Článek

Mzdový zpravodaj - Zima 2025

Daňové změny, novinky, praktické informace

Přehled novinek ze mzdového prostředí na jednom místě. To je náš čtvrtletní mzdový zpravodaj. Seznamte se blíže se všemi změnami.

Prozkoumej obsah

Valorizační mechanismus pro výpočet minimální mzdy

Změna v zákoníku práce zavádí nový způsob výpočtu minimální mzdy prostřednictvím tzv. valorizačního mechanismu. Cílem je lepší reflektování ekonomických podmínek a růstu průměrné mzdy. 

Výše minimální mzdy se nově stanoví jako součin predikce průměrné měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Predikci průměrné měsíční nominální mzdy bude určovat Ministerstvo financí vždy do 31. srpna roku předcházejícího kalendářního roku, pro který má být minimální mzda stanovena. Hodnota koeficientu, kterým se bude predikce násobit, bude stanovena pravidelně nařízením vlády vždy pro období 2 let. Minimální mzda tak bude každý rok vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí pro rok následující sdělením ve Sbírce zákonů do 30. září. 

Pro rok 2025 je vyhlášena minimální měsíční mzda ve výši 20 800 Kč, minimální hodinová mzda odpovídající týdennímu 40hodinovému pracovnímu úvazku vzrostla na 124,40 Kč.

Za zmínku stojí také novinka, že od roku 2025 dochází ke zrušení zaručených mezd v komerční sféře, přičemž ve státní sféře institut zaručených platů stále platí.

Dopady změny výše minimální mzdy

  •  zvýšení minimální mzdy ovlivňuje např. výši hranice pro vznik nároku na daňový bonus (kdy roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy 124 800 Kč, měsíčně alespoň polovinu minimální mzdy, tj. 10 400 Kč);
  • maximální výše výdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP vzroste na 10 400 Kč (polovina minimální mzdy);
  • zvyšuje se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů od daně z příjmu (do 36násobku minimální mzdy – 748 800 Kč);
  • v souvislosti se změnou minimální mzdy dochází od ledna 2025 také ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, a tedy i minimální výše měsíčního pojistného, které jsou povinny hradit osoby bez zdanitelných příjmů. Minimální měsíční vyměřovací základ pro ZP za rok 2025 činí 20 800 Kč a měsíční pojistné tak představuje částku 2 808 Kč.

Výše průměrné mzdy pro rok 2025

Na základě nařízení vlády č. 282/2024 Sb. je pro rok 2025 průměrná mzda stanovena ve výši 46 557 Kč. Tato částka následně ovlivňuje srážkovou daň, má vliv na výši redukčních hranic pro nemocenské pojištění, progresivní zdanění i maximální vyměřovací základ pro sociální pojistné:

  • rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském, a tedy i důchodovém pojištění v roce 2025 činí 4 500 Kč. Tato hranice platí také pro DPČ, kdy do částky 4 500 Kč při nepodepsaném Prohlášení poplatníka bude aplikována srážková daň a nebude odváděno pojistné;
  • hranice pro uplatnění progresivního zdanění příjmů ze závislé činnosti je definována jako 15% sazba zálohy do 36násobku průměrné mzdy, který pro rok 2025 činí 1 676 052 Kč (139 671 Kč měsíčně);
  • pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení platí podmínka limitu nejvýše 1,5násobku průměrné mzdy za kalendářní měsíc pro úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Pro rok 2025 činí tento 1,5násobek průměrné mzdy 69 836 Kč;
  • maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění v roce 2025 se zvyšuje z 2 110 416 Kč na 2 234 736 Kč (48násobek průměrné mzdy);
  • změna ve výši redukčních hranic:
    • Od 1. 1. 2025 dochází ke změně redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy a nemocenských dávek, jejichž výši uvádí následující tabulka:
 

I.

II.

III.

