Mzdový zpravodaj - Léto 2024

Změna příspěvku k penzijnímu spoření

Od 1. 7. 2024 nemají klienti pobírající starobní důchod nárok na státní příspěvky. Od stejného data zároveň došlo ke změně dolní hranice, od které klient získá k penzijnímu spoření státní příspěvek, a to z původních 300 Kč na nových 500 Kč. Naopak horní hranice, nad kterou již dále příspěvek neroste, se zvedl z původních 1 000 Kč na nových 1 700 Kč s tím, že státní příspěvek pro tuto částku bude ve výši 340 Kč.

Milostivé léto IV

Milostivé léto IV probíhá od 1. 7. – 30. 11. 2024 a týká se dluhů vymáhaných prostřednictvím daňové exekuce (nikoli přes soudního exekutora) u zdravotních pojišťoven. Oddlužení se vztahuje nejen na dluhy na zdravotním pojištění, ale také na penále a exekuční náklady. Po splnění všech podmínek, na základě písemné žádosti a po úhradě původní dlužné částky (jistiny) tak budou dlužníkům penále i exekuční náklady odpuštěny.

Novela zákona o zaměstnanosti

Novelou se od 1. 7. 2024 ruší test trhu práce pro zaměstnanecké karty: zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince, nemusí čekat dosud stanovených 10–30 dní, ale stačí volné místo pro cizince jen oznámit. Rozšiřuje se okruh cizinců o ty, kteří jsou občany státu uvedeného na seznamu států, u jejichž občanů se nevyžadují k zaměstnání nebo výkonu práce zmíněná oprávnění či karty. Od 1. července platí nařízení vlády, které zavádí volný vstup na český trh práce občanům těchto devíti států:

• Austrálie,
• Nový Zéland,
• Spojené státy americké,
• Kanada,
• Velká Británie,
• Izrael,
• Japonsko,
• Jižní Korea,
• Singapur.

Novela zákoníku práce dotýkající se mzdové problematiky

Dne 1. 8. 2024 nabyla účinnosti další novela zákoníku práce, která přinesla řadu důležitých změn. O nové pravidelné valorizaci minimální mzdy nebo zrušení institutu minimální zaručené mzdy v soukromém sektoru či o zaměstnávání cizinců v souvislosti s elektronizací informační povinnosti jsme psali v přechozím vydání. Nyní tedy přinášíme zejména ty, o kterých jsme se nezmiňovali:

Kolektivní vyjednávání při pluralitě odborů

V situaci, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, které se však vzájemně neshodnou na obsahu kolektivní smlouvy, nabízí novela zákoníku řešení. Platí, že neshodnou-li se odborové organizace ani ve lhůtě 30 dnů od zahájení jednání, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s tou odborovou organizací, která má největší počet členů v pracovním poměru, případně s více odborovými organizacemi, jež mají dohromady největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud tito zaměstnanci tuto variantu písmeně neodmítnou.

Zrušení povinnosti vytvářet písemný rozvrh dovolené

Zaměstnavatel již nemá povinnost vypracovat písemný rozvrh dovolené, nicméně je vhodné upozornit, že povinnost určení doby čerpání dovolené a její oznámení zaměstnanci minimálně 14 dní předem zůstává beze změny. Stejně tak se nemění povinnost zachovat možnost čerpání dovolené alespoň 2 týdny v celku. Novela tak má představovat snížení administrativní zátěže při vytváření písemných rozvrhů dovolených.

Pracovní doba zaměstnance ve zdravotnictví

Pracovní doba zaměstnance ve zdravotnictví doposud činí až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích, což prakticky znamená kombinaci práce ve směně a práce přesčas nebo práce mimo rozvrh směn. Nově lze rozvrhnout pracovní dobu i do směny dlouhé až 24 hodin, což představuje výjimku z dosavadního předpisu, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Toto je možné praktikovat na základě písemného sjednání v kolektivní smlouvě, případně v rámci vnitřního předpisu zaměstnavatele a zároveň s uzavřením písemné dohody se zaměstnancem. Nově již nelze písemnou dohodu do 12 týdnů od uzavření okamžitě zrušit.

Kompenzace zvýšené zátěže zaměstnance ve zdravotnictví

Ve výši nejméně 20 % průměrného výdělku nově platí povinnost kompenzovat zaměstnanci rozvrh směny delší než 12 hodin, a to za každou 13. a každou další hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci této směny.

Samorozvrhování pracovní doby

Od 1. ledna 2025 se zavádí možnost, aby si zaměstnanec rozvrhoval pracovní dobu sám, a to i v případě, že pracuje na pracovišti. Dosud byla tato možnost dána jen zaměstnancům pracujícím na dálku, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele. Podmínkou je uzavření písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Odměna z DPP a DPČ

Odměna z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti může být od srpna sjednána již s přihlédnutím k případným příplatkům za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Zároveň je však nutné sjednat rozsah práce v uvedených ztížených pracovních režimech a výši příplatků, které by jinak byly zaměstnanci poskytnuty.

Flexinovela zákoníku práce

V Poslanecké sněmovně je nyní návrh další novelizace zákoníku práce. V tuto chvíli neobsahuje kontroverzní „výpověď bez důvodu“. Jsou v ní však zajímavé změny, které by mohly dopomoct k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů. Jedná se například o delší zkušební dobu, kratší výpovědní dobu u některých výpovědních důvodů a její začátek již doručením, elektronické doručování mzdového výměru, výplatu mzdy v cizí měně a mnoho dalšího. Upřesňují se i některé aspekty pro výpočet průměrného výdělku. Tyto úpravy vyvažují některé změny namířené na větší ochranu zaměstnanců (např. nárok na dovolenou při neplatném skončení pracovního poměru, zařazení na původní místo po návratu z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte atd.).

Změny v oblasti exekucí a insolvencí

V oblasti insolvencí a exekucí nastávají s účinností od 1. 10. 2024 nové změny. Insolvenční zákon kromě jiného nově přináší například zkrácení doby oddlužení na 3 roky pro všechny fyzické osoby a také budou například rozšířeny důvody pro zrušení schváleného oddlužení.

Novinkou v občanském soudním řádu je pak povinné srážení dvou třetin zbytku čisté mzdy, jestliže jsou na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí a zároveň usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno plátci mzdy. Toto však neplatí, jestliže povinný doložil přiznání starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu druhého či třetího stupně nebo sirotčí důchod a nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o DPH. Navíc platí, že pokud zaměstnavatel sám zjistí, že povinný pobírá důchod, postupuje automaticky podle výše zmíněného, i kdyby tuto skutečnost povinný nijak nedoložil. A zároveň přestane-li povinný pobírat důchod, je povinen tuto změnu zaměstnavateli oznámit. 

Úplnou novinkou je pak stanovení začátku provádění stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.