Článek

Mzdový zpravodaj - Zima 2022

Daňové změny, novinky, praktické informace

Přehled novinek ze mzdového prostředí na jednom místě. To je náš čtvrtletní mzdový zpravodaj. Seznamte se blíže se všemi změnami.

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění v roce 2022

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění se v roce 2022 zvyšuje z 1 701 168 Kč na 1 867 728 Kč. Rozhodný příjem pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění se nemění, zůstává tedy na 3 500 Kč. U dohod o provedení práce nadále platí hranice zúčtovaného příjmu nad 10 000 Kč.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022

Od 1. 1. 2022 se zvyšuje minimální mzda o 1 000 Kč na 16 200 Kč, minimální hodinová mzda se zvyšuje na 96,40 Kč. Zvyšují se i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací, a to na 16 200 Kč až 32 400 Kč (8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací). Zvýšení minimální mzdy ovlivňuje např. výši hranice pro vznik nároku na daňový bonus (roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku minimální mzdy / měsíčně alespoň poloviny minimální mzdy, tj. 8 100 Kč); maximální výši výdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP (polovina minimální mzdy); výši dávek státní sociální podpory vyjma dávek, při kterých se bere ohled na příjem žadatele; zvýšení maximální daňové slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení (ve výši minimální mzdy); zvýšení limitu pro osvobození důchodů od daně z příjmu (do 36násobku minimální mzdy – 583 200 Kč pro rok 2022).

Nová výše minimálního vyměřovacího základu pro ZP v roce 2022

V souvislosti se změnou minimální mzdy od ledna 2022 dochází i ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, a tedy i minimální výše měsíčního pojistného, které jsou povinny hradit osoby bez zdanitelných příjmů a které je hrazeno např. za tzv. státní kategorie pojištěnců (studenti, starobní důchodci, ženy na mateřské, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce aj.). Minimální měsíční vyměřovací základ ZP pro rok 2022 činí 16 200 Kč a měsíční pojistné 2 187 Kč.

Změna v základních sazbách zahraničního stravného pro rok 2022

Od 1. 1. 2022 dochází ke změnám sazeb u zahraničního stravného pro některé země. Změna se dotkne následujících států: Francie (50 EUR), Chorvatsko (40 EUR), Maďarsko, Rumunsko (40 EUR) a Lichtenštejnsko (65 CHF). Změna se dotkne i mimoevropských zemí, a to např. Alžírska a Etiopie (50 EUR) či Gruzie a Pákistánu (40 EUR).

Cestovní náhrady při pracovní cestě

Od 1. 1. 2022 dochází k úpravám v sazbách cestovních náhrad, jež jsou zaměstnancům vypláceny při pracovní cestě. V souvislosti s užitím soukromého motorového vozidla při pracovní cestě vzniká zaměstnanci jednak nárok na náhradu za opotřebení vozidla, jednak náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada za opotřebení vozidla se pro rok 2022 zvyšuje na 4,70 Kč za ujetý kilometr. V případě, že zaměstnanec bude v roce 2022 uplatňovat náhradu za spotřebované pohonné hmoty využitím vyhláškových cen, může si uplatnit náhradu ve výši 37,10 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu, 36,10 Kč za 1 litr spotřebované nafty a 4,10 Kč za 1 kilowatthodinu spotřebované elektřiny. Zaměstnanec má samozřejmě právo uplatňovat namísto vyhláškových cen náhradu na základě skutečných výdajů zjištěných z dokladu o uhrazení pohonných hmot.

V roce 2022 dochází rovněž ke zvýšení sazeb tuzemského stravného v jednotlivých časových pásmech. Nově má tedy zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši 99 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin; ve výši 151 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; a ve výši 237 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 18 hodin. Princip krácení stravného se nemění.

