Tiskové zprávy

Evropský fotbalový trh dosáhl rekordních 28 miliard EUR

Londýn a Praha, 30. května 2019 – Evropský fotbalový trh dosáhl v sezóně 2017/18 výnosů 28,4 miliard EUR, o 11 % více než v té předchozí. Vyplývá to z 28. vydání Přehledu fotbalových financí Deloitte. Nárůst má na svědomí zejména „velká pětka“ nejvyšších evropských lig, jejichž výnosy vzrostly dohromady o 6 % na 15,6 miliard EUR a také FIFA Mistrovství světa ve fotbale v Rusku.

Přes značný růst příjmů se agregované provozní zisky pětice největších evropských lig v sezoně 2017/18 propadly. Platové náklady totiž dohnaly výrazný nárůst výnosů z domácích vysílacích smluv v Anglii a Španělsku v předchozí sezoně. Bundesliga a italská Serie A zaznamenala vzrůst provozních zisků o 9 % a 8 %.

Výnosy anglické Premier League se zvýšily na 5,4 miliard EUR (z 5,3 miliard EUR), zejména díky příspěvkům UEFA anglickým klubům. V UEFA Lize mistrů jich totiž nově soutěžilo hned pět navíc. Premier League je z hlediska příjmů zdaleka největší, o 72 % větší než druhá Bundesliga, která přeskočila španělskou La Ligu. Poměr platů a výnosů anglické Premier League se po 15% růstu platů v sezoně 2017/18 zhoršil na 59 %.

Díky začátku nové vysílací smlouvy se výnosy z vysílání Bundesligy zvýšily asi o 290 milionů EUR a díky tomu vystřídala španělskou La Ligu na druhém místě nejbohatších lig na světě.

Příjmy klubů La Ligy poprvé překonaly díky 7% růstu hranici tří miliard eur. Stalo se tak částečně díky třetímu triumfu Realu Madrid v UEFA Lize mistrů v řadě, společně s obchodním růstem Barcelony, která mimo jiné uzavřela čtyřletou sponzorskou smlouvu s firmou Rakuten. Oba giganti španělského fotbalu opanovali na začátku roku i žebříček nejbohatších fotbalových klubů Deloitte Football Money League 2019.

Italská Serie A se v růstu tržeb dále potýká s udržením kroku s Anglií, Německem a Španělskem. Zatímco výnosy vzrostly o 8 % (na 2,2 miliardy EUR), nebylo to dost na zmenšení stále se zvětšujícího se rozdílu. Platové náklady v lize rostly pomaleji, než ve zbytku „velké pětky“, což vyústilo v nejnižším poměru platů a výnosů (66 %) od sezony 2005/06. Nicméně akvizice Cristiana Ronalda Juventusem a další přestupová aktivita v létě 2018 zřejmě povede k růstu platových nákladů v příští sezoně.

Nejvyšší francouzská liga Ligue 1 má stále nejnižší výnosy z top pěti evropských lig (1,7 miliardy EUR). Snížení tržeb z vysílacích práv a sponzorských příspěvků vyrovnal nárůst příjmů ze zápasů a další obchodní příjmy. Liga si bude muset počkat až na sezonu 2020/21, kdy se má hodnota domácích vysílacích práv zvýšit o více než 55 % na zhruba 1,2 miliardy EUR za sezonu, což bude více než současná cena domácích vysílacích práv Serie A (1 miliarda EUR) a bude podobná těm v La Lize.

Za hranicemi velké pětky
Mimo „velkou pětku“ evropských fotbalových lig předběhla doposud největší tureckou Süper Lig (731 milionů EUR) ruská Premier Liga (813 milionů EUR) a stala se šestou nejvyšší ligou v Evropě z hlediska příjmů. Napomohly tomu zejména nové smlouvy na vysílací práva a zisky ze zápasových dnů díky zlepšení kvality stadionů a další rozvoj kvůli Mistrovství světa ve fotbale loni v létě. Nová smlouva na vysílací práva turecké ligy by měla Süper Lig v příštím roce vrátit na šestou příčku v Evropě.

Přehled rozdělení výnosů v pěti největších evropských ligách (miliony EUR):

Liga Sponzorské příspěvky + obchodní aktivity* 
Vysílací práva Zápasový den Celkem Průměr na klub
Premier League 1 473 (27 %) 3 210 (59 %) 757 (14 %) 5 440 272
Bundeliga 872 (28 %) + 510 (16 %) 1 248 (39 %) 538 (17 %) 3 168 176
La Liga 954 (31 %) 1 609 (52 %) 510 (17 %) 3 073 154
Seria A 666 (30 %) 1294 (58 %) 257 (12 %) 2 217 111
Ligue 1 342 (20 %) + 368 (22 %) 791 (47 %) 191 (11 %) 1 692 85

* v DE a FR zvlášť

Kompletní studii Annual Review of Football Finance 2019 si můžete přečíst zde.

Poznámky

Směnný kurz
Pro převod eur a britských liber byl použit průměrný směnný kurz za finanční rok končící k 30. červnu 2018 (1 GBP = 1,13 EUR).

