Mzdový zpravodaj - Podzim 2022

Milostivé léto II.

Po loňském osvědčení se od 1. září 2022 opět rozbíhá tzv. milostivé léto. Fyzická osoba, která má vůči veřejnoprávnímu subjektu (stát, územní samosprávný celek anebo podnik, ve kterém má stát či územní samosprávní celek majetkovou účast) peněžitý dluh vymáhaný soudním exekutorem, může až do 30. listopadu 2022 zaplatit vymáhanou jistinu v exekučním řízení a uhradit náhradu nákladů exekuce ve výši 1 500 Kč, je-li soudní exekutor plátcem DPH, pak 1 815 Kč vč. DPH. Po uhrazení celé dlužné jistiny a náhrady soudnímu exekutorovi jsou fyzické osobě odpuštěny všechny související sankce a úroky z prodlení, které navyšovaly původní dluh. Podmínkou je, že fyzická osoba nesmí být v insolvenčním řízení.

Jak postupovat? Fyzická osoba musí písemně sdělit soudnímu exekutorovi, že chce využít milostivého léta, a zároveň jej požádá o sdělení výše dosud nezaplacené jistiny dluhu. Jakmile tyto informace od soudního exekutora obdrží, zaplatí dlužnou jistinu spolu s náhradou na účet soudního exekutora s poznámkou, že se jedná o milostivé léto II. Po obdržení platby zastaví soudní exekutor exekuci.

Milostivé léto se vztahuje pouze na ty exekuce, které byly zahájeny před 28. říjnem 2021. Nelze jej uplatnit na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce uložené pro úmyslný trestný čin, na pohledávky na výživném a pohledávky na náhradu újmy způsobené na zdraví nebo způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.

Do milostivého léta se mohou kromě veřejnoprávních subjektů dobrovolně zapojit i ostatní soukromé subjekty.

Zvýšení částky životního minima od 1. července 2022

Zdůvodu vysoké inflace došlo od 1. července 2022 ke zvýšení částky životního
minima jednotlivce ze 4 250 Kč na 4 620 Kč. Současně dochází také k
navýšení nezabavitelné částky, která musí dlužníkům zůstat, na 9 416,25 Kč.

Nízkoemisní vozidla – zúčtování opravy za první polovinu roku 2022

S účinností od 1. 7. 2022 se u zaměstnanců, kteří používají služební nízkoemisní vozidlo i pro soukromé účely, mění výše příjmu pro daňové účely, a tím i pro účely pojistného na sociální a zdravotní pojištění z 1 % na 0,5 % z ceny tohoto vozidla. 

Daňové opravy za první pololetí tedy nelze provádět zpětně v jednotlivých měsících, ale promítnou se až po skončení zdaňovacího období do výpočtu ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nebo v daňovém přiznání, kde pak zaměstnanci vznikne přeplatek na dani.

 Dle stanoviska ČSSZ a VZP v rámci vyměřovacího základu za první pololetí 2022 k žádné zpětné úpravě pojistného nedojde. Snížená hodnota tohoto benefitu se zahrne do vyměřovacího základu až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy od 1. 7. 2022.

Identifikace nízkoemisního vozidla

V souvislosti se zaměstnaneckými nízkoemisními vozidly a novými pravidly pro jejich zdaňování vydalo k těmto účelům GFŘ Informaci k „identifikaci“ nízkoemisního vozidla. Splnění požadavku emisního limitu CO2 by bylo možné posoudit zejména z dokumentu COC (Certificate of Conformity, v překladu „Prohlášení o shodě“), který by měl obsahovat potřebné informace, z nichž lze dovodit, že se jedná o nízkoemisní vozidlo v souladu s požadovanými limity. Z velkého technického průkazu k vozidlu lze posoudit údaj o hodnotě CO2. Tyto limity splňují do konce roku 2025 bateriová elektrická vozidla, vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a plug-in hybridy, případně také elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem za předpokladu, že splňují uvedené parametry.

Sleva na pojistném sociálního pojištění

S účinností od 1. 2. 2023 bude možné u vybraných skupin zaměstnanců při splnění daných podmínek uplatnit slevu na sociálním pojištění za společnost ve výši 5 %. Z původních 24,8 % se tak pojistné sníží na 19,8 %.

Vybranými skupinami jsou zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr, kteří:

1. jsou starší 55 let;
2. pečují o děti do 10 let;
3. pečují o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I–V;
4. studují;
5. v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva uplatňuje, nastoupili jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci;
6. jsou osobou se zdravotním postižením;
7. jsou mladší 21 let.

V rámci bodů a) až f) pak zároveň platí, že daný zaměstnanec musí pracovat pouze na částečný úvazek, a to nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. 

Zaměstnavatel bude u daných zaměstnanců na měsíční bázi při výpočtu mzdy kontrolovat, že:

• úhrn vyměřovacích základů zaměstnance nepřekročí 1,5 násobek průměrné mzdy;
• úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu není vyšší než 1,5 % průměrné mzdy;
• odpracovaná doba v měsíci není vyšší než 138 hodin;
• jsou podmínky splněny po celou dobu trvání pracovního poměru v kalendářním měsíci;
• na zaměstnance, na nějž je uplatňována sleva na pojistném, není zároveň čerpán příspěvek v době částečné práce.