Stravenkový paušál

Peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) je osvobozen od daně z příjmů na straně zaměstnance pouze do určeného limitu, a to do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2022 bude takto stravenkový paušál osvobozen do výše 82,60 Kč za jednu směnu. Pokud zaměstnavatel bude zaměstnanci poskytovat vyšší stravovací paušál, rozdíl musí být ve mzdě zaměstnance zdaněn a zároveň z něj musí být odvedeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Průměrná hrubá mzda za I. až III. čtvrtletí 2021

Český statistický úřad vyhlásil dne 13. 12. 2021 průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2021 ve výši 37 047 Kč (předcházející částka byla 34 611 Kč). Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2021. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 259 329 Kč bez DPH (37 047 x 7). Odvod do státního rozpočtu by za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP činil 92 617,50 Kč (37 047 x 2,5).

Výše slevy za umístnění dítěte (školkovné)

Výše minimální mzdy ovlivňuje také maximální výši slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy tzv. školkovné. Sleva je rovna výši minimální mzdy. Znamená to tedy, že zatímco pro rok 2021 může rodič, který má dítě ve školce, uplatnit slevu z daně maximálně 15 200 Kč, pro rok 2022 to bude 16 200 Kč.

Výše hranice pro uplatnění progresivní daně z příjmu

Příjmy fyzických osob se zdaňují od roku 2021 15% sazbou daně do limitu základu daně ve výši 48násobku průměrné mzdy (tj. v roce 2022 do výše 155 644 Kč měsíčně, 1 867 728 Kč ročně). Zvýšenou sazbou 23 % se pak bude danit roční základ daně nad 48násobek průměrné mzdy.

Navýšení slevy na poplatníka

Od 1. 1. 2022 se zvyšuje daňová sleva na poplatníka na 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně – dochází tak k navýšení měsíčně o 250 Kč).

Zvýšení daňového zvýhodnění na děti

Zvýšení daňového zvýhodnění na děti zákon o daních z příjmů upravuje již pro zdaňovací období 2021 s tím, že nové částky budou aplikovány zpětně, po skončení zdaňovacího období roku 2021, a to prostřednictvím ročního zúčtování daně nebo v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Na měsíční bázi se pak zvýšení uplatní nově od ledna 2022. Změna výše daňového zvýhodnění se týká v pořadí druhého, třetího a dalšího dítěte. Výše daňového zvýhodnění u prvního dítěte zůstává beze změny:

 

Původní částka

Nová částka

První dítě

15 204 Kč

15 204 Kč

Druhé dítě

19 404 Kč

22 320 Kč

Třetí a další dítě

24 204 Kč

27 840 Kč

Zrušení limitu pro daňový bonus

Od 1. 1. 2022 se ruší maximální možná částka vyplaceného daňového bonusu na vyživované děti, který nově bude moci přesáhnout částku 60 300 Kč. Nadále však platí podmínka dosaženého minimálního ročního příjmu ze závislé činnosti nebo podnikání ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 97 200 Kč pro rok 2022.

Srážková daň

Na rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění je navázán také limit pro uplatnění srážkové daně z příjmu z dohody o pracovní činnosti nebo pracovního poměru, pokud zaměstnanec neučinil prohlášení k dani – pro rok 2022 tedy platí částka 3 500 Kč. U dohod o provedení práce nadále platí hranice zúčtovaného příjmu do 10 000 Kč.

Zvýšení nezabavitelné částky od ledna 2022

Od 1. 1. 2022 se zvyšuje základní nezabavitelná částka pro výpočet exekučních, insolvenčních, zákonných a dohodnutých srážek na 8 006,25 Kč (a to na základě navýšení normativních nákladů na bydlení na 6 815 Kč). Za každou vyživovanou osobu se povinnému nově zvýší nezabavitelná částka na 2 668,75 Kč. Hranice, nad kterou je mzda povinného postižitelná bez omezení, bude ve výši 21 350 Kč.

