Prognózy

Ekonomika v době pandemie

Hospodářská politika v Česku i zahraničí

Žádná krize ani recese, jimiž svět doposud čelil, nedokázaly ochromit světové ekonomiky ve stejném rozsahu, jako nyní koronavir SARS-CoV-2 a preventivní opatření, která s ním souvisejí.

V březnu jsme ve světle čerstvě zavedených opatření proti šíření koronaviru publikovali první prognózu vývoje české ekonomiky – odhad propadu ekonomiky o 10 procent se tehdy mohl zdát jako pesimistický. Ve světle vývoje v posledních týdnech se ale i nadále domníváme, že půjde o variantu s nejvyšší pravděpodobností. Jak na tom bude Česko a další státy? Projděte si naše podrobné odhady dalšího ekonomického vývoje i detailní souhrn opatření, která v rámci hospodářské politiky podnikají ostatní státy.

Ekonomika po prvním měsíci nouzového režimu

Duben 2020

Ekonomických údajů, které by dokumentovaly aktuální vývoj, je prozatím velmi málo. Většina z nich ještě spadá do období před COVIDEM-19, takže s největší pravděpodobností nezachycují všechny negativní dopady.

  • Březnová data o nezaměstnanosti zůstala ještě relativně příznivá. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu stagnoval na 3,0 procentech. Z našeho modelu pro sezónní očištění vyplývá, že COVID-19 měl na svědomí zhruba 7 tisíc nově hlášených uchazečů o zaměstnání. Mnohem větší náraz lze očekávat v dubnu.
  • Registrace nových osobních a lehkých užitkových vozů v březnu meziročně klesla o 36,6 procenta. Registrace ojetých automobilů se snížily o 32,4 procenta. Podobné výsledky přicházejí také z dalších evropských zemí.
  • Prudký obrat k horšímu prakticky v celé globální ekonomice indikuje vývoj indexu nákupních manažerů. Sledujeme tento indikátor v 50 zemích světa. V březnu se jeho hodnota zhoršila ve 46 zemích, v jedné stagnoval a ve třech se zlepšil. Pod hranici 50 bodů předělující konjunkturu a recesi klesl tento index ve 44 zemích.

Ani po ukončení obranných opatření se ekonomika rychle nevrátí do původních kolejí. Řada firem již zanikla, roste počet živnostníků, kteří byli nuceni ukončit svou činnost. Částečně by negativní ekonomické dopady mohly zmírnit opatření přijatá vládou. Klíčová je ovšem rychlost a efektivita. Odvrácenou stranou podpory ekonomiky hospodářskou politikou je ovšem výrazný propad salda vládního sektoru a růst veřejného dluhu. Stabilizace fiskální politiky v budoucnosti si vyžádá citelné zvýšení daňové zátěže, anebo výrazné škrty na výdajové straně veřejných financí.

Upozornění: Pohybujeme se v rovině odhadů, vyčíslit skutečné škody nyní nelze, stále totiž nevíme, jak dlouho opatření potrvají a v jakém budou rozsahu. Analýzy Deloitte uvedené v tomto článku vycházejí z informací dostupných k dubnu 2020.

Opatření španělské vlády na podporu ekonomiky 

Španělsko, které má aktuálně druhý největší počet nakažených v Europě, přijalo v prvních dvou týdnech v březnu celou řadu opatření. 17. března 2020 španělská vláda oznámila fiskální stimulační balíček v hodnotě až 200 mld. eur. Vláda poskytne záruku na podnikové půjčky ve výši 100 mld. eur a dalších 17 mld. eur přímé pomoci (1,4 % HDP), aby se podniky během karantény udržely nad vodou. Soukromé investice by měly přidat dalších 83 mld. eur. V tomto souboru opatření jsou zahrnuty státní půjčky nebo úvěrové záruky pro společnosti, odklad splatnosti hypoték odklad splátky účtů za elektřinu, dotace na příjmy postižených pracovníků, dále odklad splácení úvěrů, odklad plateb záloh daní a odklad nebo dotace na sociální zabezpečení. Vláda alokovala 600 mil. eur na pomoc zranitelným osobám a osobám závislým na sociálních službách. Některé platby sociálního zabezpečení budou zcela pozastaveny.

Jaká další opatření vlády jednotlivých států chystají? Projděte si naši studii COVID-19: Reakce hospodářské politiky v Česku a zahraničí.

Považujete tyto informace za užitečné?