Článek

M&A: Jaký byl rok 2021 a co nás čeká v roce 2022

Navzdory pandemii (nebo možná právě kvůli ní) se rok 2021 ukázal, alespoň v M&A segmentu, jako rok silný. Na trhu s fúzemi a akvizicemi panoval zdravý sentiment s podobným číslem transakcí jako v předpandemickém období. V průběhu roku jsme i na našem tuzemském trhu mohli zaznamenat některé velké transakce nebo nově se formující trendy. Jaký byl rok 2021 z pohledu vedení našeho Financial Advisory týmu? Co nás čeká v nadcházejícím roce a jak ovlivní trh M&A čím dál tím více zmiňované ESG?

Na tyto otázky vám odpoví partneři z oddělení finančního poradenství naší České a Slovenské kanceláře. Do rozhovoru se zapojili vedoucí partner Mirek Linhart (M. L.), CE FA business leader Ivana Lorencovičová (I. L.), Partner z Corporate finance Jan Brabec (J. B.), Partner z Transaction services Dušan Ševc (D. Š.) a Ředitel z Valuací a Modelingu Roman Lux (R. L.).

1. Jak byste celkově zhodnotili aktivitu na českém trhu s fúzemi a akvizicemi v průběhu roku 2021? A co podle Vašeho názoru byly ty nejzajímavější tuzemské M&A transakce v tomto roce? 

M. L.: Český trh s fúzemi a akvizicemi se v letošním roce zotavil z pandemického úpadku. Na rozdíl od roku 2020, kdy M&A aktivita znatelně meziročně poklesla,  bylo v roce 2021 množství transakcí srovnatelné s předpandemickým obdobím. Zároveň jsme letos zaznamenali enormní zájem českých firem expandovat do zahraničí. Dokonce i ve srovnání s předpandemickými roky 2018 a 2019 jsme  pracovali na vyšším množství tzv. outbound projektů, kdy české firmy provádí M&A transakce v zahraničí.  Za celkově nejzajímavější transakci tohoto roku považuji fúzi banky Moneta Money Bank s bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Zonky. Tato transakce skvěle ilustruje nutnost konsolidace místního FSI sektoru.  Jak jsme predikovali už před pár lety, české bankovnictví a pojišťovnictví musí projít procesem konsolidace;nahrávají tomu jednak klesající marže a tlak na efektivitu v sektoru a zároveň probíhající proces digitalizace bankovnictví, který vyžaduje opravdu velké investice, jež si malé banky mnohdy nemohou dovolit.

J. B.: Co se týče M&A aktivity v letošním roce, tak souhlasím s Mirkem. Trh byl tento rok stejně aktivní jako před pandemií koronaviru. Transakce byly sice v průměru menší než o pár let dříve, ale zato jich bylo opravdu mnoho. Často šlo o středně velké transakce u firem, které mají obrovský potenciál růstu. Za mě nejzajímavější transakcí byla akvizice e-shopu Ovečkárna. Ovečkárna je firma, která spojuje tradici výrobků z vlny s inovacemi e-commerce. Firmu vybudoval Martin Bernátek a díky spojení s fondem Hartenberg Holding se vytvořilo ideální partnerství. Hartenberg Ovečkárně může přinést své dlouholeté zkušenosti s budováním firem. Na trhu se odehrála i řada dalších, velmi zajímavých transakcí. U těch, na kterých jsme nepracovali, samozřejmě neznám přesné detaily. Nicméně z mého pohledu jednou z klíčových transakcí letošního roku bylo spojení antivirového programu Avast s jedničkou na ochranu proti krádeži identity NortonLifeLock. 

2. Jak se do množství a objemu transakcí promítla pokračující pandemie Covidu-19? Do jaké míry jste zaznamenali pokles transakční aktivity v prvních dvou kvartálech roku 2021, tedy v době, kdy pandemie koronaviru v Česku kulminovala? 