Exekuce srážky ze mzdy – novinky

Milostivé léto do 28. ledna 2022

Aby mohli zaměstnanci využít akci Milostivé léto, musí splnit 3 podmínky:

  1. Dluh je vůči státu či veřejnoprávní instituci. Jedná se o veřejnoprávní subjekty a instituce, jako je například ČEZ, dopravní podniky, Česká televize, Český rozhlas nebo také všechny zdravotní pojišťovny.
  2. Dluh je v exekuci.
  3. Exekuci vede soukromý exekutor. (Není určeno pro exekuce vedené státem, tzn. exekuce vymahatelné celní správou, finanční správou či okresní správou sociálního zabezpečení.)

Náhradní výživné

Od 1. července 2021 si mohou zaměstnanci/rodiče požádat o náhradní výživné – sociální dávku vyplácenou ÚP, a to za následujících podmínek:

  • Musí existovat soudem stanovené výživné nebo soudem schválená dohoda o výživném.
  • Dítě musí být nezaopatřené, tedy mladší 15 let. Starší musí mít potvrzení o studiu nebo o zdravotním stavu dítěte. Podrobné informace o tom, kdo je nezaopatřené dítě, nejdete v zákoně o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.).
  • Dítě musí mít trvalý pobyt i bydliště v ČR.
  • Musí být zahájen proces vymáhání dlužného výživného.
  • Maximální výše náhradního výživného je 3 000 Kč měsíčně a může se pobírat po dobu 24 měsíců.
     

Náklady zaměstnavatele

Od 1. ledna 2022 si budou moci zaměstnavatelé srážet náklady za vedení exekucí u zaměstnanců. Paušálně stanovená náhrada nákladů odečtená ve prospěch zaměstnavatele či jiného vybraného plátce mzdy (§ 301 OSŘ) činí 50 Kč na povinného za 1 kalendářní měsíc. Náhradu nákladů si zaměstnavatel / jiný plátce mzdy může nárokovat, jen pokud je provedena exekuční srážka.

Sleva na dani za zastavenou exekuci

Od 1. 1. 2022 nabývá účinnosti novela zákona o daních z příjmů, v rámci které se zavádí nová sleva na dani z titulu zastavených exekucí. Sleva na dani vychází ze změny exekučního řádu a týká se nízkých pohledávek maximálně do 1500 Kč (bez příslušenství), u kterých nebylo za poslední 3 roky, ani po výzvě exekutora, nic vymoženo. Tato exekuce bude zastavena a věřiteli bude náležet náhrada ve výši 30 % původního dluhu, a to v podobě odečtení této náhrady od daně z příjmů (nikoliv peněžní plnění). O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Maximální sleva za jednu zastavenou exekuci činí 450 Kč (30 % z 1 500 Kč).

Úprava cílí na drobné pohledávky, např. z pokut v přepravě osob, telekomunikací, pokuty od zdravotních pojišťoven, poplatky za svoz komunálního odpadu apod., které byly zahájeny v r. 2019, 2020 a 2021 (3 roky před nabytím účinnosti zákona č. 286/2021 Sb.) a nebyly vymoženy ani z části. Jedná se o roční slevu, kterou si může poplatník (věřitel) uplatnit v rámci daňového přiznání, případně také zaměstnanec (věřitel) v žádosti o RZD. V žádosti o RZD zaměstnanec uvede, v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci, a předloží usnesení od exekutora. Slevu budou moci uplatnit fyzické i právnické osoby. V případě, že věřiteli nevznikne daňová povinnost v roce zastavení exekuce, nedostane nic a sleva mu propadne.

Změna ve výši redukčních hranic

Od 1. 1. 2022 dochází ke změně redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy a nemocenských dávek, jejichž výši uvádí následující tabulka:

 

I.

II.

III.

Nemocenské dávky

1 298 Kč

1 946 Kč

3 892 Kč

Náhrada mzdy

227,15 Kč

340,55 Kč

681,10 Kč

Změna ve vzoru tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění pro r. 2021

Dne 13. 12. 2021 zveřejnilo Generální finanční ředitelství nový vzor tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2021 – tiskopis 25 5457/B – vzor č. 2. Tiskopis vzor č. 2 je určen pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2021.

