Článek

Mzdový zpravodaj - Podzim 2021

Daňové změny, novinky, praktické informace

Přehled novinek ze mzdového prostředí na jednom místě. To je náš čtvrtletní mzdový zpravodaj. Seznamte se blíže se všemi změnami.

Daňové zvýhodnění na děti se zvýší, ruší se maximální limit pro výplatu měsíčního bonusu

Koncem července 2021 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů týkající se změn v oblasti daňového zvýhodnění na děti upraveného v § 35c a § 35d. Obě změny jsou pro poplatníky z hlediska daňové zátěže pozitivní.

První změna se týká zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě z částky 19 404 Kč za rok na částku 22 320 Kč (měsíčně 1 860 Kč), v případě třetího a dalšího dítěte z částky 24 204 Kč za rok na částku 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč). U druhého dítěte si tedy poplatník bude moci snížit daňovou povinnost oproti současnému stavu o dalších 243 Kč měsíčně (2 916 Kč ročně), u třetího a dalšího dítěte se bude jednat o změnu v rozsahu 303 Kč (3 636 Kč ročně). V případě daňového zvýhodnění na první dítě nedochází k žádné změně a částka zvýhodnění zůstává na hodnotě 15 204 Kč (měsíčně 1 267 Kč).

Zvýšení daňového zvýhodnění na děti zákon upravuje již pro zdaňovací období 2021 s tím, že nové částky budou aplikovány zpětně po skončení zdaňovacího období roku 2021, a to:

  • v ročním zúčtování daně za rok 2021, nebo
  • v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021.

Pro poplatníky uplatňující v průběhu roku daňové zvýhodnění na dvě děti a více bude tedy velmi důležité požádat zaměstnavatele do 15. 2. 2022 o provedení ročního zúčtování daně za rok 2021, případně pak v zákonných lhůtách podat daňové přiznání.

Druhá změna zákona o daních z příjmů přináší v § 35d odst. 4 zrušení maximálního limitu pro výplatu měsíčního daňového bonusu na dítě ve výši 5 025 Kč. Toto zrušení se na rozdíl od zvýšení částek daňového zvýhodnění použije poprvé až pro zdaňovací období roku 2022 při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden 2022. I nadále však platí ustanovení, že měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč.

Cizinci a registrace k VZP od 2. srpna 2021

Cizinci nespadající do systému veřejného zdravotního pojištění (případně se na ně uplatní jiná výjimka) mají povinnost uzavřít do 90 dnů od vstupu na území ČR cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče. To bude možné nově uzavřít pouze s Pojišťovnou VZP, a.s., odpadá tudíž práce s porovnáváním ceny a rozsahu pokrytí mezi jednotlivými pojišťovnami. Cestovní zdravotní pojištění sjednané před 2. srpnem 2021 zůstane v platnosti i do budoucna.

Nově bude pojištěncem veřejného zdravotního pojištění také dítě narozené matce cizince s dlouhodobým pobytem. Nicméně v systému bude dítě pouze do konce kalendářního měsíce, v němž završilo 60 dní věku.

Cizinci – další novinky z novely o pobytu cizinců na území ČR

Novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů s tím souvisejících předpisů, přinesla novinky v oblasti dokladů cizinců.

Pro rodinné příslušníky občanů EU je stanovena povinnost výměny stávajících dokladů za nové, biometrické doklady. Platnost všech nebiometrických dokladů skončí dne 3. 8. 2023. Výměna stávajících dokladů za nové, biometrické doklady je bezplatná. Zákon o pobytu cizinců nově rozlišuje mezi blízkými a vzdálenými rodinnými příslušníky. Mezi vzdálené rodinné příslušníky zákon řadí nesezdané páry (druh, družka), osoby, u kterých vážné zdravotní důvody naléhavě vyžadují osobní péči daného občana EU apod. Vzdálení rodinní příslušníci občanů EU si musí do 31. 8. 2022 vyměnit své doklady za biometrické doklady, aby neztratili svůj status. Novela dále mění náležitosti pro vzdálené rodinné příslušníky. Ti nově musí prokazovat příjmy a komplexní zdravotní pojištění.