V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů, kde splní dané podmínky, uplatňuje si slevu ten zaměstnavatel, kde zaměstnanec řádně doložil veškeré relevantní dokumenty a kde se zaměstnavatel ke slevě přihlásil jako první. 

Dokumenty opravňující zaměstnavatele k čerpání slevy pak má zaměstnavatel povinnost archivovat 10 let.

Změna průměrné ceny benzínu a výše cestovních náhrad

Na základě vyhlášky č. 237/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, došlo s účinností od 20. srpna 2022 k mimořádné aktualizaci průměrné ceny automobilového benzínu 98 oktanů. Zvýšení činí z původních 40,50 Kč na 51,40 Kč za 1 litr pohonné hmoty.

Změna ve výši cestovních náhrad

Vyhláškou č. 237/2022 s účinností od 20. srpna se mění také sazby pro tuzemské stravné pro podnikatelskou sféru:

• 120 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin;
• 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin;
• 284 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin;
  

Zvýšení hodnoty pro stravenkový paušál

Nově došlo ke zvýšení limitu pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál). 

Maximální částka, která nepodléhá zdanění ani odvodu pojistného, je nově stanovena na 99,40 Kč za jednu směnu. 

Protože však účinnost vyhlášky nastává k 20. 8., dochází tak v jednom měsíci k existenci dvou různých hranic pro stravenkový paušál. Vyšší daňově osvobozený příspěvek tak lze použít již pro posledních 11 dní v měsíci srpnu.

Platí tedy následující:

• pro období 1.–19. 8. původní hodnota 82,60 Kč;
• pro období 20. 8. – 31. 8. nová hodnota 99,40 Kč.
  

Jednorázový příspěvek na dítě z daňového pohledu

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě, započaly úřady práce ČR vyplácet žadatelům za podmínek stanovených zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 Kč.

Jednorázový příspěvek na dítě poskytuje stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady a je hrazen ze státního rozpočtu. Z pohledu zákona o daních z příjmů se jedná o příjem od daně osvobozený.

Jedná se o příspěvek náležící dítěti, a nebude tedy započítáván do limitu 68 000 Kč vlastních příjmů manžela/manželky.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Vláda schválila balíček podpory zdravotně znevýhodněných, přičemž jedno z těchto opatření se týká zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Aktuálně je maximální výše příspěvku pro zaměstnavatele na každou takovou zaměstnanou osobu 14 500 Kč za měsíc. Ten se s platností od 1. července navyšuje o 600 Kč měsíčně.

Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

S účinností od 1. září 2022 dochází ke zvýšení průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání o 5,2 %. Uvedené se týká náhrad, na které vzniklo právo před 1. zářím 2022. Úprava se týká také náhrad, na které vzniklo právo v období od 1. září do 31. prosince 2022.

Rozhodnutí NSS o pozdějším proplácení přesčasů

Je praxí mnoha zaměstnavatelů vyplácet zaměstnancům mzdu za přesčasovou práci, za kterou se poskytuje náhradní volno místo příplatku, až v době, kdy je toto náhradní volno čerpáno. Soulad této praxe se zákoníkem práce byl sporný, a to z důvodu nedodržení zákonné lhůty pro splatnost mzdy, dle které je mzda splatná po vykonání práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po výkonu práce. V případě, že náhradní volno nebylo vyčerpáno ve stejném měsíci, ve kterém došlo k přesčasu, dostával se zaměstnavatel do rozporu s tímto ustanovením, když lhůta splatnosti nebyla dodržena. Rizikem bylo uložení pokuty ze strany Inspektorátu práce, jakož i okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Nejvyšší správní soud však ve svém nedávném rozhodnutí (6 Ads 138/2022) konstatoval, že takové praxi, pokud je dohodnuta se zaměstnancem, nic nebrání. V daném případě je nutné se zaměstnancem sjednat dočasné odložení splatnosti mzdy za práci přesčas. Lze tak učinit spolu s dohodou o čerpání náhradního volna za práci přesčas místo příplatku, kterou zákoník práce výslovně vyžaduje. Zákoník práce nestanovuje pro tuto dohodu písemnou formu. Pro lepší průkaznost ji však lze doporučit.

Chystaná opatření v oblasti HR

Vláda 31. srpna 2022 přijala tzv. antibyrokratický balíček I. Ten ukládá členům vlády realizovat opatření, která se dotýkají mimo jiné také pracovněprávní oblasti. Do konce roku 2022 by tak mělo dojít k následujícímu:

• zrušení povinnosti zajišťovat poskytování pracovnělékařských prohlídek u vybraných profesí;
• odstranění administrativní zátěže pro zaměstnavatele v podobě povinného sestavení písemného rozvrhu čerpání dovolené;
• zrušení hlášení o ukončení pracovní neschopnosti u osoby, která již není zaměstnancem.