Článek

Ekonomické dopady COVID-19: Těžká, ale zvládnutelná zkouška

Při zvážení možných dopadů koronaviru a preventivních opatření může být solidním výsledkem v letošním roce stagnace české ekonomiky. Pokud se situaci nepodaří rychle zvládnout a budou nutná déle trvající a razantnější opatření, budeme se muset bavit o recesi a její hloubce.

Kolikrát za život si člověk řekne, nic horšího už asi nezažije? V září 2001 jsem v přímém přenosu sledoval zhroucení Světového obchodního centra po teroristickém útoku. Na podzim roku 2008 hrozilo zhroucení světové finanční architektury a velmi hluboká recese. V letech 2010-12 hrozilo, že dluhová krize přeroste v rozpad eurozóny. Jenže nikdy neříkej nikdy. Říci někomu ještě před měsícem, že se značná část ekonomiky téměř zastaví, ťukal by si asi významně na čelo. Současná situace je v novodobé historii české společnosti a ekonomiky bezprecedentní. Žádná krize nebo recese nedokázaly takovým způsobem ochromit ekonomiku jako koronavir a s ním související nezbytná preventivní opatření.

Stav ekonomiky před koronavirem

Česko již řadu let slouží jako učebnicový příklad ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami a silnou finanční stabilitou. Inflace kolísá podle kvality úrody a cen ropy, dlouhodobě ji ovšem lze považovat nízkou a stabilizovanou. Obchodní bilance si drží solidní přebytek a běžný účet platební bilance loni skončil v mírném schodku jen díky vysokým dividendám placeným do zahraničí. Vládní sektor jako celek hospodaří s mírným přebytkem a dluh v poměru k HDP je relativně nízká a dále se zvolna snižuje. Finanční sektor je kapitálově silný a podle zátěžových testů by měl bez výraznějších problémů přestát i hlubokou recesi. Vždy je lepší čelit nemoci, udržujete-li dlouhodobě dobrou kondici, a česká ekonomika možná není nejrychlejší sprinter, ale vcelku dobře trénovaný a odolný atlet.

Sčítání škod

Vyčíslit odhady škod je nyní obtížné, protože stále nevíme, kdy bude šíření koronaviru eskalovat a kdy začne odeznívat. Nicméně pro ilustraci pár údajů můžeme uvést několik údajů. Odvětví, která jsou výrazně paralyzována, tj. například maloobchod, sport, kultura, školství, knihovny, letecká doprava, stravování a ubytování nebo cestovní kanceláře, se na tvorbě HDP podílí zhruba 10 procenty. Na tato odvětví je navázána celá řada dalších oblastí ekonomiky. Zavřené obchody znamenají pokles nových objednávek u výrobních firem v průmyslu, případně pokles dovozu. S poklesem ekonomické aktivity souvisí nižší spotřeba energií, apod.

Všechna odvětví negativně zasahují nucené prázdniny pro školáky a studenty. V Česku je zhruba jeden milion rodin s dětmi do 12 let a zhruba 600 tisíc rodin spoléhá na to, že děti v tomto věku obvykle chodí do školy. Nyní ale musí jeden z rodičů zůstat doma. Částečně situaci zachraňují prarodiče a možnost práce z domova. Přesto ale může být 5-10 procent zaměstnanců a podnikatelů vyřazeno z práce nebo výrazně omezeno v pracovní činnosti. Při měsíčním nouzovém režimu ekonomiky by mohly ztráty dosahovat zhruba 1-1,2 procenta HDP, což odpovídá 60-70 miliardám korun.

Další negativní dopady může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností a firemní investice. Krátkodobě se samozřejmě projeví zvýšené nákupy potravin, základní drogerie a léků v rámci předzásobení v obavách z dalšího vývoje. Tento dočasný vzestup bude ovšem záhy kompenzován podobně velkým poklesem prodejů tohoto zboží. Důležité ovšem je, že zvýšená nejistota nikdy nesvědčila výdajům za zbytné zboží a investice. Kvantifikovat dopady v této oblasti je dosti obtížné, ilustrací však může být recese z let 2012 a 2013 způsobená podobnými důvody.

V neposlední řadě je potřeba zmínit narušené globálních hodnotových řetězců. České firmy jsou v narůstající míře zapojeny do značně komplexních řetězců s vysokou specializací jednotlivých článků. České firmy ve výrobě intenzivně využívají dovážených meziproduktů. Silné zapojení do mezinárodního obchodu s sebou nese vyšší výnosy, ale zároveň i větší při otřesech globální ekonomiky s narušením výrobních řetězců. Postup koronaviru napříč Evropou a dramatická preventivní opatření jsou přesně takovým příkladem.

Protiopatření hospodářské politiky

Zmírnit popsané negativní dopady by mohla hospodářská politika. V případě fiskální politiky jde o to, zda vláda nechá pracovat automatické stabilizátory v podobě nižšího výběru daní (co je minus pro státní rozpočet, je plus firmy), nebo přijde s diskrečními kroky na pomoc ochrnuté ekonomické aktivitě. Zde je vhodné krátce zmínit, že zázraky čekat nemůžeme, neboť účinnost fiskální politiky limituje otevřenost ekonomiky a velká část dodatečného fiskálního úsilí uteče z ekonomiky do dovozu zboží a služeb. Nicméně pokud má být zásah fiskální politiky efektivní, musí být rychlý. Výpadky tržeb v řádu dnů mohou být u drobných živnostníků a malých firem likvidační. 

Měnová politika by mohla pomoci, protože opravdu nejde jen o nabídkový šok. Proto také od začátku března snížily své úrokové sazby centrální banky ve 20 zemích. ČNB se však zvýšením úrokových sazeb v únoru, kdy již nad světem visela hrozba globální pandemie jako bonus k již beztak anemickému výkonu Německa a dalších zemí, vmanévrovala do poněkud obtížné situace.

Stagnace úspěchem

V prognóze připravené na konci minulého roku pro rok 2020 nám vycházela střední hodnota odhadu růstu českého HDP na 2,0 procenta. Průběžné doplňování publikovaných dat a pozvolné zhoršování odhadů pro hlavní obchodní partnery Česka vedlo ke snížení odhadu růstu českého HDP na 1,3 procenta. Při zvážení možných dopadů koronaviru a preventivních opatření může být solidním výsledkem v letošním roce stagnace české ekonomiky. Pokud se situaci nepodaří rychle zvládnout a budou nutná déle trvající a razantnější opatření, budeme se muset bavit o recesi a její hloubce.

(Napsáno pro Hospodářské noviny 16. března 2020)

Považujete tyto informace za užitečné?