Článek
Mzdový zpravodaj - Jaro 2023
Daňové změny, novinky, praktické informace
Přehled novinek ze mzdového prostředí na jednom místě. To je náš čtvrtletní mzdový zpravodaj. Seznamte se blíže se všemi změnami.
Cestovní náhrady – aktualizace průměrné ceny elektřiny
Od 1. 4. 2023 se mění vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023. Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel se z dosavadních 6 Kč zvyšuje na 8,20 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
Nová ohlašovací povinnost vůči ČSSZ od 1. dubna 2023
V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, dochází od 1. 4. 2023 k nové ohlašovací povinnosti vůči ČSSZ. Zaměstnavatel je nově povinen nahlásit nástup každého zaměstnance, který je cizincem požívajícím status dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu v pracovním poměru, činným na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, bez ohledu na to, zda vznikla účast na nemocenském pojištění. Evidovány tedy budou i dosud nepojištěné osoby. U nově nastupujících zaměstnanců činí lhůta pro přihlášení 8 kalendářních dnů ode dne nástupu. U stávajících zaměstnanců, které zaměstnavatel na ČSSZ přihlašuje zpětně, je lhůta pro přihlášení stanovena do 30. 4. 2023.
Změna podmínek pro povinnost podávat daňové přiznání
Pro rok 2023 byla schválena změna výše limitu rozhodného pro povinnost podávat daňové přiznání z dosavadních 15 000 Kč na 50 000 Kč. Rovněž se mění výše limitu pro vznik povinnosti podání daňového přiznání poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, jehož další příjmy podle § 7 až 10 přesahují 20 000 Kč. Doposud činila tato částka 6 000 Kč.
Milostivé léto III.
Podle schváleného návrhu zákona by se třetí milostivé léto mělo uskutečnit v období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023. Odpouštět se tentokrát budou správní exekuce, tzn. dluhy na sociálním pojištění či daňových nedoplatcích. Po uhrazení jistiny se tedy bude odpouštět příslušenství daně a pojistného (úroky, penále, pokuty, náklady řízení). Při dluzích vyšších než 5 000 Kč bude dlužníkům umožněno rozložit si jejich uhrazení do více splátek.
Whistleblowing aneb blížící se nové zákonné povinnosti zaměstnavatelů
S předpokládanou účinností k 1. červenci 2023 má podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů dojít ke vzniku nových povinností souvisejících s oznamováním zaměstnanců o protiprávním jednání pro zaměstnavatele, jak ze soukromého, tak veřejného sektoru, zaměstnávající více než 50 zaměstnanců. Ačkoli konečná podoba zákona není doposud zřejmá, povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém pro přijímání oznámení se povinné subjekty (zaměstnavatelé) nevyhnou. Zaměstnavatelé tak budou povinni mimo jiné posoudit důvodnost přijatých opatření a přijmout případná nápravná opatření, určit proškolenou příslušnou osobu (případně osoby) odpovědnou za přijímání a vyřizování oznámení zaměstnanců dle stanovených postupů a pravidel či vedení evidence přijatých podnětů. Návrh zákona současně zajišťuje přísný zákaz odvetných opatření vůči oznamovatelům, čímž garantuje nejširší možnou míru jejich ochrany, vztahující se na všechny dílčí aspekty zaměstnaneckého poměru (nejen jeho ukončení a změny, ale i odměňování, kariérní postup, pracovní podmínky apod.).
Osvobození nepeněžního plnění příjmu u zaměstnaneckých benefitů ve formě peněžního plnění
Vracíme se k otázce osvobození nepeněžního příjmu u zaměstnaneckých benefitů (na vymezené účely), a to ve formě peněžního plnění zaměstnanci oproti jím vynaloženým výdajům.Nejvyšší správní soud v judikátu z listopadu 2022 nesouhlasil s dřívějším rozsudkem krajského soudu, který považoval za nezdanitelnou přímou úhradu nákladů na službu zaměstnancem, kdy zaměstnavatel vyplatil peníze zaměstnanci na základě jím doložených výdajů. Nejvyšší správní soud se v rozsudku neztotožnil se závěrem krajského soudu a konstatoval, že za nepeněžní plnění lze považovat poskytnutí poukázek, např. Flexipassů, na odběr služby či jiných plnění obdobného charakteru, které nejsou směnitelné za peníze, nebo situaci, kdy zaměstnavatel hradí peněžní částku třetí osobě prostřednictvím vystavené faktury, aby zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi poskytla určitou výhodu či služby.
Možnost prodloužení výpovědní doby v jejím průběhu
Nejvyšší soud řešil otázku, zda mohou zaměstnavatel a zaměstnanec platně uzavřít dohodu o prodloužení výpovědní doby v době, kdy již výpovědní doba běží. Dospěl k závěru, že uzavření dohody o prodloužení výpovědní doby v průběhu výpovědní doby je možné. Z obsahu takové dohody však musí jednoznačně vyplývat, kdy (který den) má pracovní poměr účastníků dohody skončit. Zároveň musí být výpovědní doba sjednána tak, aby její délka po prodloužení byla přiměřená okolnostem konkrétního případu. Jinak by šlo o (relativně) neplatné právní jednání ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku.
