Mladí Češi mají méně obav a úzkostí ze změn klimatu oproti Gen Z a mileniálům ve světě

Praha, 21. Června - 39 % českých mileniálů a 45 % příslušníků tuzemské generace Z uvedlo, že v posledním měsíci pociťovalo obavy či úzkost ze změny klimatu. V zahraničí to přitom bylo u Gen Z o 17 % více, u mileniálů dokonce o 20 %. Menší rozdíly panují v přístupu k minimalizaci vlastního dopadu na životní prostředí. V této oblasti jsou na tom mladí Češi a Češky z generace Z prakticky stejně jako stejně stará generace v zahraničí. Větší rozdíl je to jen u mileniálů, vyplývá z průzkumu poradenské a technologické společnosti Deloitte.

Svůj dopad na životní prostředí se snaží aktivně minimalizovat 71 % tuzemských zástupců generace Z, zatímco ve světě to je o dvě procenta více - 73 %. Větší rozdíl je při pohledu na mileniály. U těch českých to bylo 68 %, zatímco ve světě o téměř 10 % více - konkrétně 77 %.

Zodpovědný spotřebitelský přístup mladých Čechů a Češek nejčastěji spočívá ve vyhýbání se fast fashion řetězcům, které podle vědců patří spolu s ropnými a těžebními společnostmi k největším viníkům změn klimatu. Rychlou módu nenakupuje 37 % české generace Z spolu s třiatřiceti procenty milenálů, a více než 13 % obou generací to plánuje. Na dalších příčkách respondenti uvedli omezování letecké dopravy, zjišťování ekologického dopadu zboží před jeho nákupem, konzumace vegetariánské a veganské stravy nebo nákup elektromobilu

“Mladí lidé vnímají vliv kolektivního dopadu prostřednictvím své osobní odpovědnosti. Například odmítnutím fast fashion průmyslu a dalšími udržitelnými rozhodnutími jakožto spotřebitelé motivují firmy k pozitivním změnám,” říká Klára Jahnová, koordinátorka pro naplňování cílů v oblasti klimatu v poradenské a technologické společnosti Deloitte.

Další otázka směřovala na firmy a udržitelnost. Podíl respondentů, kteří si myslí, že by firmy mohly a měly dělat více, aby spotřebitelům umožnily činit udržitelnější nákupní rozhodnutí, je u českých “Gen Z” 69 procent, u stejné generace ve světě pak 79 %. U tuzemských mileniálů je to dokonce 67 procent, zatímco v zahraničí 81 %.

“Data odpovídají i našemu nedávnému průzkumu, který byl zaměřený na udržitelnost dodavatelských řetězců. Podle něj 77 % firem ve střední Evropě zaznamenalo konkrétní preference zákazníků nebo tržní trendy, které naznačují rostoucí poptávku po udržitelných produktech, službách nebo dodavatelských řetězcích. Jinými slovy - poptávka po udržitelnosti roste a čím dál více se bude příštup českých zákazníků blížit těm západním, zejména u mladých generací,” říká expert Deloitte na udržitelnost David Mejsnar.

Další z otázek průzkumu se týkala přístupu vlád. To, že by vlády měly hrát větší roli v tlaku na firmy v tom, aby se zabývaly změnou klimatu, si myslí 59 % české generace Z (v zahraničí 77 %) a 55 % tuzemských mileniálů (79 % globálně). 

“K udržitelnosti a k větší zodpovědnosti budou firmy čím dál více tlačeny nejen zákazníky, ale také investory, bankami nebo evropskými a vládními regulacemi, což už se začíná dít. Vždy ale firmám radím, aby celou problematiku nevnímaly jen jako nutnost, ale zejména jako velkou příležitost. Ta totiž může spočívat například v transformaci podniků směrem ke snížení závislosti na materiálech prostřednictvím recyklace či oběhového hospodářství, diverzifikaci portfolia výrobků, zlepšení energetické náročnosti nebo v dalších inovacích či dlouhodobých úsporách. Když pomineme pozitivní dopady na planetu, přírodu a společnost, tak tlak na udržitelnost nemalou měrou přispěje i k budování odolnějších dodavatelských řetězců a lepšího podnikání vůbec,” dodává David Mejsnar, který v Deloitte se svým týmem pomáhá českým a středoevropským firmám s udržitelností a ESG.

Průzkum Deloitte Gen Z and Millennials 2024 obsahuje odpovědi 500 respondentů z České republiky (300 respondentů Gen Z a 200 respondentů z generace mileniálů), které doplňují globální průzkum, kterého se dohromady účastnilo 22 841 respondentů (14 468 Gen Z a 8 373 mileniálů) ze 44 zemí napříč Severní Amerikou, Latinskou Amerikou, západní Evropou, východní Evropou, Středním východem, Afrikou a Asii. Průzkum se uskutečnil od listopadu 2023 do března 2024.