Prognózy
Výhledy české ekonomiky pro rok 2024
Očekává se růst HDP o 1,1 %, průměrná inflace dosáhne 2,7 %
Tuzemská ekonomika zažila v roce 2023 negativní dopady energetické krize i vysoké inflace, což vedlo k poklesu HDP. Nová prognóza ekonomického týmu poradenské a technologické společnosti Deloitte předpokládá pro letošní rok růst HDP o 1,1 %. Tahounem má být zahraniční obchod a snížení inflace by pak mělo podpořit obnovení růstu spotřeby domácností. Experti Deloitte rovněž očekávají mírný růst nezaměstnanosti a také reálných mezd, konkrétně o 1,9 %.
Pro rok 2024 prognóza očekává pokračující pokles inflace i svižné snižování úrokových sazeb, které se na konci letošního roku mohou pohybovat kolem 3,50 %. “Rizika spočívají zejména v geopolitickém vývoji na Ukrajině a Blízkém východě. Z domácích faktorů bude zásadní vývoj inflačních očekávání, respektive setrvačnosti inflace. Očekáváme, že průměrná inflace ve spotřebitelských cenách bude v roce 2024 činit 2,7 %,” uvádí ekonomové Deloitte v analýze Výhledy české ekonomiky pro rok 2024.
Klíčové závěry v číslech:
- Loňská ekonomická situace v Česku ukazuje na nebývalé šoky, kterými v posledních letech prochází. Pandemií počínaje a energetickou krizí konče. Česko je bohužel jedinou zemí EU, která se stále nedokázala vypořádat s negativními dopady těchto krizí a kde výkon ekonomiky stále nedosáhl úrovně z konce roku 2019.
- Za loňský rok očekává prognóza pokles HDP o 0,6 %, což bylo ovlivněno zejména poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu a nízkou poptávkou ze zahraničí. Negativně se projevily zejména problémy v německé ekonomice, která je úzce propojena s českou.
- Letos ekonomové naopak predikují obnovení růstu HDP, konkrétně o 1,1 %. Klíčovou roli by měl sehrát zahraniční obchod. Snížení inflace by pak mělo podpořit obnovení růstu spotřeby domácností. Očekává se ale i pokles hrubé tvorby fixního kapitálu a spotřeby vlády.
- V roce 2023 inflace postupně klesala, ale celoroční průměr by měl přesto dosáhnout 10,8 %. Pro letošní rok se očekává pokračující pokles inflace směrem k inflačnímu cíli. Rizika spočívají zejména v geopolitickém vývoji na Ukrajině a Blízkém východě. Z domácích faktorů bude zásadní vývoj inflačních očekávání, resp. setrvačnosti inflace. Očekává se, že průměrná inflace ve spotřebitelských cenách bude v roce 2024 činit 2,7 %.
- Po většinu roku 2023 držela centrální banka sazby beze změny a až v samém závěru roku došlo ke snížení o 25 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že ČNB odložila začátek cyklu snižování úrokových sazeb zhruba o jedno čtvrtletí, mohlo by být tempo snižování poměrně svižné. Hlavní úroková sazba by mohla na konci roku 2024 činit 3,50 %.
- Trend klesající míry nezaměstnanosti se zastavil, ačkoli trh práce zůstává strukturálně přetížen přebytkem pracovních míst. Prognóza na letošní rok očekává rovněž mírný růst nezaměstnanosti a další nárůst mezd o 5,5 % s očekávaným opětovným růstem reálných mezd o 1,9 %.
- Vláda prosadila úsporný balíček, který během příštích dvou let sníží rozpočtové schodky celkem o 150 mld. Kč. Vláda tímto balíčkem zatím nevrátila veřejné finance na udržitelnou trajektorii, ale jen zbrzdila nárůst poměru dluhu k HDP v budoucnu. Další úsporná opatření tak budou muset ještě přijít, pravděpodobně se ale objeví až po sněmovních volbách v roce 2025. Pro rok 2024 byl přijat návrh státního rozpočtu se schodkem 252 mld. Kč.
D.Look
Aktuální ekonomická data Česka na jedno kliknutí.
Získejte přístup k tisícům ekonomickým a finančním časovým řadám včetně predikcí >
Ekonomická situace ve světě
V roce 2022 ovlivnily globální ekonomiku válka mezi Ruskem a Ukrajinou a energetická krize. Snížení napětí na energetických trzích vedlo v roce 2023 k poklesu inflace. Centrální banky, zejména Fed a ECB, pokračovaly v boji proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Na finančních trzích byl rok 2023 neklidný, s růstem výnosů státních dluhopisů USA a kolapsem několika bank. Podle Mezinárodního měnového fondu globální ekonomika v roce 2023 vzrostla o 3,0 % a očekává se růst o 2,9 % v roce 2024, s Indií a Čínou jako vedoucími růstovými ekonomikami.
