Tiskové zprávy

Výdaje do zdravotnictví se celosvětově zvyšují, tlak na snižování nákladů nicméně stále roste

Praha, 9. března 2015 – Výdaje za zdravotní péči se celosvětově postupně zvyšují. Podle odhadů vzrostly v roce 2013 o 2,8 %, což je oproti 2 % v roce 2012 jen mírný nárůst. Z globálního pohledu tak výdaje za zdravotní péči dosahují celkem 7,2 bilionu amerických dolarů či 10,6 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP). Vzhledem tomu, že se ekonomika postupně vzpamatovává z dlouhotrvající globální recese, očekává se, že výdaje za zdravotní péči porostou v období 2014-2018 rychlejším tempem, v průměru o 5,2 % ročně, až na celkových 9,3 bilionů amerických dolarů. Tento nárůst bude vycházet ze zdravotních potřeb stárnoucí a rozrůstající se populace, častějšího výskytu chronických onemocnění, expanze nově vznikajících trhů, lepší infrastruktury či léčebných a technologických pokroků. Uvádí to nový výhled v oblasti zdravotnictví pro rok 2015 společnosti Deloitte s názvem 2015 Global health care sector outlook

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

Největší nárůst výdajů za zdravotní péči je v následujících letech očekáván ve státech ze Středního východu, Afriky a Číny. Do roku 2018 se očekává, že výdaje na zdravotnictví se v těch zemích zvýší ročně o více než osm procent. Nejmenší nárůst je naopak očekáván v zemích západní Evropy, kde roční nárůst dosáhne v průměru okolo 2,4 procenta,“ uvedl Jaroslav Škvrna, vedoucí partner daňového oddělení společnosti, který v Deloitte ČR vede tým odborníků zaměřující se na sektor zdravotnictví a doplnil: „V zemích, které krize v eurozóně zasáhla nejvíce – Řecko, Portugalsko a Španělsko, jsou rozpočty nejnapjatější, a místní vlády usilují o prosazení reforem, které nahradí stávající dvoustupňový veřejný/soukromý systém s jediným univerzálním fondem zdravotní péče.“

„Přestože narůstá poptávka, tlak na snížení nákladů a vykazování hodnoty je stále silnější. Zásadní vliv na výdaje má stárnoucí populace, rostoucí počet nově vznikajících trhů a léčebné pokroky a tlak na snížení nákladů na zdravotní péči. V důsledku těchto protichůdných sil výdaje na zdravotnickou péči pravděpodobně porostou o trochu pomaleji než v minulé dekádě, kdy růst dosahoval celosvětově v průměru 7 % za rok,“ doplnil Marek Fořt, senior manažer v daňovém oddělení Deloitte, který se věnuje sektoru zdravotnictví.

Navzdory obecnému zájmu o kontrolu nákladů se na některých trzích očekává rychlý nárůst výdajů související s rozvojem veřejných a soukromých systémů zdravotnictví. Tato expanze na rozvíjejících se trzích, a to především v Asii a na Středním východě, může být příležitostí pro mezinárodní nemocniční či ambulantní řetězce nebo farmaceutické společnosti či společnosti oblasti zdravotnických technologií, které usilují o geografický rozvoj spojený s růstem výnosů.

„Sílící ekonomické oživení v západní Evropě by mělo zmírnit některé tlaky na zdravotnické systémy v tomto regionu. Očekává se však, že pokračující snahy o snížení dluhů a fiskálních deficitů omezí v letech 2014-2018 veřejné výdaje na zdravotní péči na pouhých 2,4 % ročně,“ poznamenal Filip Vrubel, který vede multidisciplinární farmaceutický tým v Ambruz & Dark Deloitte Legal a dodal: „České zdravotnictví očekává nárůst příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění, které by měly pokrýt zvýšené výdaje související především s realizací programového prohlášení vlády. Kompenzace za zrušené regulační poplatky a zvýšení tabulkových platů zdravotnických profesionálů po letech úsporných opatření povede k nárůstu výdajů na zdravotní péči. Tomu odpovídá i příjmová stránka. Po zohlednění predikce vývoje ekonomiky ČR pro rok 2015, předpokládanému nárůstu mezd a zaměstnanosti, a především díky zvýšení platby za státní pojištěnce, očekává vláda zvýšení disponibilních zdrojů na úhradu zdravotní péče o 4,3 %.“

Na trzích v severní Evropě včetně Velké Británie, Německa a Švédska se do roku 2018 očekává výrazný nárůst výdajů na zdravotní péči, přičemž i nadále bude pokračovat implementace reforem zaměřených na regulaci růstu a zvýšení konkurence mezi poskytovateli. 

V rámci tranzitivních evropských ekonomik se v období 2014-2018 očekává pokles výdajů na zdravotní péči v Rusku, a to z průměrných 7,5 % ročně na 6,4 %, což je odrazem politického napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a souvisejícího negativního dopadu na ruskou měnu a ekonomiku.

Nově vznikající trhy

Se zpomalením růstu na rozvinutých trzích se očekává, že společnosti působící v oblasti biomedicíny budou díky akvizicím a společným podnikům nadále posilovat na nově vnikajících trzích. Hlavní hnací silou růstu je vyšší objem bohatství a větší příjmy, rostoucí povědomí o výhodách kvalitního systému zdravotnictví ze strany vlády a pacientů a obliba zdravějšího životního stylu.

Nejvýznamnější společnosti již hledají příležitosti na „příštích“ nově vznikajících trzích i mimo „tradiční“ rozvíjející se trhy, jako je Čína, Rusko, Indie a Brazílie. Mezi tyto trhy patří východní Evropa (zde se očekává, že výdaje za zdravotní péči porostou mezi lety 2014-2018 ročně v průměru o 7,7 %), a to především v Polsku (růst 9,9 procent ročně); dále pak ve Venezuele (očekávaný růst 12,5 procent ročně), na Filipínách (průměrný roční růst 10,2 %) a v Mexiku (růst 8,6 % ročně).

Celá studie s názvem 2015 Global health care sector outlook je ke stažení zde

Celá tisková zpráva
Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články