Mzdové náklady
Mzdové náklady zahrnují všechny zaměstnance (včetně hráčů, technických a administrativních pracovníků) a obsahují mzdy, nástupní poplatky, bonusy, platby při ukončení smlouvy, příspěvky na sociální zabezpečení a další výdaje na zaměstnanecké benefity.

Český komentář k Přehledu evropských fotbalových financí

Filip Mikel, Deloitte: Návštěvnost nejvyšší soutěže v Česku je lehce nad úrovní čtvrté anglické ligy

Praha, 30. května 2019

„České kluby musí zlepšit komfort diváků a služby nabízené na stadionech při utkáních fotbalové ligy v souladu s novými trendy v západních soutěžích. Tak mohou přilákat nové diváky do hlediště,“ říká Filip Mikel, manažer v oddělení auditu a specialista na sportovní problematiku společnosti Deloitte.

„Například anglické kluby upravily stadiony i pro jiné komerčně zajímavé soutěže, jako je americká NFL, nebo divákům nabízejí mimosportovní atrakce jako procházku v oblacích nebo vlastní minipivovar. V USA zase zákulisí vybavili mnoha obrazovkami, aby se zápasy daly sledovat i mimo hlediště, či uvažují o investicích například do 5G sítí. Ty divákům, kteří ve stále větší míře věnují pozornost během zápasů i mobilním telefonům, nabídnou rychlejší připojení.

„Úspěch si v dnešním fotbale můžete koupit. Šest ze sedmi klubů anglické Premier League, které vynakládají největší prostředky na platy hráčů, skončilo mezi prvními sedmi celky v ligové tabulce sezony 2017/18,“ dodává Filip Mikel.

„I přes nový formát soutěže se průměrná návštěvnost zápasů v Česku v posledních dvou sezonách ustálila na 5,5 tisících divácích na utkání. Zvyšující se návštěvnost z předešlých let se zastavila i v ligových soutěžích takzvané velké pětky. Pouze Itálie zaznamenala nárůst průměrné návštěvnosti na jedno utkání o přibližně 2 % mezi sezonami 2017/18 a 2018/19. Návštěvnost nejvyšší soutěže v ČR je lehce nad úrovní čtvrté anglické ligy, která má průměr na utkání 4,5 tisíce diváků,“ shrnuje Filip Mikel.

Další srovnání s ČR

  • Průměrný klub Premier League získal na vysílacích právech za sezónu 2017/18 v přepočtu 3,1 miliardy korun. To je přibližně 10násobek toho, co si na vysílacích právech české ligy rozdělí všichni účastníci české soutěže dohromady. V průměrném využiti stadionů je česká liga s 56 % na úrovni třetí anglické ligy (57 %).
  • Průměrná návštěvnost na celé jedno kolo české ligy (44 tisíc diváků) je srovnatelná s průměrnou návštěvností jednoho utkání německé Bundesligy (43,5 tisíce diváků) v sezóně 2018/19.
  • Ekonomicky zhruba stejně silné Portugalsko je na 9. místě, zatímco česká liga se nedostala ani do první patnáctky.

Některé poznatky z evropské studie

  • Nejvíce v poměru k výnosům utrácí za platy hráčů v Turecku (76 %) a ve Francii (75 %). Naopak ve dvou finančně nejsilnějších soutěžích v Anglii a Německu je poměr platů hráčů oproti výnosům klubu jen 59 % a 53 %.
  • Anglické týmy jsou více ziskové než kluby v ostatních soutěžích velké pětky dohromady. Ve Francii dokonce kluby prodělaly dohromady 298 miliónů EUR.
  • Prvním klubem, kterému byly v anglických soutěžích odečteny body za nedodržení finančních pravidel fair play je Birmingham City.
  • Zadlužení klubů anglické Premier League se mezi sezonami 2016/17 a 2017/18 zvýšilo o 1 miliardu liber (2,949 mld. 2017/18, 1,954 mld. 2016/17).
  • Nejméně se na platy dává v Německu (53 %), nejvíce ve Francii (75 %). Platy rostly ve všech ligách mimo Itálii až na celkových 62 % z výnosů.
  • Velkých pět lig představuje 98 % velikosti evropského fotbalového trhu.
  • Trendem do budoucna je propojení sportu a technologií, kdy přenosy budou zajišťovat mimo televizní společnosti globální technologické společnosti jako Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google (Alphabet) a další.
  • České kluby jsou hodně odkázány samy na sebe. Jsou mnohem úspěšnější v generování příjmů z pořádání zápasů (35 % vs. 14 %), naopak za vysílací práva dostávají minimum (6 % vs. 51 %). Zbytek doplňují sponzoři, respektive majitelé (59 % vs. 35 %).

 

Porovnání výnosové struktury českých klubů a klubů pěti největších evropských lig:

  FR IT ES DE EN Průměr “Big 5” CZ
Zápasový den 11 % 12 % 17 % 17 % 14 % 14 % 35 %
Vysílací práva 47 % 58 % 52 % 39 % 59 % 51 % 6 %
Sponzorské příspěvky/ obchodní aktivity 20 % 30 % 31 % 28 % 27 % 27 % 59 %
Ostatní 22 % 0 % 0 % 16 % 0 % 8 % 0 %