Článek

Mzdový zpravodaj - Zima 2020

Daňové změny, novinky, praktické informace

Přehled novinek ze mzdového prostředí na jednom místě. To je náš čtvrtletní mzdový zpravodaj. Seznamte se blíže se všemi změnami.

Prozkoumej obsah

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění v roce 2020 a zvýšení hranice pro odvod solidární daně

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění se v roce 2020 zvyšuje z 1.569.552 Kč na 1.672.080 Kč. Tímto se také posouvá hranice solidárního zvýšení daně, která bude v roce 2020 placena z příjmu přesahujícího 139.340 Kč měsíčně.

Rozhodný příjem pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění činní stále 3.000 Kč, u dohod o provedení práce nadále platí zúčtovaný příjem nad 10.000 Kč.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2020

Od 1. 1. 2020 se zvyšuje minimální mzda o 1.250 Kč na 14.600 Kč, minimální hodinová mzda se zvyšuje na 87,30 Kč. Zvyšují se i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací, a to na 14.600 Kč až 29.2700 Kč (8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací). Zvýšení minimální mzdy ovlivňuje např.: výši hranice pro vznik nároku na daňový bonus (roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku minimální mzdy/měsíčně alespoň poloviny minimální mzdy, tj. 7.300 Kč); maximální výši výdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP (polovina minimální mzdy); výši dávek státní sociální podpory vyjma dávek, při kterých se bere ohled na příjem žadatele; zvýšení maximální daňové slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení (ve výši minimální mzdy); zvýšení limitu pro osvobození důchodů od daně z příjmu (do 36násobku minimální mzdy – 525.600 Kč pro rok 2020).

Nová výše minimálního vyměřovacího základu pro ZP v roce 2020

V souvislosti se změnou minimální mzdy od ledna 2020 dochází i ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění a tedy i minimální výše měsíčního pojistného, které jsou povinny hradit osoby bez zdanitelných příjmů a které je hrazeno např. za tzv. státní kategorie pojištěnců (studenti, starobní důchodci, ženy na mateřské, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce aj.).

Minimální měsíční vyměřovací základ ZP pro rok 2020 činí 14.600 Kč a měsíční pojistné 1.971 Kč.

Zvýšení nezabavitelných částek pro výpočet exekucí

Od 1. 1. 2020 dochází ke zvýšení částky životního minima na částku 9.912 Kč. Z tohoto základu se vypočte nově nezabavitelná částka na jednotlivce (2/3 základu) ve výši 6.608 Kč a nezabavitelná částka na vyživovanou osobou (1/4 z nezabavitelné částky jednotlivce) ve výši 1.652 Kč.

eNeschopenka

Od 1. 1. 2020 byl oficiálně spuštěn provoz tzv. eNeschopenek. Dočasné pracovní neschopnosti vzniklé po tomto datu musí být nově zpracovány elektronicky. Papírové „neschopenky“ se až na výjimku II. dílu „Průkaz práce neschopného zaměstnance“ nevystavují. Zaměstnanci zůstává pouze povinnost bezodkladně informovat o své dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnavatele.

Všechny údaje jsou nyní předávány prostřednictvím ePortálu. Zaměstnavatel si může zažádat o zasílání notifikací na e-mailovou adresu, do datové schránky či prostřednictvím e-Podání přes kanál VREP (APEP).

Poskytování údajů je navázáno na oznámení nástupu do zaměstnání. Lze jedině doporučit, aby zaměstnavatel oznamoval nástup nového zaměstnance bez zbytečných průtahů.

Dle nového elektronického systému zaměstnavateli odpadá povinnost odesílání papírových “neschopenek“ na ČSSZ. Jeho povinností však nadále zůstává odesílání tiskopisu „Příloha k žádosti o nemocenské“ a neprodlené sdělování všech skutečností, které by mohly mít vliv na vyplácení nemocenských dávek (např. datum opětovného nástupu zaměstnance do práce). Na tiskopise zaměstnavatel nově uvádí i způsob, jakým vyplácí mzdu. Tiskopis se zasílá ČSSZ pouze elektronicky.

Změna v základních sazbách zahraničního stravného pro rok 2020

Od 1. 1. 2020 došlo ke změnám sazeb u některého zahraničního stravného. Změna se dotkne následujících států: Andorra (45 EUR), Bosna a Hercegovina (40 EUR), Dánsko (55 EUR), Irsko (50 EUR), Island (60 EUR), Lucembursko (50 EUR) a Malta (50 EUR). Změna se dotkne i mimoevropských zemí, a to např. Austrálie a Oceánie a USA (60 USD).