Tiskopis reaguje na změnu v ZDP účinnou od 1. 1. 2021 v souvislosti s uplatněním nezdanitelné části základu daně – odpočet úroků z úvěru na financování bytových potřeb. V případě, že poplatníci, kteří neuplatňují úroky z úvěrů na financování bytových potřeb, použijí předchozí tiskopis Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – vzor č. 1, který zůstává v databázi daňových tiskopisů, bude uvedený postup Finanční správou ČR akceptován.

Antivirus – režim A a B

V listopadu loňského roku vláda schválila prodloužení režimu A programu Antivirus, a to do 28. února 2022. Zároveň znovu od 1. listopadu aktivovala režim B.

Vzhledem k tomu, že uznatelnost výdajů v režimu B byla od 1. ledna 2022 pozastavena, je možné od ledna 2022 uplatňovat příspěvek z programu Antivirus pouze v režimu A.

V rámci režimu A může zaměstnavatel čerpat příspěvek ke krytí nákladů, které mu vzniknou výplatou náhrady mzdy zaměstnanci za dobu trvání nařízené karantény nebo izolace ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy a pojistného. Maximálně ale 39 000 Kč měsíčně na zaměstnance.

U režimu B mohl být zaměstnavateli poskytnut za měsíce listopad a prosinec 2021 příspěvek i na náklady, které mu vznikly výplatou náhrady mzdy zaměstnancům mimo jiné i z důvodu poklesu odbytu ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy včetně pojistného. Maximálně 29 000 Kč měsíčně na zaměstnance.

Celý program Antivirus bude platit do 30. června 2022. V tomto období tedy může vláda prodlužovat platnost jednotlivých režimů. Nový nejzazší termín pro uzavření dohody o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavatelem je 28. února 2022.

Navýšení ošetřovného

Krizové ošetřovné je navýšeno na 80 % DVZ zpětně tam, kde vznikl nárok na ošetřovné od 1. 11. 2021 (zpětně) do 28. 2. 2022. Zvýšení se týká všech OČR, nikoliv pouze v souvislosti s covidem. U OČR, která trvala 9/16 dní, ČSSZ doplatí částky automaticky (na zpracování doplatku má 90 dní). Pro zaměstnance v pracovním poměru je stanovena denní minimální výše 400 Kč při plném úvazku. Byla zrušena podmínka společné domácnosti pro přímou linii a v průběhu péče se mohou pečující osoby střídat i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu.

Podpůrčí doba krizového ošetřovného z důvodu covidu je neomezená. Krizové ošetřovné se bude vyplácet za kalendářní měsíc a potvrzení o uzavření školy se nahrazuje čestným prohlášením na novém tiskopisu. Nárok na ošetřovné mají i osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.

Izolačka – mimořádný příspěvek v karanténě či izolaci

Mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč za den k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci. Je platný pro karantény a izolace, které začaly nejdříve 1. 12. 2021 a trvaly ke dni účinnosti zákona, tj. 23. 12. 2021. Příspěvek v kombinaci s náhradou mzdy nesmí překročit 90 % průměrného hodinového výdělku. Nárok na tento příspěvek mají také zaměstnanci na DPP a DPČ, pokud byli nemocensky pojištěni a mají nárok na náhradu mzdy.

Zaměstnavatel si může vyplacenou výši příspěvku odečíst z povinného odvodu pojistného na sociální pojištění, což může provést až do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance.

Změna limitů úroků z hypoték

Stát podporuje vlastní bydlení možností odpočtu úroků úvěru na bydlení do výše 300 tisíc Kč pro financování bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 a nově do výše 150 tisíc Kč pro financování bytové potřeby obstarané po 1. 1. 2021. Při kombinaci obou bytových potřeb se uplatní maximální roční limit ve výši 300 tisíc Kč.