Občané Velké Británie, kteří v Česku pobývali před brexitem a mají zde přechodný nebo trvalý pobyt, si musí do 31. 8. 2022 vyměnit svou „skládací knížku“ za biometrický doklad. Stejně tak musí učinit i jejich rodinní příslušníci.

Pro občany EU se mění název u potvrzení o přechodném pobytu, nově se tomuto potvrzení říká osvědčení o registraci. To správní orgán vystaví standardně na 10 let a nemění se ani formát dokladu. Nově tento úkon podléhá správnímu poplatku.

Jednorázové doplacení rodičovského příspěvku

Novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, účinná od 28. 7. 2021, přináší jednorázové doplacení rodičovského příspěvku. Rodiny již nemusí nutně přijít o nevyčerpanou část rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte. Znamená to tedy, že pokud si rodina nestihne vyčerpat celý rodičovský příspěvek ve výši 300 tis. Kč (u vícerčat 450 tis. Kč), úřad práce zbylou částku příspěvku na předchozí dítě jednorázově vyplatí. Podmínkou však je, aby alespoň jeden z rodičů pracoval. A to buď jako zaměstnanec, OSVČ, nebo zaměstnanec pracující v rámci některé z dohod konaných mimo pracovní poměr, z jehož příjmu je odváděno pojištění, aby tak bylo možné k datu narození dalšího dítěte rodině stanovit denní vyměřovácí základ. Tato novela se bude týkat rodin, kterým se narodilo nejmladší dítě nejdříve 27. července 2021. 

Změna formulářů pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob

S účinností od 14. 9. 2021 nastala změna ve formulářích pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Novinka reaguje na legislativní úpravy, které mají vliv na změny ve formulářích k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021. Zejména se jedná o zrušení superhrubé mzdy, zrušení solidárního zvýšení daně a zavedení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob či znovuzavedení samostatného základu daně pro vybrané příjmy fyzických osob, které těmto osobám plynou ze zdrojů v zahraničí.

Kurzarbeit

Dne 1. 8. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti upravující tzv. kurzarbeit (příspěvek v době částečné nezaměstnanosti), který by měl být aktivován pro příští případy, kdy nelze zaměstnancům poskytovat práci v plném rozsahu. V takových případech by již tedy neměl být aplikován Antivirus, ale právě tento nový institut.

Vyplácení příspěvku v době částečné nezaměstnanosti bude aktivováno nařízením vlády, přičemž může být omezeno teritoriálně, odvětvově i okruhově (individuálně). Doba poskytování příspěvku je omezena na 12 měsíců a příspěvek sám bude vyplácen v rozsahu 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného, které je zaměstnavatel povinen z této náhrady mzdy hradit za své zaměstnance. Stejně jako v případě programu Antivirus bude maximální výše příspěvku limitována, a to 1,5násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla částečná práce vládou aktivována.

Příspěvek se bude poskytovat na základě písemného oznámení zaměstnavatele a za každý příslušný měsíc pak doložením měsíčního přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců. Měsíční přehled nákladů přitom musí být podán úřadu práce nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se příspěvek poskytuje (marným uplynutím této lhůty nárok zaniká).

Potvrzení k chráněnému účtu

Od 1. července 2021 si mohou zaměstnanci s exekucemi či nařízenými výkony rozhodnutí zřídit tzv. chráněný účet.

V praxi bohužel docházelo k situaci, kdy byla nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu, na kterém však byly uloženy peněžní prostředky, které již předtím podlehly exekučním srážkám ze mzdy. Zřízením chráněného účtu však může zaměstnanec ukládat své chráněné příjmy bez obav, že by mohly být postiženy další exekucí (resp. vícekrát). Peněžní prostředky na tomto speciálním bankovním účtu nemohou být exekucí postiženy.