Cestovní náhrady při pracovní cestě

Od 1. 1. 2020 dochází k úpravám v sazbách cestovních náhrad, jež jsou zaměstnancům vypláceny při pracovní cestě. V souvislosti s užitím soukromého motorového vozidla při pracovní cestě vzniká zaměstnanci jednak nárok na náhradu za opotřebení vozidla a dále náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada za opotřebení vozidla se pro rok 2020 zvyšuje na 4,20 Kč za ujetý kilometr. V případě, že zaměstnanec bude v roce 2020 uplatňovat náhradu za spotřebované pohonné hmoty využitím vyhláškových cen, může si uplatnit náhradu ve výši 32,00 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu či 31,80 Kč za 1 litr spotřebované nafty. Zaměstnanec samozřejmě má právo, namísto vyhláškových cen, uplatňovat náhradu na základě skutečných výdajů zjištěných z dokladu o uhrazení pohonných hmot.

V roce 2020 dochází rovněž ke zvýšení sazeb tuzemského stravného v jednotlivých časových pásmech. Nově má tedy zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši 87 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin; ve výši 131 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; a ve výši 206 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 18 hodin. Princip krácení stravného se nemění.

Zahraniční pojistné v základu daně zaměstnance

Od 1. 1. 2019 se u zaměstnanců, kteří jsou při platbě sociálního a zdravotního pojištění příslušní sociálnímu pojištěné jiného členského státu Evropské unie nebo státu z Evropského hospodářského prostoru mimo Českou republiku či Švýcarskou konfederaci, zvyšuje základ daně z příjmů ze závislé činnosti, a to o částku odpovídající skutečně uhrazeným příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojistné. V těchto případech se tedy neuplatní fiktivní pojištění ve výši 34 % (resp. 33,8 % od 1. 7. 2019), ale zaměstnavatel je do tzv. superhrubé mzdy povinen zahrnout skutečné pojistné hrazené v zemi, do které je povinen zaměstnanec dle mezinárodních pravidel přispívat.

Zaměstnavatel by si tedy měl výši tohoto zahraničního pojištění zjišťovat na měsíční bázi a zejména v případech, kdy toto pojistné je vyšší než české pojištění zaměstnavatele (např. ve Slovensku, Belgii či Francii) dbát na to, aby nebyla ze mzdy zaměstnance odvedena daň v nižší výši. Pokud zahraniční pojištění do superhrubé mzdy zahrnuje nepravidelně a v měsících, kdy ho neměl k dispozici, použil „nesprávné“ fiktivní pojištění odpovídající českému pojištění zaměstnavatele, pak by měl jednotlivé odvedené zálohy přepočítat. V případě vzniku dlužné částky na záloze by měl zaměstnavatel dluh neprodleně uhradit a zaměstnanci srazit ze mzdy ve lhůtě pro podání řádného Vyúčtování daně za rok 2019. V případě, že zahraniční pojištění bylo nižší než „nesprávně“ použité fiktivní české, přeplatek vrátí zaměstnanci.

Při stanovení základu daně u výše uvedených poplatníků je důležité sledovat, jak se zdanitelný příjem chová v zemi, ve které zaměstnanec odvádí pojistné. Pokud se z daného příjmu hradí v zahraničí pojistné, ačkoli v České republice nikoli (např. DPP do 10.000,- Kč), je zaměstnavatel povinen do superhrubé mzdy toto pojistné hrazené v zahraniční zahrnout. Na druhou stranu, mohou existovat případy, kdy superhrubá mzda nebude o zahraniční pojistné navýšena, ačkoli se z daného příjmu pojištění v České republice platí.

Průměrná hrubá mzda za I. až III. čtvrtletí 2019

Český statistický úřad vyhlásil dne 4. 12. 2019 průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2019 ve výši 33.429 Kč (předcházející částka byla 31.225 Kč). Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2019. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 234.003 Kč bez DPH (33.429 x 7). Odvod do státního rozpočtu by za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP činil 83.573 Kč (33.429 x 2,5).

Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 5,2 % a o 151 Kč.

Vzniknul-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2019, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle výše uvedeného nezvyšuje.

Výše slevy za umístnění dítěte (školkovné)

Výše minimální mzdy ovlivňuje také maximální výši slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy tzv. školkovné. Sleva je rovna výši minimální mzdy. Znamená to tedy, že zatímco loni mohl rodič, který má dítě ve školce, uplatnit slevu maximálně 13 350 Kč, letos to bude 14 600 Kč.

Novinky a aktuality k tématu brexit

Na základě referenda ze dne 23. června 2016, ve kterém byl britskými občany odhlasován výstup Velké Británie z Evropské unie, britští poslanci v prosinci 2019 schválili prováděcí zákon v souvislosti s brexitovou dohodou, vyjednanou mezi Británií a Evropskou unií. Během ledna se očekává závěrečné hlasování, stejně tak jako schválení ze strany Evropské unie. Velká Británie tedy plánuje vystoupit z Evropské unie k 31. lednu 2020. Po tomto datu by mělo do konce roku 2020 následovat přechodné období, ve kterém zůstanou pro Velkou Británii platná dosavadní unijní pravidla. Na základě Lex Brexit bude s občany Velké Británie pobývajícími v České republice v tomto období zacházeno stejně jako s obyvateli Evropské unie.

Dřívější vydáníLéto 2019 | Zima 2019 | Zima 2018Podzim 2017Léto 2017Zima 2017 | Léto 2016 | Zima 2016 | Podzim 2015