Průzkum finanční kriminality v DACH regionu

Finanční kriminalita je společenským problémem, který se projevuje v mnoha různých formách. Studie společnosti Deloitte o finanční kriminalitě – první svého druhu – proto začíná komplexní definicí tohoto složitého problému. Je třeba poznamenat, že neexistuje mezinárodně uznávané jednotné chápání tohoto pojmu. Pokusy o definice se však často shodují v tom, že jde o formu hospodářské trestné činnosti páchanou tzv. bílými límečky (white-collar crime), jejímž cílem je finanční zisk a při níž nedochází k fyzickému násilí. Dotazovaní manažeři z Německa, Rakouska a Švýcarska se v klasifikaci jednotlivých rizikových oblastí do značné míry shodli. 

Rizikové oblasti: Podvody bývají nejčastějším tématem

Podvody zahrnují nejen interní a externí podvody, ale rovněž zneužívání majetku. Celá oblast během pandemie covidu-19 nabrala na ještě větším významu, například v digitálním prostředí nebo při rozdělování veřejných prostředků, a tak se nelze divit, že tento segment považuje za klíčový problém většina respondentů studie (Rakousko: 91 %, Švýcarsko: 84 %, Německo: 81 % respondentů). V těsném závěsu následuje problematika korupce a úplatkářství. Extrateritoriální protikorupční zákony nutí společnosti věnovat této oblasti větší pozornost a větší odpovědnost nesou i třetí strany. Důležitou oblastí je také praní špinavých peněz a financování terorismu, což je náročné odvětví podléhající neustálým změnám (viz níže v sekci zaměřené na prevenci proti praní špinavých peněz). Kybernetickou kriminalitu jako důležitý aspekt finanční kriminality uvádí také většina respondentů, zejména v Rakousku, kde s ní bojuje 65 % dotázaných (Švýcarsko: 45 %, Německo: 42 %). Přibližně polovina účastníků připomíná také zneužití trhu, ochranu údajů, dodržování daňových předpisů a dodržování obchodních pravidel. Dalšími zmiňovanými rizikovými oblastmi jsou poté porušování antimonopolních pravidel a produktové compliance.

Opatření v boji proti finanční kriminalitě

Pokud se podíváme na přístupy volené k objasňování a prevenci finanční kriminality a na organizační zakotvení problematiky ve společnostech, jsou rozdíly mezi třemi zeměmi ještě markantnější. V Německu a Rakousku je preferován centralizovaný přístup (v obou zemích téměř 78 %, ve Švýcarsku naopak 42 %). Ve Švýcarsku je poté vedle striktní centralizace rovněž široce rozšířena kombinace centralizovaného a decentralizovaného přístupu (39 %), což znamená doplnění specializovaného oddělení pro finanční kriminalitu nezávislými odbornými útvary. V Rakousku stojí v popředí boje proti finanční kriminalitě především compliance oddělení (90 %). V Německu nese centrální odpovědnost nejčastěji samotné vedení společnosti (63 %) a ve Švýcarsku jsou naopak jako odpovědná autorita nejčastěji zmiňována oddělení pro praní špinavých peněz a právní a daňová oddělení (všechna zmiňuje okolo 50 % respondentů). 

Podobné rozdíly existují i v typech přístupů zvolených k boji proti finanční kriminalitě. V Rakousku a Německu jsou stále nejrozšířenější manuální kontroly (v obou státech necelých 83 %). V obou zemích se dále využívají také osvědčená IT řešení, v Rakousku ale v porovnání s Německem hrají výrazně větší roli nástroje a výzkumné databáze vyvinuté vlastními silami. Ve Švýcarsku jsou naopak nejčastěji uváděna preventivní opatření, jako jsou směrnice, procesy, kontroly, školení (91 %); podpora ze strany nadřízených (73 %); technologická řešení či interní audit (68 %) a dále také spolupráce s úřady a jmenování odpovědné osoby (59 %). Za pozornost stojí rovněž rozdílná vyjádření k největším nákladovým položkám. V Německu a Švýcarsku převažují personální náklady, zatímco v Rakousku se investuje zejména do technologií.

Trendy a výzvy

Jaké jsou v současnosti největší překážky v boji proti finanční kriminalitě? Na prvním místě je optimalizace procesů (Švýcarsko: 95 %, Rakousko: 67 %, Německo: 55 %). Často zmiňovanou výzvou je pro dotazované podniky též využívání nových technologií, následované regulací (monitorování a implementace) a zvyšováním povědomí o finanční kriminalitě v rámci společnosti. Jako méně problematické bylo poté naopak vyhodnoceno zajišťování potřebných lidských zdrojů a zvyšování informovanosti managementu ve firmě. Švýcarští účastníci byli také dodatečně dotázáni na nejdůležitější nové trendy v oblasti rizik. Zde dominují elektronické platby, nová regulace, kybernetické podvody, rizika plynoucí z nových produktů a služeb a také rizika plynoucí ze strany zasvěcených osob (např. ztráta dat).

Co se týká výhledu na příštích pět let, bývá nejčastěji zmiňován nárůst využívání inovativních technologií, jako je umělá inteligence nebo robotika (Švýcarsko: 95 %, Rakousko: 78 %, Německo: 69 %). Respondenti se také shodují, že ke změnám dojde i ve firemní kultuře a informování zaměstnanců. Ve Švýcarsku se však výrazně častěji předpovídá zvýšení počtu pracovníků v dané oblasti a výměna informací s příslušnými orgány (partnerství veřejného a soukromého sektoru), zvýšení rozpočtů a interdisciplinární orientace pracovníků pověřených bojem proti finanční kriminalitě.  

Zaměřeno na prevenci praní špinavých peněz

Oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu (anti-money laundering, AML) věnovali autoři studie samostatné téma. Zde je patrné, že švýcarské společnosti jsou průkopníky v zavádění nových technologií, zatímco německé a rakouské společnosti často teprve vyhodnocují potenciální možnosti nebo prozatím žádné úsilí ani nevyvinuly. Panuje shoda při nejdůležitějších případech využití těchto technologií: screening zákazníků, monitorování transakcí a KYC onboarding. Očekávání od technologické podpory pro řízení politik a procesů jsou nižší. Dotazovaní účastníci studie také poskytli rozdílné odpovědi, co se týče nejdůležitějších výzev v rámci tématu AML. V Německu je zvláště významnou problémovou oblastí digitalizace KYC onboardingu, zatímco v Rakousku je to spíše využívání nových technologií, zvyšování povědomí ve společnosti („první linie obrany“) a správa IT systémů AML.

Přeloženo z německého originálu Financial Crime Survey DACH-Region, publikovaného na webu Deloitte Deutschland.