Nemocenské dávky

1 552 Kč

2 328 Kč

4 656 Kč

Náhrada mzdy

271,60 Kč

407,40 Kč

814,80 Kč

Průměrná hrubá mzda za I. až III. čtvrtletí 2024 pro účely plnění povinného podílu

Český statistický úřad vyhlásil dne 7. 12. 2024 průměrnou mzdu pro účely zaměstnanosti za I. až III. čtvrtletí 2024 ve výši 45 107 Kč. Z této částky se vypočítávají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2024. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 315 749 Kč bez DPH (45 107 x 7). Odvod do státního rozpočtu by za jednu celou nesplněnou osobu se ZP činil 112 767,50 Kč (tj. 2,5násobek průměrné mzdy).

Plnění povinného podílu za rok 2025 – odstupňování výše odvodu do státního rozpočtu

Pravidla povinného podílu za rok 2025 doznají pravděpodobně určitých změn v oblasti náhradního plnění a odvodu do rozpočtu. Výše náhradního plnění, které může dodavatel poskytnout svým odběratelům, je aktuálně limitována, od roku 2025 by měla být neomezená. Nicméně již nebude možné odebírat výrobky nebo služby od osoby, která je osobou spojenou dle zákona o daních z příjmu.

Samotný výpočet odvodu do státního rozpočtu bude od roku 2025 upraven tak, že bude zohledňovat procento zaměstnávaných OZP u zaměstnavatele. Odvod do státního rozpočtu bude odstupňován:

  • 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel nesplní 4 %, ale dosáhne alespoň na 3 %;
  • 2násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel svým podílem dosáhne alespoň na 1 %;
  • 3,5násobek průměrné mzdy, pokud podíl zaměstnavatele bude nižší než 1 %.

Změna v základních sazbách zahraničního stravného pro rok 2025

Ministerstvo financí stanovuje s účinností od 1. 1. 2025 nové výše základních sazeb zahraničního stravného. Například u Itálie nebo Irska dochází k valorizaci sazby na 55 eur, u Chorvatska, Číny, Maďarska nebo například Polska na 50 eur.
Pro některé země se mění příslušná měna, kdy z amerického dolaru přechází na euro 7 zemí: Angola, Botswana, Lesotho, Mauricius, Mosambik, Namibie a Svazijsko.

Cestovní náhrady při pracovní cestě a tuzemské stravné pro rok 2025

Od 1. 1. 2025 dochází k úpravám v sazbách cestovních náhrad, jež jsou zaměstnancům vypláceny při pracovní cestě. V souvislosti s užitím soukromého motorového vozidla při pracovní cestě vzniká zaměstnanci jednak nárok na náhradu za opotřebení vozidla, jednak náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada za opotřebení vozidla se pro rok 2025 zvyšuje na 5,80 Kč za ujetý kilometr. V případě, že zaměstnanec bude v roce 2025 uplatňovat náhradu za spotřebované pohonné hmoty využitím vyhláškových cen, může si uplatnit náhradu ve výši 35,80 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu Natural 95, dále 40,50 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu Natural 98, za 1 litr spotřebované nafty 34,70 Kč a 7,70 Kč za 1 kilowatthodinu spotřebované elektřiny. Zaměstnanec má samozřejmě právo uplatňovat namísto vyhláškových cen náhradu na základě skutečných výdajů zjištěných z dokladu o uhrazení pohonných hmot.

V roce 2025 dochází rovněž ke zvýšení sazeb tuzemského stravného v jednotlivých časových pásmech. Nově má tedy zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši 148 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin; ve výši 225 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; a ve výši 353 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 18 hodin. Princip krácení stravného se nemění.

Změnila se však výše limitu pro osvobození stravování poskytnutého za jednu směnu. Limitem je 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Tato hranice tak činí 177 Kč. Poskytnutí stravenkového paušálu nebo stravování v nepeněžní podobě nad limit 123,90 Kč (70 % z 177 Kč) tedy podléhá na straně zaměstnance dani z příjmů a odvodům.

