Novinky

Jednání EU v oblasti bankovního kapitálu v rámci balíčku CRD5/CRR2

Zpráva o aktuálním vývoji, březen 2017

Jednání ohledně bankovního balíčku „CRD5/CRR2“ Evropské komise (včetně dodatků ke směrnici BRRD), který byl navržen v listopadu 2016, jsou již v plném proudu.

Navrhované právní předpisy implementují zbývající součásti opatření Basel III, TLAC[1] a FRTB[2] do právního řádu EU, vyjma balíčku reforem Basel, jejichž přípravu Basilejský výbor pro bankovní dohled finalizuje (tj. standardizovaný přístup v rámci úvěrového rizika, omezení IRB, operační riziko a zavedení minimálních hranic pro hodnoty některých rizikových parametrů (standardised output floors), často označovaná jako „Basel 4“.

Jednání v rámci EU se posouvají kupředu, a to i přes množící se otázky ohledně budoucnosti světového sbližování právních předpisů zejména díky mezinárodním snahám, které i nadále usilují o dohodu pro finalizaci basilejského rámce. Ve čtvrtek 2.3. vydal po dvoudenním jednání předseda basilejského výboru Stefan Ingves krátkou tiskovou zprávu, v níž poznamenal, že i přes přetrvávající významné rozdíly mezi regulátory došlo k jejich „zúžení“ – ve výsledku ovšem nenaznačil, kdy dojde k dosažení dohody.

Tato zpráva poskytuje aktuální informace o klíčových sporných bodech, které se dle našich informací objevily v průběhu jednání EU ohledně CRD5/CRR2, a naše stanovisko ohledně dalších kroků potřebných k tomu, aby se staly součástí právního řádu.

Následující body zohledňují naše nejaktuálnější informace:

  • Počáteční vývoj v rámci jednání Evropské rady ohledně CRR2 byl pomalejší, než jsme čekali.
  • Dle našich informací se začaly objevovat rozpory mezi členskými státy EU, podle nichž se návrh Komise příliš vzdaluje od standardů Basel (Německo, Nizozemsko, Velká Británie a další, tzv. „severní křídlo“), a těmi, které buď odchylky brání a označují za adekvátní nebo usilují o větší odchylky (dle našich informací v čele s Francií, Tzv. „jižní křídlo“).
  • Neočekává se, že by byla Evropská rada schopná dosáhnout dohody ohledně návrhu dříve než koncem roku 2017 (pozn. dohodu by pak následoval zhruba rok dalšího vyjednávání s Evropským parlamentem, než by došlo k finalizaci zákona).
  • I nadále očekáváme, že vyjednání balíčku na evropské úrovni potrvá dva roky, námi předpokládaná časová osa implementace je následující:
    • Dva roky politických vyjednávání, které skončí nejdříve v 1. čtvrtletí roku 2019.
    • Dva roky implementace po finalizaci zákona (vyjma opatření TLAC a ustanovení standardu IFRS9), které skončí nejdříve v 1. čtvrtletí roku 2021.
    • Tříleté zaváděcí období u požadavků FRTB a NSFR[3]které skončí v roce 2024, pokud jej Evropská komise neprodlouží.

Jaké jsou v rámci jednání hlavní sporné body?

  • Tržní riziko (FRTB): Dle našich informací se opatření FRTB dostalo při počátečních jednáních nejvíce pozornosti od Evropské rady, přičemž pozice jednotlivých států jsou následující:
    • Německo je proti 35% tříletému snížení rizikově vážených aktiv, které navrhuje Komise, jelikož dle jeho názoru není v souladu s programem EU v oblasti snížení rizik.
    • Francie požaduje, aby bylo 35% tříleté snížení prodlouženo na neurčito, dokud nebude moci nová legislativní iniciativa (tj. CRR3) zhodnotit její dopad a zvážit nejlepší možnou kalibraci.
    • Francouzský bankovní sektor požaduje, aby bylo pravidlo FRTB zcela odstraněno z CRR2 (a implementování až v rámci CRR3). Dle našich informací tento krok dosud výslovně nepodpořila žádná z evropských vlád.
    • Jak naznačují vedoucí úředníci Komise, jejich rozhodnutí ohledně toho, zda prodloužit tříleté zaváděcí období, se může odvíjet od způsobu, jakým bude opatření FRTB implementováno ve Spojených státech (zároveň se zhodnocením počátečního dopadu na evropské finanční trhy).
    • Pokud jde o USA, dle našich informací byla práce rady centrální banky (Federal Reserve Board) v oblasti implementace FRTB fakticky pozastavena, a to částečně v důsledku nejistoty vyvolané směřováním vlády prezidenta Trumpa v oblasti regulace finančních služeb. Ačkoliv se konzultace ohledně FRTB původně očekávala v roce 2017, pravděpodobnost, že se tak stane, je nyní nižší.
  • Ukazatel čistého stabilního financování (NSFR): Dle našich informací došlo mezi členskými státy EU k obdobnému rozdělení na sever a jih podle toho, zda jsou státy pro či proti tříletému snížení požadovaného ukazatele NRSF navrhovaného Komisí u aktiv z titulu krátkodobých zajištěných mezibankovních půjček a některých derivátových transakcí. Je pravděpodobné, že rozhodnutí udělit 0% váhu pro požadované stabilní financování u státních dluhopisů EU rovněž čelilo silné kritice ze strany Německa a jiných severních států.
  • Změny v pilíři č. 2: Dle našich informací mají členské státy všeobecně námitky proti návrhu Komise harmonizovat určení a strukturu rezerv 2. pilíře a umístění aktivačních mechanismů maximálně rozdělitelné výše zisku (MDA[4]). Namísto toho usilují o přístup, který by z hlediska orgánů dohledu zachoval značné možnosti, jak nastavit a uplatnit rezervy 2. pilíře.
  • Koeficient zadluženosti (leverage ratio): Zdá se, že počáteční diskuze ke koeficientu zadluženosti se nedotkly nastavení vyšší úrovně u celosvětově systémově významných bank (tzv. G-SIBs) či jiných systémově významných bank (Komise a Rada jsou prozatím ochotné počkat, dokud nebudou pro tuto oblast dokončeny standardy Basilejského výboru).
  • Celková kapacita pro absorpci ztrát (TLAC): Francie se silně postavila proti navrhovanému rozšíření požadavků TLAC pouze u globálně systémově významných bank (přičemž poukazuje na to, že v důsledku koncentrace francouzského bankovního sektoru budou její banky oproti jiným neúměrně znevýhodněny) a usiluje o rozšíření rozsahu TLAC na evropské domácí systémově významné bank (tzv. D-SIBs) či jiné významné banky.

Standard IFRS 9: Dle našich informací je možné, že přechodná opatření standardu IFRS 9 týkající se požadavků na tvorbu rezerv a opravných položek u úvěrového rizika budou oddělena od CRR2, aby prošla procesem rychleji. Z procesního hlediska to bude obtížné, jelikož by Komise musela toto opatření navrhnout jako oddělený právní předpis, čemuž čelí ze strany Velké Británie.

 

[1] Total Loss-Absorbing Capacity

[2] Fundamental Review of Trading Book

[3] Net Stable Funding Ratio

[4] Maximum Distributable Amount

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články