Tiskové zprávy

Praha ve srovnání s vybranými evropskými městy postrádá při svém rozvoji a výstavbě stabilní legislativu a dlouhodobou koncepci

Deloitte porovnal vybraná evropská města: V Praze ve srovnání s ostatními referenčními městy chybí jasné podmínky a stabilní pravidla pro výstavbu a její plánování

Stavebnictví a na něj navázaná legislativa potřebují stabilní a dlouhodobou koncepci. Tu ale Praha v současnosti postrádá. Postavení Mnichova, Vídně, Berlína, Kodaně anebo Londýna je proti ostatním městům v dané zemi specifické: Proces výstavby buď upravuje speciální stavební řád, který platí pouze na území daného města, anebo městům náleží zvláštní postavení v územním plánování, jež samo o sobě upravuje možnosti výstavby tak, že pak už není nutné vydávat další zvláštní stavební předpisy. Diskuse kolem nedávno schválených pražských stavebních předpisů a připravované novely stavebního zákona ukazuje, že v tomto směru se Praha i stavební legislativa jako taková může nechat inspirovat.

Praha, 29. června 2016 – Pražské stavební předpisy byly nedávno schváleny s účinností od 1. 8. 2016, a Praha se tak opět zařadila mezi ostatní evropská města, která svou vlastní regulaci mají. Ukazuje se však, že v oblasti stavební legislativy se lze inspirovat mnohem více. Realizace staveb v Praze představuje složitý proces, jenž postrádá dlouhodobé koncepční řešení i stabilní legislativu. Dvoustupňové schvalovací řízení celý proces přípravy a realizace výstavby prodlužuje a prodražuje. V porovnání s ostatními metropolemi jsou sice administrativní náklady na přípravu stavby v Praze nejnižší, ve složitosti schvalovacích procesů a jejich náročnosti však Praha jednoznačně vede. To jsou hlavní shrnutí Analýzy regulace stavební legislativy v Praze a vybraných evropských metropolích, kterou provedla společnost Deloitte.

Kontakt pro média:
Lukáš Kropík
PR Manager
Deloitte ČR
+420 775 013 139
lkropik@deloittece.com

„Požadavky na výstavbu v hlavních městech a metropolích nelze srovnávat s výstavbou v menších městech - situace je v nich z podstaty věci odlišná. Názory, že jednotná legislativa pro všechny oblasti, kdy není brán v potaz charakter města, požadavky na kulturu života v něm a environmentální a historické souvislosti, je nutné velmi pečlivě zvažovat, pokud ne přímo odmítnout,“ říká Michal Melč, senior manažer v oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.

Vstup veřejnosti do povolovacích řízení a legislativa EU

Do povolovacích řízení v Praze, stejně tak jako ve srovnávaných městech, může vstupovat dotčená veřejnost. V případě české legislativy jsou však možnosti veřejnosti širší a při absenci historické tradice a obecného povědomí vytvářejí značný prostor pro jejich zneužití. „Vytrácí se původní záměr zákonodárců, podle kterého měl být veřejnosti poskytnut efektivní a jednoduchý nástroj ochrany životního prostředí a celkového zkvalitnění veřejné správy, kdy občané mohou sami vykonávat její efektivní kontrolu, naopak dochází ke značnému zásahu do práv stavebníka, a často také k zásadním průtahům ve výstavbě,“ vysvětluje Zdeněk Horáček, advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal, který se věnuje nemovitostnímu a stavebnímu právu.

Výstavbu ovlivňují nejen tuzemské právní předpisy, ale i evropská legislativa, která má na oblast stavebnictví značný dopad, a to i přesto, že neexistuje žádný závazný evropský předpis o územním plánování a stavebním řádu. Vydávání pravidel výstavby na vlastním území je výlučnou pravomocí členských států. I tak ale EU stavebně právní proces ovlivňuje.

„Příkladem může být proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který je v českém právním řádu zaveden důsledkem transpozice evropského práva a který v zásadní míře ovlivňuje realizaci veškerých staveb, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí. Evropská legislativa se ale projevuje také nepřímo, a to ve všech fázích výstavby, například pokud jde o volný pohyb stavebního materiálu, pracovní síly či normy pro určité materiály s dopadem na sektor stavebnictví,“ připomíná Zdeněk Horáček.

O Deloitte Analýze regulace stavební legislativy v Praze a vybraných evropských městech

Studie porovnává legislativní podmínky pro rozvoj území a stavebně právní předpoklady výstavby v Praze s podmínkami přípravy a realizace staveb ve vybraných evropských metropolích (Vídeň, Berlín, Mnichov, Kodaň, Londýn). Analýza zjistila, že realizace staveb v Praze představuje složitý proces, který postrádá dlouhodobé koncepční řešení i stabilní legislativu. Studie navazuje na průzkum, který v lednu 2016 společnost Deloitte provedla mezi odbornou veřejností a týkal se udržitelného rozvoje hlavního města Prahy.

Celá tisková zpráva

Analýza Deloitte: Nejnižší administrativní náklady jsou v Praze, nejvyšší ve Vídni

Ve Vídni a Berlíně jsou kladeny velké nároky na vyhodnocení dopadů stavby na okolí a vůbec nejvyšší administrativní náklady. Proti situaci v Praze je ale v Berlíně pozitivem stanovení jasných a územním plánem předem daných požadavků na místění stavby či fakt, že stavební úřad obstarává podkladová stanoviska za žadatele. V Londýně je zase specifikem silné postavení autorizovaného inspektora, který může nahradit lokální stavební úřady a celý proces tak zjednodušit. Kodaň podobně jako Praha klade velký důraz na projednávání prováděcích dokumentů s veřejností, na životní prostředí i využití veřejné infrastruktury. V Kodani navíc výraznou položku tvoří poplatek za připojení k veřejnému vodovodu a kanalizaci, který v ČR stavebník hradit nemusí.

Přibližné administrativní náklady spojené s výstavbou skladové haly v Praze a dalších evropských městech

Město

 Přibližné administrativní náklady 

 Praha

2 000 EUR 

 Kodaň

18 500 EUR 

 Londýn

19 150 EUR 

 Berlín

20 100 EUR 

 Vídeň

25 000 EUR 

(Celkové administrativní náklady, pouze orientačně)

Celá studie je ke stažení na www.deloitte.com/cz/nemovitosti.

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články