Největší priorita pro Generaci Z i Mileniály je ochrana životního prostředí. 

Praha, 2. června 2022 – Čeští Gen Z jsou nejvíce znepokojeni klimatickou změnou, obavy z nákladů na život řadí až na druhé místo, to vychází z průzkumu Deloitte Gen Z and Millennials 2022. Čeští Mileniálové to mají přesně naopak. Narozdíl od Gen Z totiž pociťují menší finanční stabilitu. Obě generace vyhledávají hybridní pracovní uspořádání. Zajímavostí je, že úrovně stresu jsou mezi Gen Z vyšší než u Mileniálů. Oproti Gen Z mají Mileniálové v Česku největší obavy z nákladů na život (38 %), na druhé místo řadí klimatickou změnu (31 %) a mentální zdraví své generace (22 %).

„30 % českých Gen Z respondentů má obavy ze současné klimatické situace, 25 % zvolilo obavy z nákladů na život a na třetím místě, také s 25 %, se umístily obavy o úroveň vzdělání. Gen Z v Německu sdílí podobný názor, kde největší zastoupení má klimatická změna (39 %) a na druhém místě náklady na život  (26 %). Naopak v sousedním Polsku 47 % Gen Z  má obavy z nákladů na život a 25 % alarmuje politická nestabilita a válečné konflikty,“ shrnuje průzkum Martina Schiestlová, ředitelka oddělení lidských zdrojů Deloitte v ČR.

Finanční (ne)stabilita, side-jobs a pracovní návyky

Mezi Gen a Mileniály v České republice je značný rozdíl v jejich finanční situaci. Skoro polovina dotazovaných Gen Z (46 %) se cítí finančně zajištěných, Mileniálů je pouze 37 %. 39 % Gen Z si myslí, že budou moct jít do důchodu s finančním komfortem, necelá třetina  dotazovaných Mileniálů sdílí stejný názor. Z průzkumu dále vychází, že 43 % českých Gen Z má ke své stávající práci další práci navíc, nejčastěji se jedná o online prodej produktů nebo služeb (24 %), různé formy umění (19 %) a social media influencerství (18 %). Oproti tomu pouze 31 % Mileniálů má další side-job, nejčastěji jde o práci v retailu nebo v gastronomii (12 %), online prodej produktů nebo služeb a umění (obojí 5 %) a dále psaní blogu nebo nahrávání podcastů (3 %).

Zajímavostí je, že oproti Mileniálům mají Gen Z větší tendenci měnit zaměstnavatele, bez toho, aniž by měli jistotu nové práce. Pro obě generace je největším důvodem pro odchod z práce nízký plat, druhou nejčastěji zvolenou možností byla nemožnost kariérního postupu. K dalším důvodům řadí negativní vliv pracovního prostředí na mentální zdraví. Při výběru nového zaměstnavatele dbají obě generace zejména na to, aby jejich práce měla smysl a nabízela vysoký plat a jiné benefity. Mileniálům ale nejvíce záleží na tom, aby měli rovnovážný balanc mezi prací a osobním životem (40 %), naopak Gen Z (22 %) toto nevnímají za příliš důležité. Pro obě generace platí, že nejčastěji pracují přímo z kanceláře, pouze 32 % Gen Z pracuje v hybridním režimu, Mileniálů pouze 29 %. Obě generace by uvítali hybridní režim práce, pouze 16 % Gen Z a 20 % Mileniálů preferuje práci čistě z kanceláře. Největší přínos remote práce vidí v tom, že mají více volného času na věci, na kterých jim záleží.

Klimatická krize - nejistá budoucnost

Více jak dvě třetiny Gen Z (67 %) a více jak polovina Mileniálů (55 %) uvádí, že minimálně jedna extrémní povětrnostní událost zasáhla jejich život za posledních dvanáct měsíců. Téměř všichni respondenti (90 % Gen Z, 87 % Mileniálů) se snaží chránit životní prostředí. Obě generace (Gen Z 5 %, Mileniálové 5 %) mají velmi nízkou důvěru ve vládní odhodlanosti řešit klimatickou změnu. Více jak třetina Gen Z se na svého zaměstnavatele snažila vyvolat tlak, aby podnikl opatření proti změně klimatu, podobně tak učinila pětina dotazovaných Mileniálů. K opatřením, do kterých by měli jejich zaměstnavatelé investovat, volí Gen Z zákaz jednorázových plastů na pracovišti, udržitelné zaměstnanecké benefity a zapojení do veřejné politiky. Mileniálové spolu se zákazem jednorázových plastů a udržitelných zaměstnaneckých benefitů dále volili omezení služebních cest. 

Gen Z pociťuje příliš velkou pracovní zátěž

42 % Gen pociťuje vysoké úrovně stresu, 47 % z toho tvoří ženy a 37 % muži. Hlavními spouštěči stresu je pro Gen Z pracovní zátěž (33 %), dlouhodobá finanční situace (32 %) a rodina/osobní vztahy (32 %). Více jak třetina Mileniálů (36 %) se cítí vystresovaně, největší obavy pro ně tvoří dlouhodobé finance (43 %), každodenní finance (39 %) a následovně práce a rodina/osobní vztahy (obojí 31 %). Skoro polovina českých Gen Z (47 %) pociťuje syndrom vyhoření. Důvodem je intenzita a nároky pracovní zátěže. Více jak polovina dotazovaných (54 %) z tohoto důvodu opustila zaměstnavatele. Mileniálové tento problém nesdílí, syndrom vyhoření pociťuje pouhých 21 % a od svého zaměstnavatele kvůli nátlaku práce odešlo pouhých 28 %. Kvůli stresu a pocitům úzkosti se 34 % Gen Z stáhlo na nějakou dobu z práce, Mileniálů pouze 21 %. Více jak dvě třetiny Gen Z však uvedlo jiný důvod absence, než aby přiznali, že se potýkají s problémy mentálního zdraví.