Co je považováno za chráněný příjem?

Jde o příjem, který ze zákona nepodléhá exekuci nebo ze kterého již byla exekuční srážka jednou provedena.

Jak chráněný účet zřídit?

Zaměstnanec musí nejprve písemně požádat svého zaměstnavatele, který mu vyplácí chráněný příjem, o vystavení potvrzení k chráněnému účtu. Potvrzení se vystavuje na předepsaném formuláři zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti ČR na webových stránkách.

V potvrzení je nutno identifikovat zaměstnavatele (dlužník z chráněného příjmu) a zaměstnance (povinného), a dále uvést číslo bankovního účtu zaměstnavatele, ze kterého je vyplácen zaměstnanci příjem, a číslo bankovního účtu zaměstnance. Potvrzení musí zaměstnanec následně zaslat exekutorovi, který nařídil exekuci přikázáním pohledávky z účtu, a požádat jej, aby bance poskytl nezbytné informace pro zřízení chráněného účtu.

O chráněný účet požádá zaměstnanec u své banky, u které má vedený již existující bankovní účet postižený exekucí přikázáním pohledávky z účtu. Banka následně zřídí chráněný účet a vyrozumí o jeho vytvoření všechny exekutory, kteří nařídili exekuci přikázáním pohledávky z účtu.

Podmínky chráněného účtu

Zaměstnanec může mít zřízen pouze jeden chráněný účet bez ohledu na počet svých běžných bankovních účtů u různých bank. Vedení chráněného účtu je ze zákona bezplatné. Zaměstnavatel bude i nadále vyplácet příjmy zaměstnanci na jeho bankovní účet. Převod chráněných příjmů na chráněný účet zajistí vždy daná banka.

Ošetřovné v novém školním roce

Od zahájení nového školního roku se v případě výskytu onemocnění covid-19 ve škole (nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení) ošetřovné řídí standardně zákonem o nemocenském pojištění – zaměstnanec ošetřuje dítě mladší 10 let max. 9 kalendářních dnů (u samoživitelů 16 dnů), výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. O potřebě ošetřování z výše uvedených důvodů je stále potřeba zažádat přes formulář Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského zařízení.

Ošetřovné – novela zákona o nemocenském pojištění

S novelou zákona č. 187/2006, Sb., která má vejít v účinnost 1. 1. 2022, se rozšiřuje okruh lidí, kvůli nimž je možné žádat o ošetřovné. Nárok ošetřovat se nebude vztahovat pouze na ty, kteří žijí ve společné domácnosti, ale i na osoby s odlišným bydlištěm. Jedná se o příbuzné v přímé linii: sourozence, manžela/ku, registrovaného partnera/ku, rodiče manžela/ky či registrovaného partnera/ky.

Dlouhodobé ošetřovné

Spolu se zmíněnou úpravou zákona o nemocenském pojištění dojde ke změně i u dlouhodobého ošetřovného. O dlouhodobé ošetřovné bude možné požádat už v době, kdy nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče alespoň čtyři kalendářní dny (nyní je podmínka 7 kalendářních dnů). Navíc požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče bude možné až do 8 dnů po skončení hospitalizace. Další změna nastává v péči o osoby v takzvaném inkurabilním stavu (pacient vyžaduje paliativní péči a je možné o něj pečovat v domácím prostředí), kdy s účinností novely úplně odpadne podmínka hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného.

Otcovská dovolená

Novela zákona o nemocenském pojištění přináší také změny v poskytování otcovské dovolené, která je poskytována v souvislosti s péčí o novorozené dítě jeho otci (otec musí být uveden v rodném listě dítěte) nebo pojištěnci, který dítě převzal do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nově se čerpání dávky otcovské dovolené prodlužuje z dosavadního jednoho týdne na týdny dva.

Dále se prodlužuje stávající šestitýdenní období po narození dítěte, v němž je možné dávku čerpat, a to navíc o dobu, po kterou trvá hospitalizace novorozence.