Perspektivy

Globální pohled na náklady související s propuštěním zaměstnanců

Exkluzivní studie Deloitte Legal 2018

Propouštění zaměstnance je v podstatě na celém světě poměrně komplikovaně regulovaná problematika, a představuje tak pro nadnárodní podniky řadu výzev. Čtvrté vydání mezinárodního průzkumu „International Dismissal Survey“ zkoumá legislativní úpravy výpovědi z pracovního poměru a poskytuje interním právníkům a personalistům orientační projekce nákladů na propuštění zaměstnance napříč 46 zeměmi, včetně České republiky.

S využitím údajů z tohoto průzkumu mohou firmy odhadnout potenciální náklady, předvídat úskalí a přijmout informovaná rozhodnutí při náboru zaměstnanců. Tyto komplexní, strukturované informace vás provedou při rozhodování v souvislosti s plánováním headcountu.

Průzkum začíná srovnáním šesti případů reflektujících náklady na propuštění zaměstnance ve všech zúčastněných zemích. Údaje z průzkumu vznikly na bázi konkrétních příkladů (scénářů) tří zaměstnanců s odlišnou senioritou (počtem odpracovaných let) a různou výší a strukturou odměny, přičemž na každém z nich byly rovněž zkoumány rozdíly v závislosti na okolnostech výpovědi (existence či neexistence objektivního výpovědního důvodu).

Průzkum pokrývá právní předpisy týkající se propouštění zaměstnanců v 46 zemích, a požadavky vyplývající z nadcházejících legislativních změn.

Studie vydaná v roce 2018 nově obsahuje:

  • Dvě nové srovnávací tabulky poskytující lepší přehled o celkových dopadech výpovědi z pohledu nákladů
  • Rozšíření o země z oblasti Latinské Ameriky, Asie a Tichomoří
  • Šestnáct nových zemí včetně Albánie, Bosny a Hercegoviny, Brazílie, Číny, Kolumbie, Kypru, Ekvádoru, Japonska, Kazachstánu, Černé Hory, Myanmaru, Srbska, Singapuru, Jižní Koreje, Thajska a Vietnamu

Klíčová zjištění průzkumu:

  • Řada zemí, například Francie, Itálie a Nizozemsko, změnila své právní předpisy týkající se výpovědi z pracovního poměru, aby zvýšila flexibilitu pracovní síly a/nebo finanční předvídatelnost nákladů na propouštění.
  • Ve více než 75 % sledovaných zemí může zaměstnavatel kdykoli propustit zaměstnance, ale obdobně jako v České republice může být zaniklý pracovní poměr obnoven soudem, pokud shledá výpověď nedůvodnou. Předchozí schválení výpovědi soudem je vyžadováno pouze ve dvou ze zúčastněných zemí: Nizozemí a Ekvádoru. Jen v omezeném počtu zemí má zaměstnavatel možnost propustit zaměstnance bez možnosti obnovení pracovního poměru rozhodnutím soudu.
  • V téměř všech sledovaných zemích je klíčovým faktorem při určování výše nákladů na propuštění zaměstnance jeho seniorita (počet odpracovaných let u daného zaměstnavatele). Více než 60 % zúčastněných zemí však stanovilo maximální délku výpovědní dobu, výši odstupného, nebo obojí. V České republice po třetím roce působení zaměstnance u zaměstnavatele již rozdíly v nákladech plynou zpravidla jen z výše mzdy; v jiných zemích je ovšem seniorita více diferenciovaná.
  • Téměř ve všech zemích legislativní úprava výpovědi z pracovního poměru zná koncept výpovědi z vážných důvodů a obsahuje ochranu určitých kategorií zaměstnanců před výpovědí (např. z důvodu mateřství, studijního volna, výkonu veřejné funkce apod.). V České republice jsou (s určitými výjimkami) před výpovědí chráněny zejména těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené a zaměstnanci i zaměstnankyně na rodičovské dovolené, zaměstnanci v pracovní neschopnosti či pečující o nemocné dítě či jiného člena domácnosti.
  • V některých zemích je ukončení pracovního poměru možné pouze z důvodů výslovně stanovených zákonem. Mezi takové země patří vedle Nizozemí, Lotyšska, Chorvatska či Slovinska též Česká republika.
  • Z porovnání všech scénářů výpovědi z objektivního důvodu na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele vyplývá, že náklady na propouštění se mezi jednotlivými jurisdikcemi značně liší, a to bez jakýchkoliv společných jmenovatelů v rámci konkrétního regionu.
  • Při porovnání všech scénářů výpovědi bez objektivního důvodu narazíme v některých evropských zemích na nejvyšší náklady, přestože i zde existují obrovské regionální rozdíly.
  • Nejvyšší nárůst náklady v souvislosti s výpovědí je tvořen odstupným, resp. odškodněním za nezákonné propuštění v případě výpovědi bez objektivního důvodu.
  • Omezené možnosti srovnání pro účastníky latinskoamerických a asijských zemí – tento výchozí vzorek zatím jen stěží dovoluje porovnávat regiony či vyvozovat obecné závěry.

Chcete-li se dozvědět více o důsledcích propuštění zaměstnance, navštivte stránku s nástrojem „Dismissal Calculator“.

Byl pro Vás tento článek přínosný?