Sazby pojistného u záchranářů a podnikových hasičů

Z pohledu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti budou pro rok 2025 uplatňovány tři různé sazby pro odvod pojistného pro zaměstnavatele:

  • 24,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře či člena jednotky hasičského záchranného sboru;
  • 28,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku;
  • 26,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, přičemž dochází k postupnému navyšování: v roce 2025 bude sazba činit 26,8 % z vyměřovacího základu, v roce 2026 bude sazba činit 27,8 % z vyměřovacího základu, v roce 2027 to bude 28,8 % z vyměřovacího základu a od roku 2028 pak 29,8 % z vyměřovacího základu.

Z pohledu zaměstnance zůstává sazba pojistného celkem nadále ve výši 7,1 %.

Důchodová reforma

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, tzv. důchodovou reformu, platnou od 1. 1. 2025. Zaměstnanci vykonávající dlouhodobě rizikové zaměstnání, tj. zaměstnanci pracující na pracovištích s riziky 4. kategorie, budou odcházet do důchodu dříve. Maximálně si mohou odchod do důchodu zkrátit o 60 měsíců.

Ruší se navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost při pobírání starobního důchodu a nahrazuje se slevou na pojistném pro zaměstnance. Sleva na pojistném bude za kalendářní měsíc činit 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Podmínky pro uplatnění musí být splněné po celý kalendářní měsíc a slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně.

Základní výměra důchodu se od ledna 2025 zvyšuje o 260 Kč a procentní výměra se zvyšuje o 0,6 %. Dojde také k navýšení tzv. výchovného, které bude od ledna ve výši 503 Kč za každé vychované dítě.

Z důvodu snahy o prodloužení aktivní doby na trhu práce se upravuje věk pro odchod do důchodu. Zpomalení meziročního nárůstu nových důchodů bude spočívat v postupném snižování zápočtu příjmů a v postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu – k těmto změnám dojde v letech 2026–2035.

Elektronizace dávek nemocenského pojištění od 1. 1. 2025

V souvislosti s legislativními změnami týkajícími se elektronizace dalších dávek nemocenského pojištění dochází ke změně zákona o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 1. 2025, což má za následek další změny v povinnostech zaměstnavatelů.

Zaměstnavatel je od 1. 1. 2025 povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávku, s výjimkou nemocenského, u kterého se zavedené postupy nemění, tzn. žádosti o:

  • peněžitou pomoc v mateřství,
  • otcovskou,
  • ošetřovné,
  • dlouhodobé ošetřovné
  • a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Změní se způsob předání rozhodnutí nebo oznámení lékařem pojištěnci:

  • pokud pojištěnec sdělí lékaři telefon nebo e-mailovou adresu, dojde k zaslání identifikátoru formou SMS či e-mailu (preferovaný způsob);
  • pokud pojištěnec nesdělí kontaktní údaje, lékař mu tak jako nyní předá doklad v listinné podobě.

Dávka se vyplácí na základě žádosti pojištěnce (s výjimkou nemocenského), který uplatňuje nárok na dávku a její výplatu, přičemž za tuto žádost se považuje oznámení zaměstnance zaměstnavateli, že u tohoto zaměstnance nastala sociální událost, a sdělení, o kterou dávku žádá, spolu s doložením příslušného dokladu, kterým osvědčuje splnění podmínek pro nárok na dávku a její výplatu, a sdělením identifikátoru (čísla rozhodnutí nebo potvrzení) předepsaného tiskopisu, který vystavil ošetřující lékař, popř. orgán ochrany veřejného zdraví.

Nárok na ošetřovné by od 1. 1. 2025 měli mít také OSVČ, zahraniční zaměstnanci a osoby pracující na DPP či DPČ. Podmínkou pro udělení nároku na ošetřovné však je účast na nemocenském pojištění, a to nejméně po dobu 3 měsíců před nástupem na ošetřování.

