„Směřujeme k personalizovanému stravování, zdravotní péči a nakupování.“

Engelenovo nadšení pro péči a zájem o technologie ho neustále motivují inspirovat ostatní lidi k tomu, aby podnikli kroky ke zdravějšímu životu. Často se přitom snaží propojit vývoj, který pozoruje na jednom místě, s trendy z ostatních oborů. Budoucnost zdraví Engelen označuje za nejdůležitější předpoklad udržitelného, dostupného a spolehlivého systému zdravotní péče. „Tím se však okamžitě dostává do hry budoucnost potravin. Jak můžeme zajistit, aby lidé zůstali zdraví nebo se stali zdravějšími, pokud se na potraviny podíváme jinak? Dalším tématem je budoucnost maloobchodu.“ V souvislosti s posledně jmenovaným se digitální odborník také – a možná především – odvolává na kamenné, tedy offline obchody: supermarket v sousedství, drogerii v centru města.

Maloobchodní složka

Jak Engelen poznamenává, mnoho rutinních činností ve zdravotnictví se stává méně složitými, mimo jiné díky technologiím. „Některé z těchto činností by mohl provádět někdo jiný a jinde. V Americe dělají velké pokroky v digitální zdravotní péči společnosti Walmart a Amazon. BestBuy tam zřizuje oddělení elektronického zdravotnictví. Digitální péče se částečně týká osobního života lidí: Chtějí se o sobě něco dozvědět. Nebo se podívejme na aplikaci, jako je Jumbo Foodcoach.“ Prototyp této aplikace byl vyvinut pro řetězec supermarketů Jumbo za podpory vědců – zabývajících se výživou – a týmu společnosti Deloitte. Spotřebitelům poskytuje personalizované rady ohledně potravin a navrhuje zdravější alternativy na jejich nákupním seznamu. A to podle Engelena dokonale zapadá do typů iniciativ pro zdravé a udržitelné zásobování potravinami, kterým se společnost Deloitte věnuje. „Směřujeme k personalizovaným potravinám, personalizované zdravotní péči a personalizovanému nakupování. V ideálním případě budeme muset najít způsob, jak do tohoto trojúhelníku začlenit složku 'maloobchod' a jak se tyto tři zmíněné komponenty mohou vzájemně posilovat.“

Koperníkův moment

Naše země se potýká se zdvojnásobením poptávky po péči, s nedostatkem kvalifikovaných lidí – což se projevovalo již před pandemií a od té doby se to jen zhoršilo – a s rozpočtem, který se příliš nezvýší (snížil se o 4,5 miliardy EUR). Engelen k tomu poznamenává: „Společně jsme si také více uvědomili to, čemu říkáme ‚základní podmínky‘. Je to něco, v čem hrála roli i pandemie. Důrazněji se hledí na prevenci: Vlády i pojišťovny si uvědomují, že musíme dělat více od samého začátku. Konečně nám také došla důležitost digitální složky. K digitální péči jsme pomalu spěli už léta a pandemie si její nástup doslova vynutila. Džin byl vypuštěn z lahve.“ Všechny tyto události vedou k tomu, co Engelen nazývá „Koperníkovým momentem“. „V minulosti pacienti vždy přijímali slova zdravotníka: Buď přijdete na kliniku nebo do ordinace. Pod tlakem technologií, a pokud je to bezpečné, to nyní lze udělat i opačně.“

Přesun péče

Tato sféra umožní poskytovat péči na jiném místě. Takové „přemístění“ umožňuje, aby pacientům poskytovali péči jiní lidé, zatímco dostupní odborníci mohou být rozmístěni mnohem efektivněji na místech, kde budou zrovna potřeba. „Znamená to, že lze naplánovat digitální konzultace na dálku, pokud lékaři nebo samotní pacienti nemohou přijít na kliniku nebo do ordinace,“ říká Engelen. „Nevylučuji, že některé nemocniční sestry půjdou s propuštěným pacientem na jeden nebo dva dny domů. Většina lidí ani neví, že Kruidvat, tedy největší řetězec lékáren v Nizozemsku, má v každé prodejně zeleně oděného zaměstnance, který je certifikovaným lékárníkem. I tito zaměstnanci se připravují na to, že budou hrát větší roli v celém zdravotnickém systému. Využívají nabízených příležitostí. Dalším příkladem je společnost Walgreens (součást Walmartu), která uzavřela dohodu se 7 500 praktickými lékaři, aby si u nich zřídili svou praxi. Nabízejí lékařům prostory pro ordinace, protože vědí, že všichni pacienti, kteří jdou k lékaři, si u nich mohou také nakoupit nejrůznější produkty.“

