Přehledy

Mzdový zpravodaj - Zima 2017

Daňové změny, novinky, praktické informace

Zvýšení minimální mzdy od 1.1.2017

Od 1.1.2017 se zvýší minimální mzda o 1 100 Kč na 11 000 Kč, minimální hodinová mzda se zvýší na 66 Kč. Zvyšují se i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací, a to na 11 000 Kč až 22 000 Kč. Tato nová minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy platí nově i pro poživatele invalidního důchodu (byly zrušeny zvláštní sazby při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance). 

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění v roce 2017 a zvýšení hranice pro odvod solidární daně

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění se v roce 2017 zvyšuje z 1 296 288 Kč na 1 355 136 Kč. Tímto se také posouvá hranice solidárního zvýšení daně, která bude v roce 2017 placena z příjmu přesahujícího 112 928 Kč hrubého měsíčně.

Nová výše min. vyměřovacího základu pro ZP v roce 2017

V souvislosti se změnou min. mzdy od ledna 2017 dochází i ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění a tedy i min. výše měsíčního pojistného, které jsou povinny hradit osoby bez zdanitelných příjmů a které je hrazeno např. za tzv. státní kategorie pojištěnců (studenti, starobní důchodci, ženy na mateřské, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadů práce aj.).

Minimální měsíční vyměřovací základ ZP pro rok 2017 činí 11 000 Kč a měsíční pojistné 1 485 Kč. Studenti středních a vysokých škol často spoléhají na to, že škola jejich studium přihlásí na zdravotní pojišťovně, není to však její povinností a řada škol tak nečiní. Povinnost ohlašovat začátek, ukončení nebo případné přerušení studia je vždy na straně pojištěnce. Studentům tak hrozí, že budou zařazeni mezi neplatiče a pojišťovny po nich budou pojistné vymáhat. Proto doporučujeme studentům vždy se začátkem školního roku nebo akademického semestru registraci u zdravotní pojišťovny ověřit. 

Zdravotní pojišťovny převádí své účty do ČNB

Zdravotní pojišťovny mají povinnost převést své bankovní účty do České národní banky (ČNB) a zrušit do února 2017 své dosavadní účty u komerčních bank. Jednotlivé zdravotní pojišťovny budou o změnách bankovního spojení a termínu změny informovat v dopisech zasílaných plátcům pojištění.

Připravovaná změna sazeb daňového zvýhodnění na děti

Součástí připravované novely zákona o daních z příjmů je i zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě. Oproti současnému stavu by se sleva na druhé dítě měla zvýšit o 200 Kč na 1 617 Kč měsíčně (19 404 Kč za rok), sleva na třetí a další dítě by se měla zvýšit o 300 Kč na 2 017 Kč měsíčně (24 204 Kč za rok). Sleva na první dítě by měla zůstat beze změn (1 117 Kč měsíčně/13 404 Kč za rok).

Parlament pravděpodobně nestihne zákon schválit včas, takže k nabytí účinnosti dojde až v průběhu roku 2017. Opakovala by se situace z letošního roku, kdy by se zvýšené měsíční sazby za druhé, třetí a další dítě poprvé uplatnily až v průběhu roku 2017 (se zpětnou platností od 1.1.2017) a měsíce uplatnění daňového zvýhodnění v původní výši by byly dorovnány při ročním zúčtování záloh za rok 2017 nebo v daňovém přiznání za rok 2017. 

Dvoustránkové daňové přiznání

Zaměstnanci s příjmy pouze ze závislé činnosti v České republice budou moci podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na zjednodušeném dvoustránkovém tiskopise již za zdaňovací období 2016. Nový tiskopis je možností, nikoliv však povinností. Formulář není určen pro poplatníky s příjmy z podnikání, nájmu, kapitálovými příjmy nebo s ostatními příjmy (§ 7-10 zákona o daních z příjmů). Dále se netýká poplatníků s příjmy ze zdrojů v zahraničí nebo podávajících dodatečné daňové přiznání.

Zvýšení limitu pro osvobození od daně z příjmů a pojistného u příspěvků zaměstnavatele na produkty penzijního připojištění

Od 1.1.2017 dochází ke zvýšení ročního limitu pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění v celkovém úhrnu ze stávajících 30 000 Kč na max. 50 000 Kč.

Zrušení zdanění důchodů důchodcům s dalšími příjmy

Ústavní soud zrušil část zákona o daních z příjmů týkající se zdanění důchodů u pracujících důchodců s dalšími příjmy. Zákon byl dle rozhodnutí ÚS shledán v rozporu se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace. Od zdaňovacího období 2016 tedy nebude docházet ke zdanění penzí pracujícím důchodcům s dalšími příjmy přesahujícími 840 000 Kč ročně. Důchody tak budou nadále podléhat zdanění pouze v případě, že jejich roční výše přesáhne hodnotu 36násobku minimální mzdy.

Cestovní náhrady při pracovní cestě

Od 1.1.2017 dochází k úpravám v sazbách cestovních náhrad, jež jsou zaměstnancům vypláceny při pracovní cestě. V souvislosti s užitím soukromého motorového vozidla při pracovní cestě vzniká zaměstnanci jednak nárok na náhradu za opotřebení vozidla, jednak nárok na náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada za opotřebení vozidla se pro rok 2017 zvyšuje o 10 haléřů a zaměstnanci tak náleží částka 3,90 Kč za ujetý kilometr. V případě, že zaměstnanec bude v roce 2017 uplatňovat náhradu za spotřebované pohonné hmoty využitím vyhláškových cen, může si uplatnit náhradu ve výši 29,40 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu či 28,30 Kč za 1 litr spotřebované nafty. Zaměstnanec má samozřejmě právo namísto vyhláškových cen uplatňovat náhradu na základě skutečných výdajů zjištěných z dokladu o uhrazení pohonných hmot.

V roce 2017 dochází rovněž ke zvýšení sazeb tuzemského stravného v jednotlivých časových pásmech, a to o 1 až 4 koruny oproti roku 2016. Nově má tedy zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši 71 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin; ve výši 108 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; a ve výši 170 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 18 hodin. Princip krácení stravného se nemění. 

Neoznámení osvobozených příjmů

S účinností od 1.1.2015 je v zákoně o daních z příjmů zakotvena povinnost poplatníků oznámit správci daně osvobozený příjem, který přesáhne částku 5 000 000 Kč za jednotlivý příjem. Poplatník je povinen tuto skutečnost oznámit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období, ve kterém příjem obdržel, a to do uplynutí lhůty pro jeho podání, tedy vždy do 1.4., případně 1.7., pokud by mu daňové přiznání zpracovával a podával daňový poradce. Pokud poplatník oznamovací povinnost nesplní, správce daně mu za porušení této povinnosti uloží pokutu, a to až v rozsahu 15 % z částky neoznámeného osvobozeného příjmu.

Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, pokud se nejedná o příjem, který správce daně může zjistit z rejstříku či evidence, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňující dálkový přístup. Oznamovací povinnost se tak například nevztahuje na osvobozený příjem z rodinného domu.

V případě, že zaměstnanci vznikne povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem, jedná se o další situaci, kdy je povinen si podat daňové přiznání a jeho příjem ze závislé činnosti by neměl být zúčtován v rámci ročního zúčtování daně zaměstnavatelem. Zaměstnavatel i v tomto případě vychází z prohlášení zaměstnance učiněném v tiskopisu "Prohlášení daně" a není povinen zkoumat, zda jeho prohlášení neodpovídá skutečnosti.

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články