Článek
Simona Kijonková, CEO Zásilkovna: Když to všechno padá na vás, tak se z toho zblázníte, ve vedoucí pozici musíte být naklonovaní
Z obýváku a miminkem v náručí založit několik firem? Co by ne. Simona Kijonková vede svou Zásilkovnu k byznysovému Olympu a růst firmy je stále skvělý.
V této epizodě dCastu jsme si povídali třeba o tom, proč musíte být na vyšší pozici naklonovaný, nebo o tom, jak si šéfka i takovéto firmy dokáže udělat každý červenec kompletní digitální detox.
Co vás inspiruje a odradí na člověku sedícím naproti vás na obchodní schůzce?
Na první pohled určitě příjemné vystupování. Úsměv a férové, otevřené jednání. To jsem se naučila v Americe, kde jsem žila osm měsíců. Řekla bych, že mi tam bylo hrozně dobře i kvůli tomu, že každé to jednání bylo velmi přátelské už od úvodu. Časem samozřejmě poznáte, že je do jisté míry fake face, spíš takové postavení navenek. V Asii se na druhou stranu leknete hned při té první vteřině, ale pak vlastně uvidíte, že ten asijský partner na druhém konci stolu je ve výsledku upřímnější než ten Američan. Tyhle jednotlivé charakteristiky jednotlivých lidí trvá chvilku rozpoznat, je to samozřejmě země od země. Když to shrnu obecně, tak já mám opravdu ráda otevřené chování a férový přístup. Tu férovost dávám na první místo, hodně si na tom zakládám.
Digitální detox zmiňujete často a slyšel jsem, že býváte vždy jeden celý měsíc offline.
Ano, mám to tak vždycky v červenci. Ten červenec je náš nejslabší měsíc a berou si dovolené i ostatní ředitelé, celá firma jde vlastně do takového udržovacího módu. Znáte to, když si představíte informační systém, tak ten systém nemůže běhat prostě 365 dní a 24 hodin denně naplno. Taky musíte dělat revizi systému, někdy ho taky upgradovat, vypnout, udělat release. Ta firma to potřebuje taky.
Počítač si s sebou vůbec neberu, do letadla je to blbost, když někam letíte. Mobil používám jen když fotím děti u moře. A sebe teda, občas nějaký selfíčko udělám (směje se). Občas tam blikne Teams na mobilu a já to prostě neotevřu, challenguju se tím. Protože když opravdu něco super hoří, tak na to mám výkonnou asistentku, která všem pošle zprávu „Simona je sabatiklu, poraďte si s tím sami“. Já mám kolem sebe tak šikovné a úžasné lidi, že když jako musí, tak to rozhodnutí udělají ve dvou, ve třech a nepotřebují mě k tomu. Ono je to vlastně strašně ozdravné, když challengujete ty lidi, ať to rozhodnutí udělají za vás. Vy musíte být jako člověk ve vyšší pozici zkrátka naklonovaný, a to není jen rada pro ředitele, ale pro všechny ve vedoucích pozicích. Když to všechno padá na vás, tak se zblázníte dřív nebo později. Já prostě na měsíc vypnu, nachallenguju kolegy kolem sebe, oni to rozhodnutí musí udělat sami. Špatné nebo dobré, je to jedno, ale musí ho zkrátka udělat.