Zápočet doby studia do doby pojištění pro účely PPM

Novela zákona o nemocenském pojištění zároveň upravuje dobu účasti na nemocenském pojištění, kdy do této doby bude započítána pro účely PPM (peněžitá pomoc v mateřství) doba studia, i pokud bude toto studium jen přerušeno. Tzn. je-li studentka zaměstnána v zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském pojištění, a doba tohoto zaměstnání je kratší než 270 dnů, pak lze k době tohoto zaměstnání započítat též dobu studia před přerušením, aby bylo 270 dnů účasti na NP pro nárok na PPM splněno.

Nový projekt JMHZ

Nový projekt „Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů“ (JMHZ), který je společnou iniciativou několika klíčových institucí – MPSV, ČSSZ, ÚP, MF, FS ČR a ČSÚ –, má za cíl výrazně zjednodušit firmám administrativu v oblasti reportování údajů ze mzdové evidence a efektivnější zpracování dat. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů nahradí až 25 různých pravidelných měsíčních hlášení na několik úřadů, kdy jednotné hlášení bude podáváno digitálně prostřednictvím portálu České správy sociálního zabezpečení. Jde o zásadní digitalizační projekt, kterým vláda realizuje první etapu záměru Jednotného inkasního místa.

JMHZ přináší benefity také pro zaměstnance. Přínosem pro ně bude např. předvyplněné daňové přiznání ze strany Finanční správy nebo skutečnost, že úřady budou mít k dispozici údaje pro jejich žádosti (např. v případě podpory v nezaměstnanosti nebo dávky státní sociální podpory).

JMHZ by mělo být implementováno k 1. lednu 2026, nicméně celý projekt začne být testován v pilotní fázi již v červenci 2025.

Navýšení normativních nákladů

Základní částka, která nesmí být podle občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (podle zákona o životním a existenčním minimu částka životního minima jednotlivce činí k 1. 1. 2025 měsíčně 4 860 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli podle zákona o státní a sociální podpoře. Na základě nařízení vlády dochází k navýšení této částky normativních nákladů na bydlení na částku 14 680 Kč. Pro rok 2025 tak nezabavitelná částka pro osobu povinného činí 13 027 Kč.

Změna v možnosti uplatnění vyživovaných osob

Změna od 1. 1. 2025 nastala také ve věci vyživovaných osob pro účely exekučních srážek nebo insolvence: Manžel či partner povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství se nově za osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, nepovažuje. Výjimku tvoří pouze manžel nebo partner, kterému byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého či třetího stupně nebo sirotčí důchod a tyto skutečnosti náležitě plátci mzdy doloží.

Změny zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2025

  • Samorozvrhování pracovní doby

Novela přináší možnost, aby si zaměstnanci mohli sami v určitých případech rozvrhovat pracovní dobu nejen při výkonu práce na dálku, ale také na pracovišti zaměstnavatele. Zaměstnanec a zaměstnavatel mohou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě si zaměstnanec bude sám určovat směny. Zároveň je nutné sjednat podmínky takového rozvrhování. Samorozvržení pracovní doby na pracovišti bude možné u zaměstnanců konajících práci na dohody, ale i u zaměstnanců v pracovním poměru.

  • Pracovní doba a odpočinek zdravotnických pracovníků

Zaměstnanci jako lékaři, zubní lékaři, farmaceuti nebo zdravotničtí pracovníci nelékařských povolání mohou dosud pracovat až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích. Přičemž maximální délka směny zůstala zachována na 12 hodinách = délky výkonu práce prakticky nešlo dosáhnout jiným způsobem než přesčasovou prací.

Nově je ale možné dotčeným zaměstnancům rozvrhovat i směny dlouhé 24 hodin.

Zaměstnancům ve zdravotnictví, kteří jsou vystaveni zvýšené zátěži vyplývající z rozvržení pracovní doby, přísluší nově za práci ve směně, jejíž délka byla sjednána nebo stanovena podle zákona, dosažená mzda a za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví spojenou s prodlouženou pracovní dobou nejméně ve výši 20 % průměrného výdělku, a to s odkazem na nové ustanovení zákoníku práce.

