Koronavirová krize posílila spolupráci regulačních orgánů a soukromých podniků v oblasti zdravotnictví

Koronavirová pandemie s sebou přinesla mnoho globálních výzev především v oblasti zdravotnictví, farmacie, výroby zdravotnických potřeb a mnoha dalších. Akcelerovala ale také řadu pozitivních změn a inovací nejen v rovině vědecké, ale také regulatorní, průmyslové či technologické. V naší Deloitte studii jsme v tomto kontextu identifikovali čtyři klíčová témata: přístup vlád ke zdravotnickým krizím, regulační orgány a jejich spolupráce s firmami, spolupráce regulačních orgánů na mezinárodní úrovni a spolupráce mezi firmami samotnými. Přečtěte si, jaká je budoucnost zdravotnictví optikou regulací a soukromého sektoru a jak je pro úspěšné překonání krize důležitý koordinovaný postup jednotlivých subjektů.

Předmětem studie, kterou zpracoval Global Regulatory Intelligence Team společnosti Deloitte, jsou aktivity, postupy a spolupráce vlád, regulatorních orgánů a podniků pěti nejlidnatějších světových ekonomik: USA, Číny, Evropské unie, Japonska a Indie. Hlavními tématy reportu byly zejména přístup ke koronavirové krizi, vzájemná interakce a společný postup zmíněných subjektů.

Koronavirová krize vs. digitální technologie

Digitalizace je dlouhodobý proces, který probíhal nejen ve zdravotnictví ještě před příchodem koronavirové krize. Po jejím příchodu však tato transformace zrychlila a stala se ještě důležitějším trendem. Pozitivní dopady měla zejména digitalizace komunikace a monitoringu klinických studií, mimo zdravotnictví pak nepřímo i zavedení režimu práce home office či elektronizace některých interakcí mezi státem a občanem.

Reakce 5 nejlidnatějších ekonomik světa na koronavirovou krizi

USA

• Regulační úpravy provedené americkými orgány přinesly v reakci na pandemii řadu změn, mezi nimi například zmírnění nároků na žádosti o klinické hodnocení (s cílem urychlit administrativní proces).
• Několik velkých farmaceutických společností (např. Eli Lilly, Novartis, Gilead, AstraZeneca a další) vytvořilo skupinu s názvem COVID R&D, která sdílí znalosti a zdroje.
  

Čína

• V lednu 2020 byla v Číně izolována sekvence genomu viru. Čínské regulační orgány brzy sdílely výsledky výzkumu s WHO pro účely celosvětového výzkumu.
• Výrobci a distributoři spolupracovali s centrální vládou i provinčními vládami na zadávání veřejných zakázek na základě objemu na léky, u nichž uplynula doba patentové ochrany.
  

Evropská unie

• Evropská agentura pro léčivé přípravky v EU (EMA) zřídila pracovní skupinu s cílem urychlit vývoj, povolování a monitorování léčby a vakcín proti COVID-19.
• EMA spolupracovala s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv na výměně informací o přípravcích a klinických studiích a společně interpretovala údaje podporující regulační rozhodnutí.
  

Japonsko

• Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí spolupracovalo s průmyslovými skupinami na stabilizaci dodávek základního zboží v reakci na vyhlášení stavu nouze.
• Agentura pro léčiva a zdravotnické prostředky – regulační orgán pro zdravotnické prostředky, vakcíny a léky v Japonsku – zavedla několik regulačních změn, které podpořily zdravotnictví a další související oblasti a vědecké obory.
  

Indie

• Indie zavedla regulační rámec pro rychlou reakci na COVID-19, včetně urychlení schvalovacího procesu vakcín, diagnostik, profylaktických přípravků a terapeutik.
• V květnu 2020 Ministerstvo zdravotnictví a rodinné péče zavedlo systém schvalování, který žadatelům umožňuje vyrábět a skladovat vakcíny COVID-19 v rámci klinického hodnocení.