Perspektivy
Sustainable Supply Chain Survey 2024
Udržitelnost řeší 70 % středoevropských firem. Necelých 80 % hlásí zvýšenou poptávku po ní, vyplývá z průzkumu Deloitte
Udržitelností se zabývá 71 % firem v regionu střední Evropy a dalších 20 procent to plánuje. 77 % společností navíc zaznamenalo konkrétní preference zákazníků nebo tržní trendy, které naznačují rostoucí poptávku po udržitelnosti, vyplývá z nového průzkumu Deloitte. Polovina podniků rovněž uvedla, že na tyto preference a poptávku aktivně reaguje.
“Transformace k ekologicky šetrným a sociálně odpovědným postupům sice povedou ke zvyšující se hodnotě pro zákazníky a dlouhodobě zajistí růst i ziskovost, na začátku nicméně vyžadují značné investice. Je zjevné, že se firmy budou udržitelností svých dodavatelských řetězců zabývat čím dál častěji a detailněji. České podniky nevyjímaje,” říká jeden z autorů průzkumu Sustainable Supply Chain Jiří Pavlík, který působí jako ředitel v oddělení poradenských služeb ve společnosti Deloitte, konkrétně pro oblast automobilového průmyslu a transformace.
- Udržitelností se zabývá 71 % středoevropských firem, dalších 20 procent to plánuje
- 77 % společností navíc zaznamenalo konkrétní preference zákazníků nebo tržní trendy, které naznačují rostoucí poptávku po udržitelných produktech, službách nebo dodavatelských řetězcích
- Pro 57 % firem je náročně sladit obchodní zájmy s udržitelnými postupy v dodavatelském řetězci
- Až 83 % velkých firem (tržby nad 40 milionů eur) vnímá udržitelnost jako konkurenční výhodu, menší podniky (tržby do 40 milionů eur) méně (54%)
Zdroj: Průzkum Deloitte Sustainable Supply Chain
“V praxi se často setkávám s tím, že firmy vnímají udržitelnost a zejména reporting o ESG jako administrativní zátěž, kterou jim ukládá EU. Podniky tápou ve svém přístupu, nejčastěji kvůli obavám z vysokých nákladů, obtížnosti sběru dat a samotné složitosti regulatorních požadavků. Když se však téma uchopí správně, tak se většinou ukáže, že změna myšlení představuje obrovskou příležitost k získání konkurenční výhody i růstu. Firmy, které již opatření zavádějí a přistupují k nim nejen jako k nutnému zlu, ale jako k potenciálu posunout své podnikání, zefektivnit systémy i procesy a nakopnout inovace, začínají sklízet první ovoce,” je přesvědčen Jiří Pavlík a dodává, že změny jsou sice často doprovázené zvýšenými náklady, ale dlouhodobě firmám pomohou a pozitivní stránky nakonec převáží.
Podle experta Deloitte může být roztříštěnost, případně dedikace pouze jedné osoby, problematická, protože pak firma není schopna téma uchopit celistvě. Obrat podle něj začíná například v tom, že se změní přístup k tématu na úrovni celé firmy. Jako příklad z praxe uvádí samostatnou funkci pro data nebo udržitelnost v představenstvu společnosti. Některé změny navíc podle něj přichází tak, že primárním cílem firmy je ušetřit náklady, ale nakonec z toho jsou zajímavé dopady i na ESG. To se nutně nemusí týkat vždy core-byznysu a změn produktu, na problematiku lze totiž pohlížet i optikou podpůrných oblastí jako jsou prodejny, showroomy, sklady nebo kanceláře.
„Nemusí jít vždy o výrobní část, nedávno jsme s jedním klientem řešili například i čidlo automatických vrat skladu a jejich rychlejší zavírání. Zní to jako banální detail, ale když se během zimních měsíců otevírají několikrát denně, může pár sekund znamenat dlouhodobou úsporu desítek tisíc korun na vytápění,“ uvádí příklad z praxe.
- Největší výzvy v oblasti ESG jsou pro firmy zvýšené náklady, nedostatek zdrojů a regulace
- Ve 25 % firem spadá udržitelnost pod marketing. 16 % podniků má pro oblast vlastní funkci nebo samostatný tým, dále to bývá výzkum a vývoj (14 %), tým logistiky a dodavatelských řetězců a prodeje (oba 13 %). Na posledních příčkách šlo o finance, IT a řízení kvality.
Zdroj: Průzkum Deloitte Sustainable Supply Chain
“Celá problematika tzv. ESG představuje nejen nutnost, ale zejména velkou příležitost. Ta může spočívat například v transformaci podniků směrem ke snížení závislosti na materiálech prostřednictvím recyklace či oběhového hospodářství, diverzifikaci portfolia výrobků, zlepšení energetické náročnosti a další možnosti inovací či dlouhodobých úspor. Když pomineme pozitivní dopady na planetu, přírodu a společnost, tak tlak na udržitelnost nemalou měrou přispěje rovněž k budování odolnějších dodavatelských řetězců a lepšího podnikání vůbec,” říká David Mejsnar, který v Deloitte vede oblast Sustainability & ESG pro Česko a Slovensko.
“Jestliže má však být ESG reporting podle směrnice CSRD postaven na úroveň finančního reportingu, nemělo by jít pouze o marketingový či prodejní materiál. Je potřeba sesbírat data z celé firmy, dodavatelských řetězců, apod. To vyžaduje komplexní přístup a zřízení samostatného oddělení tak je a bude u většiny velkých firem téměř nevyhnutelnou nutností,” je přesvědčen expert na udržitelnost a spoluautor studie David Mejsnar.
- 70 % firem svým datům sice věří, jejich kvalitu však hlídá příležitostně nebo vůbec
- 44 % malých firem (do obratu 40 milionů eur) shromažďuje údaje pro vykazování ESG „ručně“ v několika organizačních jednotkách, u velkých firem (nad 40 milionů eur obratu) je to pak 30 %. 25 procent těchto podniků má data jen částečně v digitální podobě. U malých firem je to pak 35 %
- 21 % malých a 13 % velkých firem pak data pro vykazování ESG neshromažďuje vůbec.
Zdroj: Průzkum Deloitte Sustainable Supply Chain
“Zjištění z našeho průzkumu jen potvrzují to, co často vidíme v praxi: řada firem sice zakládá svá rozhodnutí na datech, ta ale nejsou vždy stoprocentně důvěryhodná. Kvalitní sběr dat a jejich důkladná analýza se tak pro mnoho podniků stávají Achillovou patou. Transformace firem v této oblasti je však nevyhnutelná a jsem přesvědčen, že strategické vedení a aktivní příprava na tyto změny firmám přinesou - a mnohým již přinášejí - více výhod, než vyčkávání, kličkování či dokonce odpor. Oblast udržitelnosti a ESG je téma, které jde napříč jednotlivými podniky, obory, byznysem i ekonomikou,” dodává na závěr lídr Deloitte pro oblast ESG David Mejsnar s tím, že pokud data firma neshromažďuje vůbec, může to pak být velkým problémem během auditu, při kterém auditoři nebudou mít možnost původ dat dohledat a ověřit jejich správnost, což podle něj může vést k tomu, že firmě bude hrozit pokuta.