Článek

#LEMON_6

Legislativní Monitoring

Novinky k 18. 6. 2021

NÁROK NA NÁHRADU NEMAJETKOVÉ ÚJMY - v rozsudku se sp. zn. 25 Cdo 1527/2020 dovodil Nejvyšší soud, že jakkoli jsou právní úprava a její výklady v záležitostech sekundárních obětí a jejich nároku na náhradu nemajetkové újmy nejednoznačné, bylo by v rozporu s dikcí zákona, nesystémové a nespravedlivé, pokud by tyto sekundární oběti byly opomenuty. Potvrdil tak nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích matce oběti pokusu o vraždu a aproboval spíše širší výklad § 2971 občanského zákoníku.

POJISTNÁ SMLOUVA MŮŽE I V REŽIMU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU OBSAHOVAT pravidlo dle principu fraus omnia corrumpit, tj. že uvedení nepravdivé informace při uplatnění škody může vést k odmítnutí pojistného plnění ze strany pojišťovny. V tomto smyslu se vyjádřil Nejvyšší soud (sp. zn. 32 Cdo 3172/2020). Před novým občanským zákoníkem byla taková možnost předvídána přímo zákonem, do občanského zákoníku však převzata nebyla. I přesto Nejvyšší soud dovodil, že nic nebrání smluvním stranám si takové pravidlo sjednat, resp. jej dát do pojistných podmínek.

DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ MEZI ZAMĚSTNANCEM A ZAMĚSTNAVATELEM zkomplikoval Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 833/2021. V něm dovodil, že pokud je písemnost adresovaná zaměstnavateli předána zaměstnanci, který není oprávněn k přebírání písemností, je třeba zkoumat, zda a kdy se tak skutečně stalo. Pouhé vyjádření ochoty zaměstnance písemnost předat pro dovození účinků doručení nestačí.

Považujete tyto informace za užitečné?