Jak umělá inteligence transformuje ekosystém finančních služeb

Aktuální zpráva Světového ekonomického fóra (WEF) a společnosti Deloitte zkoumá strategické, provozní, regulatorní a společenské dopady umělé inteligence (AI) na odvětví finančních služeb, s cílem objasnit některá zkreslená tvrzení o AI z poslední doby, a především napomoci institucím se v problematice AI lépe zorientovat a připravit se na její nasazení. Jedná se o v pořadí pátou zprávu ze série Budoucnost odvětví finančních služeb („Future of Financial Services“), kterou Deloitte a WEF společně připravily.

Zpráva konstatuje, že umělá inteligence mění dosavadní principy fungování finančních služeb tím, že oslabuje tradiční vazby, které propojovaly jednotlivé funkční komponenty finančních institucí, a otevírá tak prostor nástupu zcela nových provozních modelů.

Zpráva prezentuje devět klíčových zjištění, která tyto dopady popisují:

• Od nákladového střediska k profit centru: Instituce nabídnou provozování back-office podpořeného AI jako externí službu, tím urychlí tempo, jakým se tyto procesy  budou zlepšovat, a přimějí konkurenty, aby se sami stali uživateli těchto služeb.
• Nové možnosti boje o zákaznickou loajalitu: Jak dosavadní metody diferenciace postupně ztrácejí na účinnosti, umožňuje AI institucím uniknout ze spirály cenového konkurenčního boje zavedením inovativních způsobů, jak se pro své klienty odlišit.
• Finanční služby na autopilota: Budoucí zákaznická zkušenost bude dominantně vytvářena prostřednictvím AI, která zautomatizuje většinu aktivit spojených s naplňováním finančních potřeb klientů a současně zlepší jejich celkový finanční výsledek.
• Společná řešení pro sdílené problémy: Společná řešení založená na využívání sdílených datových souborů zásadně zvýší přesnost a včasnost výkonu nekonkurenčních činností, podpoří vzájemnou efektivitu v oblasti provozu a zvýší bezpečnost finančního systému.
• Přerozdělení trhu: S tím, jak AI snižuje náklady klientů na vyhledávání a srovnávání finančních služeb, se bude polarizovat i stávající struktura trhu, kdy se na jedné straně dále zvýší výnosy velkých hráčů a na straně druhé vzniknou nové příležitosti pro specializované inovativní a agilní poskytovatele.
• Klíčová role datových aliancí: V ekosystému, kde každá instituce soupeří o získání co nejširšího spektra dat, budou řízená partnerství s konkurenty i potenciálními konkurenty zcela zásadní, avšak současně zatížená strategickými a provozními riziky.
• Posílený vliv regulace ochrany osobních údajů: Předpisy upravující ochranu a přenositelnost údajů a jejich interpretace budou významně ovlivňovat možnosti finančních institucí využívat AI, a stanou se tak při upevňování jejich konkurenčního postavení stejně důležitými jako tradiční regulatorní normy.
• Nastavení vyváženého přístupu k talentu: Nutnost přizpůsobit se měnícím nárokům na strukturu talentu bude představovat nejvýznamnější rychlostní limit při implementaci AI a může ohrozit konkurenceschopnost institucí, které nezvládnou přenastavení své talentové strategie souběžně s nástupem nových technologií.
• Nová etická dilemata: AI bude vyžadovat společné přehodnocení principů a technik dohledu s cílem nalézt řešení pro etické „šedé zóny“ i regulatorní nejasnosti, které by mohly limitovat ochotu institucí zavádět skutečně transformační řešení postavené na AI.

Zpráva dále představuje klíčové strategie využívající AI, které současně ilustruje konkrétními příklady z trhu a identifikuje přitom hlavní výzvy a nejistoty pro institucionální a širší ekosystém, které bude třeba v souvislosti s nasazováním umělé inteligence ve finančním sektoru řešit.