR.

Deset let od největšího rozšíření Evropské unie se ekonomická situace v těchto 10 členských zemích (Kypr, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) zlepšuje, ale existují zde společenské a politické nedostatky v oblasti genderové rovnosti. Podle analýzy společnosti Deloitte a průzkumu mezi zaměstnanci ve vysokém a středním managementu ve zmíněných 10 zemích se v jednotlivých zemích podmínky žen pro budování kariéry značně liší, v obchodním prostředí je stále zřetelná genderová nerovnost a pohled na výhody, které ženám v obchodní sféře přinesl vstup do EU, se liší.

Další závěry SheXO průzkumu:

Podmínky žen

  • Respondenti se domnívají, že v obchodním prostředí v EU je stále patrná genderová nevyrovnanost. S ohledem na odpovědi respondentů na celou řadu otázek je celkové vnímání genderové nevyrovnanosti u vysokého a středního managementu nejhorší v Německu a Maďarsku a nejlepší v Estonsku.

 

Vliv vstupu do EU

  • 66 % zástupců vysokého a středního managementu si myslí, že se počet žen ve vedoucích pozicích v jejich zemi během deseti let členství v EU zvýšil.
  • Názory na vliv vstupu do EU na postavení žen byly různé. Polovina všech respondentů (50%) si myslí, že v jejich zemi vstup do EU pozitivně ovlivnil společenské postavení žen, zbylí respondenti se domnívají, že vstup do EU neměl na postavení žen žádný vliv, nebo že byl jeho dopad negativní.

 

Genderová ne/vyrovnanost v obchodní sféře

  • 51% žen a mužů ve vysokém a středním managementu udává, že ženy ve vedoucích pozicích mají nižší platy než jejich kolegové. 56% respondentů je názoru, že ženy musí pro dosažení stejné pracovní pozice oproti mužům vynaložit větší úsilí.
  • Všichni respondent by podpořili svou příbuznou ve snaze stát se generální ředitelkou (4,0 na stupnici od 1,0 do 5,0), z toho ženy (4,2/5,0) ve větší míře než muži (3,9/5,0).
  • 54 % žen a mužů ve vysokém a středním managementu si myslí, že firmy s genderově vyváženým vedením jsou úspěšnější.

 

Rozvoj dovedností a budování kariéry

  • Je nutné rozšiřovat povědomí o firemních programech na rozvoj dovedností, protože většina společností, kde průzkum proběhl (73 %), takové programy nemá.
  • Respondenti vnímají tyto programy většinou jako genderově vyvážené (57 %) nebo se domnívají, že zvýhodňují příslušníky opačného pohlaví (23 % muže, 20 % ženy).
  • Respondenti udávají, že je pro ně při jmenování nového člena představenstva to, zda se jedná o ženu či muže, nejméně důležitý faktor (1 %). Nejvýznamnějšími faktory jsou: předchozí zkušenosti (17 %), široká perspektiva (11 %), vytvoření a naplnění určité vize (10 %) a dobré předchozí pracovní výsledky (10 %).

 

Kroky, které společnosti mohou podniknout pro zvýšení genderové vyrovnanosti ve vedoucích pozicích

  • Otázka kvót je sporná. Téměř dvě třetiny respondentů (59 %) nejsou pro zavedení kvót, které by zajišťovaly genderovou vyrovnanost v představenstvu.
  • V zemích, kde je genderová nevyrovnanost vnímána nejvíce (Německo a Maďarsko), však respondenti vyslovují kvótám silnou podporu: 59 % v Německu a 62 % v Maďarsku.
  • Nejúčinnější programy, které společnosti mohou zavést pro zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích, jsou tyto: flexibilní pracovní podmínky/ pracovní prostředí (59 %), programy ulehčující odchod na mateřskou dovolenou a návrat z ní (45 %) a programy, které umožňují skloubit pracovní a soukromý život (45 %).
  • Nejméně účinné: cíle a programy podporující najímání nových zaměstnanců s cílem větší genderové vyrovnanosti (11 %), požadavky na povyšování s podmínkou určitého procenta povyšovaných žen (11 %).

Více informací o SheXO průzkumu naleznete zde

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články