15. ročník projektu Zákon roku

1.  Zavedení komunitní energetiky (novela energetického zákona)

Předpis

zákon č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zdůvodnění

Jedná se o revoluční změnu pro českou energetiku a další krok v liberalizaci tuzemského trhu s elektřinou.

Novela umožní domácnostem, obcím i malým a středním firmám vyrábět vlastní elektřinu, především z obnovitelných zdrojů, a následně ji mezi sebou sdílet. To výrazně zvýší možnost a efektivitu využití obnovitelných zdrojů a zlepší přístup k čisté a cenově stabilní elektřině. Otevírá to i nové příležitosti pro byznys.

2. Digitalizace v pracovním právu (část velké novely zákoníku práce)

Předpis:

část zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, upravující pravidla pro elektronickou komunikaci se zaměstnancem a elektronické doručování v pracovněprávních vztazích

Zdůvodnění:

Novela je významným posunem směrem ke zjednodušenípraktického fungování vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Značná flexibilita se projevuje v zakotvení pravidel pro komunikaci a doručování pracovních smluv a dalších dokumentů uzavřených se zaměstnancem elektronicky. V takovém případě postačuje zaslání jejich vyhotovení na soukromý e-mail zaměstnance. 

Zjednodušení doznala i přísná pravidla pro doručování jednostranných skončovacích dokumentů (např. výpověď, okamžité zrušení) a mzdového výměru. Nová právní úprava tak již nebrání doručení v případě, kdy zaměstnanec na zprávu zaměstnavatele zaslanou elektronickynereaguje.

Celkově se jedná o významný posun a zjednodušení elektronické komunikace stran pracovněprávních vztahů, které reflektuje využívání tohoto způsobu komunikace v praxi i požadavky byznysu. Optikou zásady ochrany zaměstnance v českém pracovním právu se jedná o odvážný počin a otevření možností pro masivnější digitalizaci HR procesů ve firmách. 

3. Dlouhodobý investiční produkt (část změnového zákona v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří)

Předpis

část zákona č. 462/2023 Sb., kterým se zavádí koncept dlouhodobého investičního produktu jakožto nástroje pro zabezpečení na stáří

Zdůvodnění

Zákon zavádí velmi potřebný a flexibilní nástroj pro investice na důchod, který je navíc podpořen daňovou úlevou. Na jedné straně dává spořícímu významnou flexibilitu v tom, do čeho bude investovat, na druhé straně adekvátně chrání jeho práva před podvodnými nabídkami. 

To se děje především omezením nástrojů, do kterých lze investovat (v zásadě cenné papíry určené retailovému trhu), i vymezením subjektů, které mohou danou službu nabízet (banky, investiční společnosti, obchodníci s cennými papíry, tedy přísně regulované subjekty). V zásadě jde o velmi jednoduchý konstrukt, který má ale významný potenciál v rámci důchodové reformy a jejího třetího pilíře.

1. Usnadnění vysílání zahraničních zaměstnanců do ČR (část novely zákona o zaměstnanosti)

Počin

zákon č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konkrétně body č. 48 až 62 první části dotýkající se změny pravidel pro vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb na území ČR.

Zdůvodnění

Novela (resp. její vyjmenované body) je výsledkem příkladné legislativní práce. Při přípravě byl kladen důraz na převedení příkladů tzv. „best practice“ v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci EU do podmínek České republiky. Součástí tohoto procesu byly rozsáhlé konzultace jak s praxí, tak s European Labor Authority a také s příslušnými institucemi z členských států EU. Výsledkem bude flexibilní systém pro ohlašování vyslaných zaměstnanců, který zásadním způsobem zjednoduší jednak proces ohlašování zaměstnanců pro zahraniční podnikatele, ale také ulehčí stávající praxi v této oblasti u přijímajících subjektů v ČR.

Výše uvedená právní úprava posunula Českou republiku do popředí v rámci EU. Navíc se po spuštění příslušného elektronického systému bude jednat o další posun v digitalizaci veřejné správy, který ulehčí fungování zahraničním ale i českým zaměstnavatelům v souvislosti s vysíláním zaměstnanců na území České republiky.

2. Přijetí zákona o ochraně oznamovatelů (nový zákon o ochraně oznamovatelů)

Počin

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

Zdůvodnění

Zákonodárce šel v tomto případě cestou minimální implementace evropské úpravy. Přípravu zákona konzultoval s veřejností, připravil včas metodické pokyny, jak zavést úpravu do praxe (zejména v době po uplynutí implementační lhůty, kdy došlo k částečné přímé aplikovatelnosti) a realizoval pro povinné subjekty řadu workshopů.

Zákon i přes některé nedostatky přináší transparentnější prostředí do právnických osob. Podporuje budování a prohlubování etické firemní kultury založené na respektování právních předpisů. Umožní zaměstnavatelům snáze odhalit nezákonné jednání a včas na něj zareagovat účinnými nápravnými a preventivními opatřeními. Tím lze dalšímu nežádoucímu jednání zabránit a uchránit společnost rovněž před majetkovou a reputační újmou. 

3. Odstranění zrušení rodných čísel (novela zákona o občanských průkazech a insolvenčního zákona)

Počin

zákon č. 430/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zdůvodnění

Zákon odstranil termín pro skončení uvádění rodných čísel v občanských průkazech a jejich využívání pro vyhledávání v insolvenčním rejstříku. Vláda reflektovala obavy byznysu z technické a finanční náročnosti přechodu ze stávajícího systému na bezvýznamové směrové identifikátory a zároveň správně vyhodnotila nepřipravenost systému jak na straně veřejné, tak soukromé sféry.

1. Nová úprava dohod o provedení práce (část konsolidačního balíčku týkající se dohod o provedení práce)

Přešlap

část zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zejména část jedenáctá a část čtyřicátá druhá

Zdůvodnění

Pracovní úvazek zaměstnance formou dohody o provedení práce (DPP) doposud nepodléhal povinnému sociálnímu a zdravotnímu pojistnému, a to do limitu měsíční odměny 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele.

Podstatou nové úpravy je kontrola a dodanění vícenásobných DPP. Pokud by měl zaměstnanec u více zaměstnavatelů úvazky na DPP a odměna za ně překročí stanovenou částku (okolo 16 000 Kč měsíčně), má být nově celá tato částka zpojistněna.

Překážkou pro zaměstnavatele ale je, že nemají efektivní přehled, kolik dohod jejich zaměstnanec podepsal či podepíše. Zaměstnavatelé tak musí každý měsíc počítat s tím, že u předpokládané odměny na DPP odvedou navíc pojistné (za zaměstnavatele i zaměstnance), což náklady na zaměstnance pracujícího na DPP značně navýší a zaměstnavatel, dopředu ani nebude vědět, kolik ho bude zaměstnávání na DPP stát. Uvedené opatření může pro řadu firem znamenat faktický zánik flexibilního zaměstnávání u drobných úvazků a zvýšení tzv. práce na černo. I na základě kritiky odborné veřejnosti se již v této oblasti chystá další změna.