Štěstí v práci jako symbol 21. století, nebo jen další módní vlna?

Článek

Štěstí v práci jako symbol 21. století, nebo jen další módní vlna?

Štěstí. Slovo, které používáme téměř každý den. Co pro nás ale vlastně znamená? Snažíme se ho cíleně dosáhnout nejen v osobním, ale i pracovním životě? A zapíše se do dějin 21. století jako doba, kdy se firmy začaly výrazně zajímat o štěstí svých zaměstnanců?

Termín „happiness management“ se v poslední době ve firmách objevuje ve spojitosti s různými pozicemi (happiness manager nebo officer) i aktivitami jako jsou například happiness snídaně. Mnohdy se ale jedná pouze o atraktivnější název něčeho, co je už dlouhodoběji v organizaci zavedené a u čeho se se změnou označení podstata příliš, anebo vůbec nemění. Vedle mnohých nově vycházejících studií, článků a knih lze stále častější výskyt slova štěstí ve spojitosti s pracovním trhem vnímat jako další důkaz toho, že téma štěstí v práci v naší společnosti značně rezonuje.

Stojí ale tento celosvětový trend na pevných základech, anebo je to jenom nafouknutá bublina, která dříve či později splaskne?

Od blaženosti k pozitivní psychologii

Téma štěstí překvapivě není záležitostí posledních let nebo dokonce měsíců, jak bychom se nejenom na základě mediálního obrazu mohli domnívat. Problematice se věnovali už antičtí filosofové, kteří se snažili určit podstatu šťastného života a vypomáhali si příbuznými pojmy jako slast, blaženost či dobro. V tehdejším pojetí bylo štěstí například vnímáno jako dosahování příjemných pocitů skrze uspokojování životních potřeb či jako dosahování vyššího smyslu.

V souladu se společenským vývojem se názor na štěstí vyvíjel a měnil. Z pohledu psychologie se zvýšené pozornosti toto téma těšilo zejména od přelomu tisíciletí, kdy se v USA zformoval směr tzv. pozitivní psychologie. Ten je možné do velké míry považovat za vědecký základ i inspiraci pro štěstí v práci.

Chceme-li tedy ke štěstí přistupovat jinak než jako k něčemu, co slouží pouze ke zviditelňování, upoutávání pozornosti a zvyšování přitažlivosti čehokoliv, k čemu přidáme označení „happiness“, je potřeba podívat se na to, co současná věda o této tematice už ví - a není toho málo. Začít lze například psychologickými koncepty, jako je stav plynutí, psychická odolnost, naučený optimismus, pozitivní leadership anebo osobní pohoda.

Víc než jen módní vlna

Jak se z dlouhodobého hlediska ukazuje, štěstí nestačí podněcovat jenom zvnějšku. Takto vyvolané pocity nevydrží totiž příliš dlouho. Zaměstnavatelé tak mohou vedle vnějších faktorů typu teambuildingových či sportovních aktivit a náhodných projevů laskavosti, nabídnout pod hlavičkou štěstí v práci ucelenější programy postavené na aktuálních vědeckých poznatcích z této oblasti, které se více zabývají vnitřními zdroji štěstí.

A na co konkrétně se mohou zaměřit? Od sebepoznání, identifikace silných stránek každého jednotlivého zaměstnance, pozitivního přístupu k řešení problémů a náročných situací až po prevenci stresu a syndromu vyhoření. Pokud zvládneme přenést psychologické principy štěstí v práci do praxe, můžeme pozorovat jejich pozitivní vliv na zaměstnance nejenom v oblasti jejich spokojenosti a motivace, ale také v jejich fyzickém i mentálním zdraví.

Spojení „štěstí v práci“ může u lidí vyvolávat různé reakce, někdy úsměv na rtech, jindy i nesouhlasné vrtění hlavou. Pokud se ale na problematiku podíváme výše zmíněnou vědeckou optikou, nelze zavírat oči před jeho pozitivním dopadem. Štěstí v práci se pak nemusí stát zapomenutou módní vlnou připisovanou potřebám mileniálů anebo něčím typickým jenom pro firmy startupového typu, ale realitou přínosnou pro každého z nás.

Byl pro Vás tento článek přínosný?