Článek

Utváření budoucnosti zdravotní péče v Evropě

Zdravotní péče v Evropě prochází významnou změnou, která je poháněna konvergencí demografických, technologických a společenských trendů. Pandemie COVID-19 tuto transformaci urychlila a zároveň zvýraznila potřebu odolnějšího, přizpůsobivějšího a spravedlivějšího systému zdravotní péče. Jednotlivé evropské země včetně České republiky se společně se stakeholdery farmaceutického průmyslu musí zaměřit na vytvoření proaktivního a udržitelného přístupu, který povede k dostupné, kvalitní a bezpečné zdravotní péči. Nacházíme se proto v klíčovém okamžiku, kdy je nutné přehodnotit fungování jednotlivých systémů zdravotní péče.

Společnost Deloitte si představuje transformaci evropského systému zdravotní péče do roku 2040 směrem k prevenci a proaktivní péči. Posun lze vést přes zlepšování veřejného zdraví a zdraví obyvatelstva například zavedením pravidelného screeningu a zdravého životního stylu, dále přes zvyšování účinnosti péče a snižování nákladů, posílení rovnosti a dostupnosti péče, podporu pracovní síly a personalizaci. Toho může být dosaženo také díky významnému technologickému pokroku v oborech, jako je umělá inteligence či strojové učení v posledních letech. Ty mohou být využity například právě k optimalizaci alokace zdrojů nebo snížení plýtvání či zefektivnění koordinace péče. Pro stakeholdery z toho vyplývá vysoká pravděpodobnost změn v modelech financování zdravotní péče či v obchodních modelech, kdy se předpokládá přechod z akutní nemocniční léčby na více lokální, integrovanou, nákladově efektivní péči nebo snížení objemů výroby masových terapií.

The Future of Health in Europe

How technology and prevention will drive more equitable and sustainable outcomes for all

Čtěte více

Česká republika si uvědomuje existenci těchto transformačních trendů a staví se čelem k výzvě vytvoření systému zdravotní péče, který je efektivní, spravedlivý a personalizovaný. Stát investuje do digitální zdravotnické infrastruktury, rozšiřuje telemedicínské platformy, podporuje populační preventivní péči a posiluje postavení pacientů prostřednictvím vzdělávání a digitálních nástrojů.

Více se můžete dočíst na webu Ministerstva zdravotnictví nebo ve studii, která reflektuje pohled praktických lékařů na takzvanou elektronickou péči.

Revoluce ve zdravotnictví v Evropě však čelí několika výzvám, mezi něž patří:

Navzdory všem výzvám, hnací síly, jako jsou rostoucí konzumerismus, zvýšená interoperabilita dat a možnosti jejich sdílení a pokračující inovace, nepřestávají působit. Změna je proto nezastavitelná. Transformace již probíhá a je pravděpodobné, že se v nadcházejících letech zrychlí. Zavedené společnosti buď mohou tento posun přijmout a stát se inovativními lídry trhu, nebo se proti tomu mohou postavit a pravděpodobně ztratit podíl na trhu.

Podrobnější rozbor těchto témat lze najít v publikovaném článku „The Future of Health in 2040“. Ten se zabývá šesti klíčovými otázkami souvisejícími s transformací zdraví v Evropě, tedy:

  1. Jaký je předpokládaný stav evropského zdravotnictví do roku 2040?
  2. Jak by mohl posun ve zdravotnictví ovlivnit rozdělení nákladů na zdravotní péči?
  3. Jaké důsledky by tato transformace zdravotnictví mohla mít pro zavedené obchodní modely?
  4. Jaké jsou hlavní katalyzátory takovéto změny?
  5. Jak se bude evropský systém zdravotní péče vyvíjet pro všechny zúčastněné strany?
  6. Jak si stojí evropské národy, pokud jde o přechod k tomuto modelu, a na co by se měly primárně zaměřit?

Považujete tyto informace za užitečné?