  • Odměna z DPP a DPČ a příplatky

Jde o možnost sjednání odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr s přihlédnutím k příplatkům za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Musí se však jednat o situace, kdy budou dané směny dopředu sjednány. Při případné práci nad rámec předem sjednaného rozsahu práce přísluší zaměstnanci příplatky samostatně.

  • Zrušení plánování dovolené dle § 217 odst. 1) zákoníku práce

S účinností od 1. 1. se ruší povinnost plánovat dlouhodobě pravděpodobné čerpání dovolené ze strany zaměstnance. Znamená to, že zaměstnavatel již nebude mít povinnost vyžadovat po zaměstnancích předem plán jejich dovolených, ale bude podle zákona vyžadovat, aby zaměstnanec zaměstnavateli oznámil čerpání dovolené alespoň 2 týdny dopředu, pokud se strany nedohodnou na době kratší. Stále však bude mít zaměstnavatel právo zaměstnanci jeho dovolenou přímo nařídit, a to tak, aby si zaměstnanec dovolenou vyčerpal v plném rozsahu jeho zákonné dovolené v daném kalendářním roce.

  • Změny v limitu zaměstnaneckých benefitů

V případě tzv. volnočasových benefitů dochází od 1. ledna 2025 k úpravě limitu, do kterého lze osvobodit tato plnění od daně z příjmu fyzických osob a taktéž od pojistného na sociální a zdravotní pojištění (při dodržení ostatních podmínek daných zákonem o daních z příjmů). Z dosavadního limitu ve výši jedné poloviny průměrné mzdy určené pro daňové účely se vyčleňují příspěvky zaměstnavatele na zdravotní péči. V praxi se tak jedná o pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení. Nově se na tuto kategorii benefitů aplikuje samostatný limit pro osvobození ve výši celé průměrné mzdy pro daňové účely. Pro rok 2025 tak lze poskytovat zaměstnancům zdravotní benefity osvobozené od zdanění až do výše 46 557 Kč.

U ostatních volnočasových benefitů (rekreace, sport, kultura, péče o děti, vzdělávání a knihy) zůstává v platnosti limit ve výši poloviny průměrné mzdy určené pro daňové účely. Nicméně vzhledem k tomu, že se hodnota průměrné mzdy od nového roku zvýšila, zvyšuje se i limit na tyto benefity. Aktuálně tak pro rok 2025 lze využít pro osvobození částku až 23 278 Kč.

Flexinovela zákoníku práce

V legislativním procesu (v době uzávěrky Mzdového zpravodaje před druhým čtením v Poslanecké sněmovně) je návrh další novelizace zákoníku práce. V tuto chvíli neobsahuje kontroverzní „výpověď bez důvodu“. Jsou v ní však zajímavé změny, které by mohly dopomoct k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů. Jedná se například o delší zkušební dobu, kratší výpovědní dobu u některých výpovědních důvodů a její začátek již doručením, elektronické doručování mzdového výměru, výplatu mzdy v cizí měně a mnoho dalšího. Upřesňují se i některé aspekty pro výpočet průměrného výdělku. Tyto změny vyvažují některé úpravy namířené na větší ochranu zaměstnanců (např. nárok na dovolenou při neplatném skončení pracovního poměru, zařazení na původní místo po návratu z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte atd.).

Dohody o provedení práce

Zákon č. 163/2024 Sb. původně zavedl nová pravidla pro účast zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce v nemocenském pojištění, která měla být účinná od 1. ledna 2025. Tato úprava byla založena na principu „oznámené dohody“. Nicméně na základě poslaneckého návrhu se tato změna ruší s účinností od 1. ledna 2025.

Zaměstnavatelé budou i nadále povinni každý měsíc zasílat České správě sociálního zabezpečení tiskopis „Výkaz příjmů z DPP“ pro jednotlivé zaměstnance, jak bylo zavedeno od července 2024.

