Přehledy

Mzdový zpravodaj - Podzim 2015

Daňové změny, novinky, praktické informace

Změna v agenturním zaměstnávání

V rámci novely zákona o zaměstnanosti týkající se agenturního zaměstnávání navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné zavedení 15procentní kvóty pro podíl agenturních pracovníků ve firmách. Jinými slovy, agenturní zaměstnanci by neměli tvořit více než 15% celkového počtu zaměstnanců ve společnosti (podniku). Tímto návrhem ministerstvo práce sledovalo dosažení změny ve způsobu zaměstnávání ve prospěch standardních pracovněprávních vztahů. Předmětná novela zákona o zaměstnanosti by měla platit od roku 2016 a do určité míry může omezit jednak podnikání agentur práce a jednak flexibilitu zaměstnavatele, který se může dostat do situace kdy v důsledku těchto kvót nebude schopen pružně reagovat na sezonní, nárazové zakázky. Porušení této kvóty by bylo postihováno pokutou až do výše 1 mil. Kč. 

Návrh ministerstva práce a sociálních věcí však vyvolal vlnu kritiky a v současné době ještě stále nebyla definitivní verze návrhu předložena do Parlamentu. Je tedy otázkou, zda novela zákona o zaměstnanosti skutečně nabyde účinnosti od 1. ledna 2016 a zda v ní kontroverzní ustanovení o 15procentní kvótě zůstane. 

Exekuce - Rozšíření okruhu příjmů, z nichž se provádějí srážky

Od 1. září 2015 nastávají významné změny v provádění srážek ze mzdy - nově budou exekuční srážky prováděny také  z odměny  stanovené v dohodě o provedení práce. Tím se odstraní zásadní rozdíl, který dosud existoval mezi exekučními a neexekučními srážkami.

Z přechodného ustanovení zákona však vyplývá, že pokud mzdová účtárna exekuční srážky ze mzdy již provádí nebo je má začít provádět (exekuční rozhodnutí je vykonatelné) a jde o rozhodnutí z doby před 1. září 2015, na odměny z dohod o provedení práce se tyto srážky nevztahují. Není tedy třeba v provádění těchto srážek nic měnit. Novela tak má v tomto případě dopad na exekuční srážky uskutečňované v budoucnosti. 

Změna zdravotní pojišťovny nově 2x ročně

Dříve bylo možné změnit zdravotní pojišťovnu pouze k jednomu datu v roce, a to do
30. 6.  s účinností  od 1. 1. následujícího roku. Nyní lze přejít k jiné zdravotní pojišťovně i do
30. 9.  Přihlášky podané do tohoto data znamenají změnu zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2016. Pro příští roky změna znamená, že první přeregistrační termín bude končit vždy 31. března a změna pojišťovny nastane od 1. července téhož roku. Druhý přeregistrační termín pak bude k 30. září a klientem nové pojišťovny se člověk stane od 1. ledna následujícího roku. Nezapomeňte proto upozornit své zaměstnance, že každá změna zdravotní pojišťovny musí být neprodleně nahlášena zaměstnavateli. Stále však platí pravidlo, že samotná změna zdravotní pojišťovny není možná častěji než jednou za 12 měsíců.

Výpověď a okamžité ukončení dohody o provedení práce

Další z významných změn po novelizaci zákoníku práce, která nabyde účinnosti 1. 10. 2015, je způsob ukončení dohody o provedení práce. Nově se na dohody o provedení práce budou vztahovat pravidla pro ukončení dohody o pracovní činnosti. To znamená, není-li sjednán způsob zrušení takové dohody, je možné ji zrušit ujednáním smluvních stran ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. I nadále se pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti zachovává písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2016

Od 1. ledna 2016 se zvýší minimální mzda o 700 Kč na 9.900 Kč, minimální hodinová mzda se zvýší na 58,70 Kč. V návaznosti na to se také valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou  sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.

Taktéž se zvýší minimální mzda pro zdravotně postižené a to na 9.300 Kč (z původní výše 8.000 Kč).

Kurzarbeit

Od 1. 10. 2015 může stát přispívat na platy zaměstnanců firem, které pro své zaměstnance pracující na plný úvazek nemají práci. Jedná se o systém „Kurzarbeit“, který v současné době funguje v Německu. Pokud firma v důsledku nedostatku zakázek nebo přírodní katastrofy nemůže zaměstnancům pracujícím na plný úvazek přidělovat práci v rozsahu alespoň 20 % týdenní pracovní doby, bude jim vyplácet 50 % mzdy a 20 % budou vyplácet úřady práce. Celkem tedy zaměstnanci dostanou nejméně 70 % mzdy. Každá žádost o příspěvek ale musí obsahovat podrobný popis důvodů nedostatku práce, seznam zaměstnanců či výhled na překonání krizové situace. Firma se dále musí v dohodě s úřadem práce zavázat, že dotčené zaměstnance nepropustí, každá dohoda pak musí čekat na schválení vládou. V důsledku vysoké administrativní náročnosti se očekává omezený praktický dopad Kurzarbeitu.

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články