Čtyři D

Delokalizace, digitalizace a demokratizace jsou tři ze čtyř D, která přinášejí změny v systému zdravotní péče. Občané mají nyní ve svých telefonech více dat než všechny zdravotnické instituce dohromady. Čtvrté a poslední D znamená dukáty neboli peníze, jinými slovy: hotovost. „Velcí hráči, kteří zatím ve zdravotnictví nepůsobí, investují velké prostředky, aby se v této oblasti prosadili. Slýcháme o tom, že by snad brzy měly na trh přijít nové hodinky Apple, které dokáží měřit hladinu glukózy v krvi. Tím pádem najednou mluvíme o maloobchodní složce vedle již dostupných možností, jako je měření srdeční arytmie a hladiny kyslíku. Čtyři D hrají důležitou roli v tom, co považuji za vítanou změnu: Pojďme spojit síly a podívejme se, jak bychom mohli o zdraví lidí začít pečovat o něco dřív a zabránit tak tomu, že někdo onemocní. A dělejme tak s partnery a mimo systém, kterému říkáme „zdravotnictví“. Jistě si všichni uvědomujeme nutnost posunout se dál, ale pro zdravotnictví ještě nenastal ten správný moment; pro maloobchod a potraviny už ano.“

Výživa v supermarketu

Engelen považuje supermarkety za „poslední sousedskou baštu“, která v sobě skrývá řadu funkcí. „Například v Nizozemsku banky a pošty zmizely, ale v supermarketech najdete bankomat, ve kterém si můžete vyzvednout a poslat balíky. Supermarket má také významnou potravinovou stopu. Řada stran už pracuje na tom, aby například vegetariánské párky v rohlíku byly levnější než tučné potraviny. Myslím, že to ukazuje leadership a je to příkladem toho, co může maloobchod dokázat: Prodávají pětkrát více vegetariánských hot dogů než běžných. Pokud jste zákazníkem některého z velkých řetězců, ušetříte více, když si koupíte zdravé výrobky.“ Průzkum společnosti Deloitte ukazuje, že evropští spotřebitelé si souvislost mezi stravou a zdravím více uvědomují. Přestože cena zůstává tím hlavním faktorem, respondenti uvádějí, že zdraví hraje v jejich preferencích během nákupu větší roli. Z dlouhodobého hlediska by tedy personalizované nakupování mohlo výrazně podpořit prevenci proti nemocem.

Společné zkoumání

Existuje však více způsobů, jak zajistit, aby lidé zůstali zdraví (nebo alespoň zdravější). Nemocnice Laurentius v Roermondu experimentuje s takzvaným „samoměřicím kioskem“, který mimo jiné měří váhu, krevní tlak, saturaci a srdeční tep a data odesílá prostřednictvím karty přímo do nemocničního systému. „Je to vlastně moderní verze starých vah na nádraží, do kterých se vkládal čtvrťák. Je to také dostupné, proč to neudělat? Má vám pomoci lépe o sebe preventivně pečovat a zároveň, pokud se již léčíte, nemusíte už za tímto účelem navštěvovat svého praktického lékaře nebo ambulanci. Umístění takového kiosku v obchodě nabízí také zážitek. Obchodní svět je zkrátka v uživatelských zážitcích lepší než my ve zdravotnictví. Maloobchod je na tom ještě lépe. Vzhledem k inovační síle maloobchodu oproti zdravotnictví se od sebe můžeme také hodně naučit. Pojďme tyto možnosti společně prozkoumat.“

Nizozemská verze tohoto článku vyšla také v časopise ICT & Health.