Hranice pro účast na nemocenském pojištění u DPP je nově stanovena na 11 500 Kč. Na rozdíl od dřívějšího pravidla „více než“ nyní platí hranice „při dosažení“. Při dosažení této částky již bude zaměstnanci odváděno pojistné. U zaměstnání malého rozsahu se hranice zvyšuje z 4 000 Kč na 4 500 Kč.

Dary – Lex Ukrajina a živelní pohroma (povodně a záplavy)

O dary poskytnuté na účely vymezené zákonem (mimo jiné právě povodně a záplavy) lze snížit základ daně z příjmů fyzických či právnických osob.

I letos, tedy za zdaňovací období 2024, bude možné odečíst dary až do výše 30 % základu daně, přičemž tento limit platí pro roky 2024 až 2026. V platnosti zůstávají také ostatní opatření, jako je rozšíření okruhu darů uznatelných o dary v souvislosti s podporou Ukrajiny.

Dary přijaté v souvislosti s živelní pohromou jsou osvobozeny od daně z příjmu jak fyzických, tak právnických osob.

Toto osvobození platí pro dary přijaté z veřejných sbírek, ale také pro přímé dary od fyzických či právnických osob a dary poskytnuté prostřednictvím zaměstnavatele.

U příjemce z Ukrajiny je osvobozen i peněžní dar, který obdržel jako zaměstnanec od svého zaměstnavatele za účelem pomoci v tíživé životní situaci v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, tedy jako dar obdržený z humanitárních nebo charitativních důvodů.

Ocenění nepeněžního plnění při použití zařízení péče o děti předškolního věku

Zákonem č. 163/2024 Sb. došlo v souvislosti s benefitem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona ke změnám v možnosti ocenění nepeněžního plnění spočívajícího v použití zařízení péče o děti předškolního věku, které se použije již pro zdaňovací období roku 2024, tedy od ledna 2024:

  • v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí; nebo
  • nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání.

Způsob ocenění zvolí zaměstnavatel. Znamená to tedy, že zaměstnanci lze vrátit případné přeplatky na záloze na dani.

Úprava zaměstnaneckých akcií

V nejbližších měsících se očekává, že se aktuálně „povinný“ režim odloženého zdanění nepeněžních příjmů ze zaměstnaneckých akciových plánů stane režimem dobrovolným. Původně se účinnost této novelizace očekávala již od 1. ledna 2025, nicméně návrh zákona prošel 3. čtením v Poslanecké sněmovně teprve 20. prosince 2024 a aktuálně míří do Senátu. Zaměstnavatel bude mít možnost rozhodnout, zda příjmy přihlásí do režimu odloženého zdanění (oznámením správci daně ve stanovené lhůtě), nebo zda budou zdanitelné již při jejich nabytí (tzn. bez odložení), jak tomu bylo do konce roku 2023, než byl režim odloženého zdanění zaveden. Pokud nebude zaměstnavatelem (včas) zvolen režim odloženého zdanění, nebude možné, v případě poklesu hodnoty akcií mezi jejich nabytím a okamžikem odloženého zdanění, využít možnosti zdanit nižší příjmy, která byla pro režim odloženého zdanění zavedena (za splnění podmínek). Návrh zákona obsahuje přechodná ustanovení dopadající na příjmy roku 2024, které byly při jeho 3. čtení dodatečně upraveny a na základě kterých by příjmy roku 2024, jež nebudou přihlášeny do režimu odloženého zdanění, mohly podléhat zdanění pravděpodobně v březnu či dubnu 2025.

Aktualizace daňových formulářů

GFŘ upozorňuje plátce daně z příjmů ze závislé činnosti na aktualizované tiskopisy k dani z příjmů fyzických osob a k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2024 a pro zdaňovací období 2025.
U povinných tiskopisů, tedy těch, které jsou ve vyhlášce č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů (tiskopisy „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ a „Vyúčtování daně vybírané srážkou“ včetně příloh), nelze použít starší vzory.

U nepovinných tiskopisů je v informaci vždy uvedeno, zda lze pro rok 2025 použít také starší vzory tiskopisu s tím, že nově již nebude zdaňovací období předtištěno, ale půjde o univerzální tiskopisy použitelné pro více zdaňovacích období.

