Analýza

Studie: Ekonomie změny klimatu. Včetně dopadů na Česko

Globální oteplování ovlivní ekonomický vývoj po celém světě

Změna klimatu je zřejmá a s velkou pravděpodobností je způsobena antropogenními vlivy. Přestože pro některé země přináší globální oteplování ekonomické přínosy a pro jiné naopak negativní dopady, je zodpovědné, aby se všechny země, včetně Česka, pokusily omezit koncentrace CO2 a dalších plynů způsobujících růst teplot ovzduší i moří. Ohledy k životnímu prostředí by měly být samozřejmostí nejen na úrovni vládních politik, dlouhodobě udržitelný rozvoj je důležité téma také pro firmy i domácnosti.

Klimatická studie Deloitte na základě těchto čtyř scénářů nastiňuje jak možný globální ekonomický vývoj, tak ekonomický vývoj v Česku, a to včetně vývoje v jednotlivých odvětvích. Jádrem studie je replikace a aktualizace modelu ekonomických dopadů změn klimatu Mezinárodního měnového fondu.

V současné době existují čtyři nejčastěji uvažované scénáře vývoje klimatických podmínek, které vypracoval Mezinárodní panel pro změnu klimatu (ICCP). Jednotlivým RCP scénářům odpovídají reprezentativní vývoje emisí a atmosférických koncentrací pro skleníkové plyny, aerosoly, chemicky aktivní plyny a také pokrytí a využití území.

V nejmírnějším scénáři (RCP 2.6, nízké emise) by v roce 2050 měl být HDP na osobu v Česku o 0,26 % vyšší, než by býval při současných klimatických podmínkách. V nejteplejším scénáři (RCP 8.5, vysoké emise) je to dokonce o 0,44 %. O dalších 50 let později, na konci století, by se pak u nejmírnějšího scénáře výsledek příliš nezměnil, ve všech ostatních scénářích již  ovšem dopad roste. V případě RCP 8.5 by na konci století byl HDP na osobu vyšší o 1,1 %. Na první pohled se to může zdát málo, kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by však činil 8,6 % v nejmírnějším scénáři a až 25 % ve scénáři nejrychlejšího oteplování. Z jednotlivých odvětví by pouze v zemědělství ve scénáři RCP 8.5 měly ke konci století začít převažovat negativní efekty.

Jaká další klíčová zjištění studie přináší?

Scénář RCP 2.6, který předpokládá nejmenší změny teplot, by měl přinést negativní dopady pro 125 zemí a pozitivní efekty v 71 zemích. Ve scénář RCP 8.5 se toto rozložení dramaticky nemění, počet postižených zemí by dosáhl 126 a počet zemí profitujících z oteplení 70.

Z rostoucích teplot by měly nejvíce těžit Rusko, Kanada, Mongolsko, Finsko, Kyrgyzstán, Norsko, Tádžikistán, Švédsko, Island a Severní Korea.

Nejvíce postiženy budou v důsledku globálního oteplování africké a arabské státy. Mezi země s nejvýraznějším negativním dopadem na HDP by měly patřit Mali, Mauritánie, Niger, Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Burkina Faso, Súdán, Bahrajn a Čad. 

Pročtěte si kompletní studii Ekonomie změny klimatu a získejte podrobné informace o klimatických změnách a jejich dopadech na budoucí vývoj světové i české ekonomiky.

Považujete tyto informace za užitečné?