Analýza

Ovlivní daňové změny naše investování?

Přinášíme vám shrnutí daňových dopadů nejčastějších investičních nástrojů, a to z pohledu fyzických osob, které nemají tyto nástroje zahrnuty v obchodním majetku pro podnikání.

Žádné z níže uvedených příjmů nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, což z nich činí fakticky daňově preferovaný zdroj majetku, na rozdíl od příjmů ze zaměstnání nebo z podnikání.

Investora, který vynaložil velké úsilí k dosažení zisku pomocí nejrůznějších investičních nástrojů kapitálového trhu, samozřejmě nepotěší, pokud se musí o svůj výdělek rozdělit se státem. Podle českých daňových předpisů je zdanění investičních nástrojů naštěstí poměrně nízké, přesto může investor zaplatit víc, než by chtěl (nebo dokonce musel), nebude-li daňové oblasti věnovat dostatečnou pozornost.
 

Cenné papíry – prodloužení i zkrácení

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou zdaňovány jako tzv. „ostatní příjmy“ sazbou 15 %, a to v rámci ročního daňového přiznání. Oproti dosaženým příjmům je možné uplatnit výdaje vynaložené na jejich dosažení, např. pořizovací cenu cenných papírů. Jsou-li však splněny zákonné podmínky, tyto příjmy jsou osvobozeny od zdanění a vůbec se do daňového přiznání neuvádí. Do roku 2013 je podmínkou osvobození u cenných papírů držení déle než šest měsíců, příp. pět let, podle velikosti podílu; u podílů na obchodních společnostech pět let. Od roku 2014 se první lhůta prodlouží a druhá zkrátí: pro všechny příjmy z prodeje cenných papírů, bez ohledu na výši podílu, bude platit tříletý časový test pro osvobození od zdanění. U příjmů z prodeje podílů na obchodních společnostech (dle terminologie nového občanského zákoníku „obchodních korporacích“) zůstává lhůta pětiletá. Uvedené podmínky se budou uplatňovat i na nové druhy cenných papírů, které budou moci obchodní korporace vydávat, např. kmenové listy (cenné papíry představující podíl na obchodní korporaci, například společnosti s ručením omezeným). Hlavu nám mohou zamotat přechodná ustanovení, podle nichž se u některých cenných papírů nabytých do konce roku 2013 použije dosavadní legislativa. Nakoupí-li investoři tyto cenné papíry ještě letos, podrží si šestiměsíční test na osvobození. Spíše menším investorům přijde vhod nové paušální osvobození příjmů z prodeje cenných papírů: příjmy do 100 tisíc Kč jsou osvobozeny od zdanění, bez ohledu na dobu držby. Tato částka se však poměřuje s hrubými příjmy, nikoliv ziskem.
 

Nadějné vyhlídky na osvobození dividend?

Příjmy plynoucí z držby cenných papírů (dividendy aj.) jsou pro daňové účely označovány jako příjmy z kapitálového majetku, zdaňované srážkovou daní ve výši 15 %. Původně se všichni investoři těšili na plné osvobození dividend od zdanění, bohužel tato změna od roku 2014 neprošla, stále však zůstává součástí platné legislativy od roku 2015. Velmi pravděpodobné je však odložení nebo změna těchto ustanovení. Plynou-li podíly na zisku ze zdrojů v zahraničí, tj. od zahraničních obchodních korporací, zahrnují se do daňového přiznání jako tzv. příjmy z kapitálového majetku. Není možné oproti nim uplatnit žádné výdaje, jedinou úlevou může být zápočet zahraniční daně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
 

Další investiční nástroje

Obdobně jako podíly na zisku se zdaňují například úrokové výnosy z držby cenných papírů, např. dluhopisové kupony, nebo také rozdíl mezi nominální hodnotou dluhopisu a emisním kurzem při jeho vydání. Daňové ošetření mnoha dalších investičních nástrojů není zákonem specificky upraveno a musí se dovozovat dle charakteru daného investičního nástroje. Příkladem mohou být opce na cenné papíry. Do konce roku 2013 zařazovalo zvláštní ustanovení příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry (tj. opce) mezi příjmy z kapitálového majetku, od Nového roku se toto ustanovení vypouští a uplatní se obecný postup, považující tyto příjmy za tzv. „ostatní příjmy“, nebo příjmy z podnikání, měl-li poplatník toto předkupní právo zařazeno v obchodním majetku.
 

Mohlo by být ještě lépe?

Z výše uvedeného vyplývá, že výše zdanění v České republice by investory neměla příliš pálit. Na druhou stranu existuje spousta případů, kdy bude efektivní daňová sazba nepřiměřeně vysoká, třeba blížící se 100 %. Příkladem mohou být příjmy z dluhopisového kuponu, který investor nakoupil s kladným alikvótním úrokovým výnosem. V těchto situacích je vhodné poradit se předem nejen s investičními poradci, ale také s daňovým specialistou, aby výsledná daň nesmazala ekonomický efekt celé investice.
 

Autoři článku: Pavlína Jirmanová, manažerka daňového oddělení pro finanční instituce a Lucie Rytířová, manažerka specializující se na daň z příjmů fyzických osob, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Byl pro Vás tento článek přínosný?

Související články