Článek
Kompenzace proti státu
Náhrada škody v souvislosti s přijetím pandemických opatření
Krizová opatření přijatá v době nouzového stavu se dotkla všech ekonomických a společenských odvětví. Zasaženy byly například restaurace, hotely, průmyslové podniky působící v automobilovém průmyslu či pořadatelé společenských akcí. Společnosti, kterým vznikla v důsledku zmíněných opatření škoda, mají nárok na její náhradu.
Pro její uplatnění je však potřeba zvážit dva zásadní faktory. Prvním z nich je povinnost jednat s péčí řádného hospodáře při posouzení, zda nárok na náhradu škody uplatnit. Druhým faktorem jsou pak propadné lhůty, se kterými je uplatnění nároků svázáno.
Nárok na náhradu škody způsobené krizovými opatřeními sátu
I druhá vlna pandemie zasáhla podnikatelský život ve stejné intenzitě, jako ta první. Právní základ, který umožňuje nárokovat kompenzaci vzniklé škody, se však nezměnil. Jakým způsobem lze tyto nároky uplatnit? A jak v této věci postupovat efektivně?
Základním právním předpisem, který stanovuje podmínky uplatnění nároku na náhradu škody, je tzv. krizový zákon. Ten upravuje povinnost státu k náhradě škody, která vznikla v příčinné souvislosti s přijetím a realizací krizových opatření. Jedná se o striktně objektivní odpovědnost státu předvídanou zákonem.
Na finanční kompenzaci způsobené škody má nárok každý podnik, který byl zasažen krizovými opatřeními státu. Firmy, které si tuto náhradu nárokují, musí svůj nárok předepsaným způsobem prokázat a doložit, případně jiným způsobem prokázat. O náhradě škody rozhodne na základě podané žádosti krizový orgán. Pokud žádosti nevyhoví či vyhoví pouze z části, je nutné nárok znovu uplatnit u soudu.
Eviduje-li společnost škodu, je povinna ji ve stanovené lhůtě a předepsanou formou uplatnit. Management společnosti je povinen jednat vždy v zájmu společnosti, což je vyjádřeno povinností jednat s péčí řádného hospodáře. Firma není povinna žádat o uvedenou kompenzaci pouze v případě, kdy by nad možným profitem z jejího vymáhání převažovalo riziko neúspěchu či vysoké náklady. Zodpovědný management by měl vždy za podpory svých poradců zvážit, zda a jakou formou tento nárok vypořádat, aby jím vedená společnost nepřišla k újmě.
Nárok je nutné uplatnit u příslušného orgánu do šesti měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Důležité upozornění souvisí s tzv. propadnými lhůtami, kdy nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze ve lhůtě 6 měsíců od doby, kdy se podnikatel dozvěděl o vzniklé škodě. Tyto lhůty jsou tedy velmi krátké a jejich zmeškání má za následek zánik nároku. Poškozená společnost může požadovat peněžitou náhradu věcné škody (újmy), jakož i ušlý zisk. Žádost o uplatnění nároku na náhradu škody není nijak zpoplatněna, soudní poplatek je spojen až s případným následným vymáháním nároku u soudu.
Kontaktujte nás
