České vědě by prospělo více otevřenosti i flexibilnější mateřská

Novinky

Astrofyzička Kateřina Falk: České vědě by prospělo více otevřenosti i flexibilnější mateřská

Přečtěte si rozhovor s naší přední českou vědkyní Kateřinou Falk, D.Phil., která v laboratorních podmínkách zkoumá nitra velkých planet.

Fyzika – předmět, který ji zpočátku nezaujal, protože jak jí řekl profesor, tohle je prostě pro kluky. Dnes by se dalo říct, že podobné stereotypy byly mnohými překonány – vědkyně přeci působí v prestižních laboratořích po celém světě, publikují, stojí u nových objevů. Přesně jako fyzička Kateřina Falk, která má za sebou 15 let studií a práce v zahraničí a nyní působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Od března 2018 povede výzkumný tým v Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf zaměřený na laboratorní astrofyziku. Přestože má dceru, zvládá náročnou výzkumnou činnost.

Zadarmo to ale rozhodně nemá. Jak jdou skloubit mateřství a věda? A jak to vůbec vypadá s českým vědeckým prostředím?

image

Fyzika je mužský obor: Bohužel je to tak, fyzika není rovná, přístup není férový. Už na škole nám vyučující řekl, že fyzika holkám nepůjde. A tak jsem se zdravě zabejčila a první testy napsala se 100% úspěšností. V Česku je to navíc horší než na západě. Tady je ženám více dáváno najevo, že do technických oborů nepatří.

Mateřství vs. věda: Problémem je myšlení a stereotypy, které nás hodně omezují. Česká kultura je jimi více zatížena, hlavně tím, co je a není pro koho vhodné, co kdo umí. Přitom jde o představy, které nejsou ani vědecky podloženy. Ženy ve vědě nemohou během mateřství obor opustit, přišly by o kontakty, kariérní kontinuitu a technické znalosti. Výpadek má fatální následek, který už nikdy nedoženete.

Co by české vědkyně potřebovaly: Větší flexibilitu v mateřské, aby se partneři v péči o dítě mohli jednoduše střídat. To by pak prospělo všem. Systém ani společnost to ale nedovolují. To nás hodně brzdí. Někdy mám pocit, že jdeme i pozpátku. Máme nejdelší mateřskou na světě, což samo o sobě není špatné, ale problémem je to, že jsou na ni výhradně ženy a že neexistuje flexibilita ve střídání matek a otců. Proč nejde, aby jeden měsíc byla na mateřské žena, další muž, pak by mohlo jít dítě do jeslí? Na západě, především ve Skandinávii, je to běžné.

Věda u nás… Má obrovský potenciál, máme několik velmi špičkových skupin a pracovišť. Bohužel bych ale řekla, že velká část zůstala tak trochu v dobách minulých, fungují tady rigidní pravidla i struktury, které další vývoj zpomalují, proti zahraničním vědcům máme v cizině málo vazeb, mladí nechodí studovat do zahraničí tak často, jak by mohli… Dobrou zprávou je, že se to zlepšuje, i když by to ale mohlo být rychlejší.

Co by české vědě prospělo: Více otevřenosti vůči světu i v rámci vlastního systému. Více mladého talentu, který by měl možnost růst. Transparentnější hodnocení. Spoustu rozhodnutí se děje za zavřenými dveřmi a vy často nemáte vůbec šanci zjistit, jak věci probíhaly. Potřebujeme také více příležitostí pro mladé talenty.

Další plány: Jsem uprostřed velké životní změny. Zakládám novou skupinu na prestižním grantu v Německu, většinu své práce stěhuji do Drážďan do laserového centra, kde budu vést vlastní projekt, který se zaměří hlavně na laboratorní astrofyziku. Na studium např. difúze nebo vodivosti různých materiálů v extrémních podmínkách, v návaznosti na třeba dynamo ve velkých planetách, budu tam například studovat, jak vznikají magnetická pole kolem Neptunu. Je to velmi ambiciózní projekt i výzva. Sama nevím, kam nás to dovede, pravděpodobně to nebude končit u dynama, u Neptunu, ale posune nás to do končin, které ani sami nečekáme. 

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články