Tiskové zprávy

Praha potřebuje dlouhodobou strategii rozvoje, podle odborné veřejnosti ji zatím nemá

Praha, 25. února 2016 – Naprostá většina (98 %) oslovených odborníků se shoduje na tom, že Praha potřebuje dlouhodobou strategii rozvoje, výstavby a investic do nemovitostí. Přitom jen 12 % respondentů uvedlo, že ji hlavní město ČR v tuto chvíli má. Významným faktorem, který brání dalšímu rozvoji města, je dopravní infrastruktura. Vyplývá to z průzkumu, který proběhl v prosinci loňského roku a lednu 2016. Zúčastnilo se ho celkem 153 odborníků a osobností na oblast výstavby, rozvoje, projektování spolu s akademickou a ostatní odbornou veřejností. Cílem průzkumu bylo zmapovat názor odborné veřejnosti na oblast udržitelného rozvoje, výstavby a investic do nemovitostí v Praze a přispět tak k potřebné diskusi na toto téma.

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

„Praha potřebuje silnou vizi, jak se má rozvíjet v kontextu konkurujících si metropolí v středoevropském regionu. Na základě této vize by měla vzniknout podrobná strategie rozvoje. Ostatní nástroje jako normy a regulace by měly tuto vizi pomáhat naplňovat,“ uvedl Miroslav Linhart, ředitel oddělení poradenství pro oblast nemovitostí a stavebnictví ve společnosti Deloitte.

„Dlouhodobou strategii nemohou vytvářet jen odborníci, je potřeba systematické zapojení politiků. To bohužel v tuto chvíli chybí. Bez vzájemné jasné vazby a spolupráce nelze o strategii hovořit,“ doplnil Michal Melč, senior manažer oddělení poradenství pro oblast nemovitostí a stavebnictví ve společnosti Deloitte.

Na otázku, zda má Praha dlouhodobou strategii rozvoje, uvedlo kladnou odpověď jen 12 % dotázaných. Z těchto respondentů se nicméně většina (90 %) domnívá, že strategie rozvoje hlavního města České republiky není prezentována vhodným způsobem.

Nastavení legislativního rámce a míra regulace

Současné nastavení legislativního rámce v oblasti výstavby požaduje výrazně, anebo částečně změnit celkem 98 % všech dotázaných. Respondenti pociťují neaktuálnost legislativy – např. stavební zákon i prováděcí předpisy považují za zastaralé a zaostávající za současnými potřebami společnosti. Oblast územního plánování je tak podle názoru respondentů bohužel nefunkční.

„Průzkum ukázal, že se názory na míru regulace v oblasti výstavby poměrně liší. Polovina respondentů označuje míru regulace za přehnanou a nejednotnou. Z pohledu jednotlivých skupin respondentů se přehnaná míra regulace jeví nejčastěji architektům a urbanistům (60 %) a developerům (56 %). Respondenti si všímají mimo jiné i oblasti norem, jejich závaznosti a tvorby, kterou považují v jejich dnešní podobě za velmi špatnou,“ řekl Martin Bohuslav, který je vedoucím týmu nemovitostního a stavebního práva advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Pražské lokality, které se v poslední době rozvíjely pozitivním směrem

Podle respondentů vede mezi lokalitami, které se v poslední době rozvíjejí pozitivním směrem, jednoznačně Karlín, následován Smíchovem. Na dalších místech se umístila Praha 4 (Pankrác, BB Centrum) a oblast Prahy 13 a 17 (Nové Butovice, Stodůlky, Zličín).

„V případě Karlína respondenti pozitivně hodnotí kvalitativní rozvoj veřejného prostoru v oblasti, která je historicky stabilizovaná a které, paradoxně, výrazně pomohly povodně v roce 2002. Respondenti si obecně všímají i zlepšení v oblasti dopravy, rozvoj metra a MHD a otevření tunelu Blanka,“ doplnil Miroslav Linhart.

Pražské lokality, jejichž rozvoj se v poslední době vnímá negativně

Mezi nejčastěji zmiňovanými lokalitami, které odborná veřejnost považuje za příklady negativního vývoje, jsou zejména brownfieldy a nádraží: Bubny, Smíchov, Žižkov a oblast kolem Masarykova nádraží. Respondentům dále vadí, že rozvojové lokality v centru města, jako například Rohanský ostrov, stále leží ladem. „Negativně je vnímána i situace okolo Václavského náměstí, kterou respondenti hodnotí jako nevyužitou příležitost a oslabení hodnoty centra města,“ řekl Michal Melč.

Kdo iniciuje rozvoj města?

Součástí průzkumu byla i otázka, zda je rozvoj Prahy iniciován spíše veřejným zájmem ze strany městských částí, nebo iniciativami investorů. 78 % dotázaných odborníků uvedlo, že spíše ze strany investorů, rovnováhu mezi zájmy investorů a městských částí vnímá 8 % dotázaných, podle 7 % je rozvoje města iniciován spíše ze strany městských částí.

Funkce města

Dopravní infrastruktura je jednoznačně vnímána jako nejbolestivější místo, omezující další rozvoj města. Infrastrukturou je také míněna veřejná doprava, zejména železniční a tramvajová. Silniční infrastruktura je podle názoru některých respondentů naopak předimenzovaná.

Deficit dopravní infrastruktury vnímají respondenti zejména z pohledu kvalitativního, nikoliv kvantitativního. V rámci dopravní infrastruktury jim vadí např. bezpečnost komunikací a dopravních prostředků, nikoliv jejich hustota. Respondenti se shodují i na potřebě věnovat větší pozornost veřejným prostranstvím, parkům a klidové zeleni.

Vzorové město pro Prahu

Z hlediska inspirace pro další rozvoj Prahy je dle odborníků nejvhodnějším městem Vídeň, případně Berlín, Kodaň anebo Londýn. „Kodaň má historické centrum, které velmi dobře propojilo moderní i starou zástavbu, stejně tak jako Londýn, kde se moderních staveb nebojí,“ poznamenal Michal Melč.

Celá tisková zpráva
Byl pro Vás tento článek přínosný?