Tiskové zprávy

Třetinu firem v ČR trápí daňová nejistota u posuzování dotací nebo daňových odpočtů na výzkum a vývoj

Praha, 27. listopadu 2015 – Největší problém v aktuálním systému podpory výzkumu a vývoje je v daňové nejistotě u posuzování dotací nebo daňových odpočtů finančními či jinými úřady. Shodla se na tom třetina oslovených firem, které se zúčastnily v pořadí již 3. průzkumu Deloitte a Technologické agentury České republiky (TA ČR) probíhajícího v první polovině tohoto roku. Mezi dalšími problémy byly nejčastěji zmiňovány nejasné prováděcí instrukce pro podmínky způsobilosti nákladů včetně způsobu jejich kalkulace, toto uvedlo 21 % respondentů. Podle 16 % respondentů je velkým problémem obecně identifikace činností, které splňují podmínky výzkumu vývoje pro uplatnění v dotacích nebo daňovém odpočtu.

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

„Oproti loňsku firmy v letošním průzkumu uváděly jako největší problém nejistotu při posuzování finančními úřady, zatímco v minulém roce to byly nejasné prováděcí instrukce. Takto reagovalo 36 % dotázaných v roce 2014. Tato změna může být způsobena vyšším počtem finančních kontrol a soudních sporů v této oblasti a jejich medializací. Po mnoha letech se začíná vytvářet výkladová praxe, protože se v prováděcích dokumentech neodehrály významné upřesňující změny,“ uvedl k výsledkům letošního průzkumu Luděk Hanáček, partner v daňovém a právním oddělení společnosti Deloitte, který má oblast podpory výzkumu a vývoje na starost.

„Se zahájením nového programovacího období 2014-2020 lze také očekávat nárůst nejasností v prováděcích manuálech pro přímou podporu, tedy dotace,“ doplnil Luděk Hanáček.

„Všechny výše zmíněné faktory poukazují na nutnost změn či úpravy legislativy či metodických pokynů. Zároveň se ukazuje také významná potřeba sjednocení výkladové praxe u pravidel pro poskytování podpor u všech orgánů zapojených do procesu poskytování a kontrolování takových podpor,“ dodala Rut Bízková, předsedkyně TA ČR. „Ke snížení daňové nejistoty při uplatňování daňových odpočtů by také přispěl detailnější výklad k posuzování způsobilosti činností pro uplatnění daňového odpočtu a zavedení mechanismů posuzování a kontroly zvyšující ujištění daňových poplatníků o správnosti využití této nepřímé podpory,“ doplnila.

Na otázku týkající se postoje společností k využívání dotací uvedlo 60 % firem, že mají dobrou znalost a využívají je. Při mapování postoje k využívání daňového odpočtu na výzkum a vývoj uvedlo 29 % dotázaných společností, že daňový odpočet znají, ale nejsou si jisti postojem finančních úřadů při posuzování uplatněných nákladů, a proto považují využívání daňového odpočtu za rizikové z pohledu daňové jistoty.

Rostoucí objem finančních prostředků do výzkumu a vývoje

Letošní průzkum opět potvrdil pozitivní trend a ochotu společností investovat do oblasti výzkumu a vývoje – téměř polovina respondentů (45 %) uvedla, že navýší výdaje na výzkum a vývoj v průběhu následujících 3-5 let a zároveň 36 % společností plánuje investice do oblasti podpory výzkumu a vývoje v té samé výši jako v roce 2014.

Objem finančních vstupů společností do výzkumu a vývoje je ovlivněn zejména dostupností kvalifikovaných a zkušených pracovníků (71 %). Faktorem s druhou největší váhou (70 %) pro zvýšení investování do výzkumu je pro společnosti možnost využití více druhů podpor (tj. kombinace dotace, investiční pobídky, daňový odpočet na výzkum a vývoj a další finanční nástroje).

„Tato zjištění jsou téměř totožná s minulým ročníkem průzkumu a je tak zřejmé, že společnosti jsou v této oblasti velmi konzistentní i z dlouhodobého pohledu. Výsledky průzkumu dále potvrdily, že společnosti mají zájem i o jiné formy podpory než jen ty současné,“ poznamenal Luděk Hanáček.

Konkrétní formy spolupráce s třetími stranami

Nejvíce společností spolupracovalo s třetími stranami z důvodu potřeby provádění společného výzkumu (60 %) a dále také prostřednictvím využívání laboratoří a přístrojového vybavení (34 %) a pomocí provádění výzkumu na zakázku (27 %). Naopak nejméně využívanou formou spolupráce je nákup know-how či technologie (12 %).

Povědomí o finančních nástrojích v oblasti výzkumu a vývoje

Aktuální průzkum také ukázal, že společnosti by rády využívaly i jiné formy podpory než jen ty současné. Implementace různých finančních nástrojů pro podporu výzkumu a vývoje je současným trendem v EU, což může být atraktivní zejména pro malé a střední podniky, které mají velmi často ztížený přístup k financování svých výzkumných či vývojových aktivit.

Vyšší zájem o využití finančních nástrojů v oblasti podpory výzkumu a vývoje lze očekávat i v následujících letech. Je pravděpodobné, že využití finančních nástrojů může zároveň přispět k řešení specifických projektů výzkumu a vývoje, které z důvodu hodnocení rizik nemohou být financovány soukromým sektorem.

Celá studie s názvem Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje je ke stažení na: www.deloitte.com/cz/vyzkum-vyvoj.

Celá tisková zpráva
Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články