Téměř 50 % českých mileniálů a Gen Z má obavy z vývoje ekonomiky

Praha, 25.5. 2023

Čeští Gen Z (35 %) i mileniálové (45 %) jsou nejvíce znepokojeni náklady na bydlení, u dalších příček se jejich odpovědi od sebe liší. Více než třetina z nich žije od výplaty k výplatě. Gen Z v Česku na druhé místo řadí politickou nestabilitu (28 %) a hned po ní uvádí nedostatek zdrojů (21 %). Mileniálové to mají přesně obráceně, jako větší problém vnímají nedostatek zdrojů (30 %) a až po něm politickou nestabilitu (26 %). Vzhledem k postupnému stárnutí generace mileniálů, vnímá 19 % z nich i problematiku prevence zdravotní péče, zatím co Gen Z vnímají jako podstatnější hrozbu terorismus (18 %). Globální respondenti z Gen Z i mileniálů do svých odpovědí zahrnuli navíc také nezaměstnanost, která českými respondenty zmíněna nebyla, to jsou hlavní zjištění Deloitte průzkumu Gen Z and Millennials 2023. 

„Generace Z a mileniálové vnímají pokrok na pracovišti, ale požadují větší flexibilitu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Respondenti vidí, že zaměstnavatelé dělají pokroky v některých klíčových oblastech od doby před pandemií. Přibližně jedna třetina generace Z a mileniálů po celém světě pracujících na plný nebo částečný úvazek uvádí, že jsou velmi spokojeni se svou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. V České republice s tímto tvrzením souhlasí 30 % Gen Z a 22 % mileniálů.  S čím ale nejsou natolik spokojení, je flexibilita v tom kde a kdy pracují. Možnost výběru je pro české respondenty natolik důležitá, že 73 % Gen Z a 68 % mileniálů by zvažovalo změnu zaměstnaní, pokud by museli být každý den na pracovišti prezenčně,“ komentuje výsledky průzkumu Andrea Černá, expertka pro trendy v oblasti HR v Deloitte. 

Ekonomická nejistota brání respondentům plánovat svou budoucnost

Největším aktuálním problémem, kterému čelí jak Gen Z (35 %) tak mileniálové (45 %), jsou náklady na bydlení. Téměř 50 % českých mileniálů i Gen Z věří, že pokud se v následujících 12 měsících nezlepší stav ekonomiky, bude skoro nemožné si najít práci, požádat o zvýšení platu, požádat o povýšení, založit rodinu nebo si pořídit dům. Aktuálně v České republice žije 37 % Gen Z a 34 % mileniálů od výplaty k výplatě, což je výrazně méně než Gen Z (51 %) a mileniálů (52 %) globálně.  Navzdory touze po lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem bylo mnoho příslušníků generace Z (46 %) a mileniálů (37 %) celosvětově nuceno si ke své hlavní práci najít další částečný nebo plný úvazek, aby pokryli všechny své výdaje. V České republice tak muselo učinit 35 % Gen Z a 34 % mileniálů. Mezi nejčastější vedlejší práce patří například práce v restauracích nebo maloobchodních prodejnách, dovážka jídla, vlastní podnikání a další. Důvodem potřeby vyššího příjmu u českých mileniálů může být i to, že téměř 50 % z nich jsou rodiči. 

Přetrvávající stres a vyhoření jako největší zátěž generace Z a mileniálů

Téměř polovina generace Z (46 %) a čtyři z 10 mileniálů (39 %) uvádějí, že cítí neustálý stres. V České republice jsou tato čísla o něco nižší, u Gen Z je to 32 % a 31 % u mileniálů. Nejvíce tomu přispívá dlouhodobá finanční situace, kromě toho také každodenní výdaje, rodinné/přátelské vztahy, obavy o vlastní mentální zdraví a obavy o zdraví a pohodu rodinných příslušníků. Globální respondenti mezi tyto důvody zařadili i nadměrnou pracovní zátěž. 23 % příslušníků generace Z a 30 % mileniálů uvádí, že odpovídají na pracovní e-maily mimo běžnou pracovní dobu nejméně pět dní v týdnu, na rozdíl od toho v České republice uvedla téměř polovina (40 %) mileniálů a 35 % Gen Z, že mimo běžnou pracovní dobu neodpovídá na e-maily a zprávy skoro nikdy.  Syndrom vyhoření u sebe pozoruje 29 % českých Gen Z, oproti 47 % v roce 2022. Mileniálové to mají obráceně, v tomto roce pociťují vyhoření více (33 %) než v roce loňském (21 %).

Snaha o větší udržitelnost a sociální dopady jsou stěžejní při rozhodování o životním stylu a kariéře

V průzkumu vyjádřilo pouze 27 % českých Gen Z a 19 % mileniálů spokojenost s tím, jaké sociální dopady má firma, která je zaměstnává. Příslušníci Gen Z jsou více environmentálně uvědomělí, proto také 45 % z nich cítilo v posledním měsíci obavy nebo úzkosti z klimatické změny. Stejné pocity mělo jen 37 % mileniálů. Více než polovina (52 %) Gen Z je ochotna zaplatit více za udržitelné výrobky a služby, na rozdíl od mileniálů, kde je ochotných jen 38 %.  

„Nároky na české zaměstnavatele ohledně udržitelnosti jsou ve srovnání se světem zatím mírnější. Přibližně 28 % českých Gen Z a 22 % mileniálů se snaží přimět své zaměstnavatele k udržitelnosti.  Naproti tomu celosvětově toto téma řeší 50 % Gen Z a 46 % mileniálů. Pro Gen Z je dále velice důležité rozmanité a inkluzivní prostředí. Zejména mladí lidé chtějí pracovat pro společnosti, které jsou v souladu s jejich hodnotami – vyžadují gender balance a zajímají se o prosazování inkluze LGBTQ+,“ komentuje situaci Tereza De Bardi, ředitelka v oddělení poradenských služeb a Diversity & Inclusion ambasadorka v Deloitte.