U registračních formulářů pro registraci plátců daně k dani z příjmů ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou nové vzory rozlišují, zda přihlášku podává fyzická, nebo právnická osoba.

Formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nebyl v roce 2024 vydáván v listinné podobě, pro rok 2025 v listinné podobě vydáván bude. Nový vzor je vydáván pro Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – tiskopis č. 25 5457/B, vzor č. 4 –, přičemž GFŘ vzhledem k jeho rozsáhlým změnám nedoporučuje starší vzory tiskopisu používat. Pro rok 2025 byly vydány také univerzální vzory některých formulářů: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňové zvýhodnění + Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (starší vzory tiskopisu obou potvrzení nelze pro zdaňovací období 2025 použít), Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Integrační sociální podnik

Zcela novým nástrojem je zákon o integračním sociálním podniku, jenž nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2025 a některá jeho ustanovení 1. 7. 2025. Cílem zákona je začleňování různým způsobem znevýhodněných osob na trh práce, a to včetně jejich integrace do společnosti. Za tímto účelem zákon zakotvuje definici integračního sociálního podniku a vymezuje cílovou skupinu osob se specifickými potřebami, které mohou být znevýhodněny jak zdravotně, tak sociálně. Podporu od státu dostane jen takový subjekt, který bude dodržovat nastavená pravidla. Integrační sociální podnik bude muset zaměstnávat nejméně 30 % osob se specifickými potřebami z celkového počtu svých zaměstnanců. Mezi hlavní formy podpory integračního sociálního podniku patří ukotvení dvou nových příspěvků, a to příspěvku na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami, který činí 1 000 Kč měsíčně a 2 500 Kč měsíčně pro nejvíce sociálně znevýhodněné osoby, a motivačního příspěvku. Výše motivačního příspěvku se bude odvíjet od příjmu, kterého integrovaná osoba u nového zaměstnavatele dosáhne. Za kalendářní rok však musí činit minimálně 120 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Další formou podpory je zahrnutí mezi subjekty oprávněné poskytovat tzv. náhradní plnění a v neposlední řadě jde o výhody při zadávání veřejných zakázek.

Zaměstnanost – boj proti nelegální práci

Orgánům inspekce práce zákon o zaměstnanosti nově od ledna 2025 umožní ukládat správní trest v podobě zveřejnění rozhodnutí o přestupku spočívajícím v umožnění nelegální práce a zastřeném zprostředkování zaměstnání na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu 1 roku. Při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole bude inspektor práce také nově oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím však není dotčeno.

Valorizace náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání

Vláda vydala nové nařízení s účinností od 1. ledna 2025, podle kterého se průměrný výdělek pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 0,6 % a 260 Kč. Nejde tedy v porovnání s dřívějšími valorizacemi jen o procentní navýšení, ale i o pevnou částku.

Zvýšení hodnoty bodu za bolestné

Pro rok 2025 se zvyšuje hodnota jednoho bodu pro posouzení náhrady za bolest na hodnotu 451,07 Kč, což odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Zvýšení paušální náhrady nákladů při práci na dálku

Vyhláška č. 474/2024 stanovuje pro rok 2025 výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku na částku 4,80 Kč za každou započatou hodinu práce.

Nová aplikace pro analýzu chráněného trhu a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

MPSV představilo nový interaktivní nástroj pro analýzu chráněného trhu, jehož cílem je umožnit odborné i široké veřejnosti lépe porozumět fungování a financování chráněnému trhu práce. Aplikace umožňuje zobrazit počty zaměstnanců i zaměstnavatelů, přehledně rozčleněných podle stupně invalidity nebo podle odvětví ekonomické činnosti. Zároveň poskytuje například i detailní přehled o plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ze strany zaměstnavatelů.

Dřívější vydání: Léto 2024 |  Jaro 2024 | Zima 2024Podzim 2023Jaro 2023 |  Zima 2023 |  Podzim 2022Zima 2022