D. Š.: Rok 2021 byl z mého pohledu velmi transakčně aktivní, pandemie Covidu-19 neměla v prvních dvou kvartálech negativní dopad na velikost ani na množství českých M&A transakcí. Naopak, první polovina roku byla na M&A trhu velmi vytížená, a šlo také o zajímavý mix velkých a malých transakcí. Vysoká M&A aktivita mohla být způsobena tím, že je v současné době na trhu stále hodně peněz a tyto prostředky se musely nějak zainvestovat. Zároveň se zdá, že se investoři už více přizpůsobili pandemii koronaviru a není to pro ně tak důležitá neznámá, jako tomu bylo v roce 2020. Jsou si také schopni ošetřit rizika spojená s Covidem-19 ve valuacích, strategii a v transakcích. V neposlední řadě firmy pochopily, že vytváření hodnoty v průběhu COVID pandemie není jenom o kontrolování nebo snižování nákladů, ale i o investici do růstových aktivit včetně nových technologii.

M. L.: Souhlasím. Zatímco do října roku 2020 mnozí investoři vyčkávali a M&A transakcí bylo opravdu málo, od listopadu 2020 se situace otočila a my nevěděli, co dřív. Mnohé odložené transakce se dokončovaly a začínaly nové. Nicméně v mezinárodním srovnání si český a slovenský M&A trh nevedl tak dobře, jako tomu bylo v jiných evropských zemích. Lépe na tom bylo například sousední Polsko nebo i vzdálenější Rumunsko. Tam byla letošní M&A aktivita dokonce vyšší než v letech před začátkem pandemie Covid-19. Tento rozdíl částečně přikládám tomu, že je český M&A trh vyspělejší a saturovanější než právě v Rumunsku či Polsku. Zatímco my už máme zavedenou tradici nákupu soukromých podniků, v Polsku a Rumunsku M&A trh teprve dospívá, a zároveň se česká ekonomika v mezinárodním srovnání zotavuje poměrně pomalu. M&A trh jde ruku v ruce s vývojem ekonomiky, především s růstem HDP. Když se české ekonomice tolik nedaří, investoři jsou opatrní a rozhlíží se po možnostech investovat v jiných zemích, kterým se ekonomicky daří lépe.

3. Vzhledem k tomu, že je s námi pandemie již druhým rokem, vnímáte že z krátkodobého či dlouhodobého pohledu ovlivnila samotný proces fúzí a akvizic? Zaznamenali jste například delší průměrnou dobu vyjednávání či vyčkávání na výsledky oproti předchozím letům? 

J. B.: Covid-19 všechno trošku zpomalil. I když zmiňuji, že transakcí bylo v roce 2021 stejně jako v předchozích letech, neznamená to, že ty jednotlivé transakce byly stejně rychlé. Je bezesporu jasné, že v určitých obdobích roku se lidé nemohli sejít a některé věci opravdu nejdou vyřešit online. Například manažerskou prezentaci spojenou s prohlídkou provozu firmy je mnohem lepší absolvovat osobně.

M. L.: To je pravda, při prezentaci firmy online je složité vyvolat v kupující straně zapálení pro firmu, nějakou emoci či jiskru. Nicméně někdy to nejde jinak než online a myslím si, že i v nadcházejících měsících a letech bude trend online komunikace s klienty pokračovat. Velkou výzvou pro nás do budoucna proto zůstává přizpůsobit a vylepšit online procesy včetně klientských prezentací tak, aby byly  přívětivější a zajímavější. Směrem k digitalizaci už nyní podnikáme jasné kroky, první fází je naše propagace na připravovaném M&A Portu Deloitte, ale za pár let to může být i prodej firem čistě online.

4. U dopadu Covidu ještě zůstaneme. Během pandemie koronaviru mnohé firmy vyčerpaly své finanční rezervy a dostaly se do problémů s likviditou. Vzrostl v následku tohoto vývoje také zájem vlastníků prodat své firmy? Zvýšilo se množství prodejních, tzv. sell-side mandátů?

J. B.: Určitě záleží na oborech, neexistuje jednotná odpověď pro celý trh. Ano, jsou sektory, které výrazně finančně utrpěly v důsledku pandemie koronaviru. Řadí se mezi ně především pohostinství, hoteliérství, cestovní agentury a aerolinky. Řada společností, včetně některých aerolinek v CEE regionu, v současné době prochází restrukturalizací. Potom existují obory, které měly problémy už před předtím a pandemie tyto problémy ještě prohloubila. Příkladem takového odvětví je automobilový průmysl, kde jsme už před pandemií zaznamenali mírný pokles, ale vývoj související s pandemií Covid-19 nesnadnou situaci v tomto oboru ještě prohloubil. Na průmyslu se v tomto roce podepsal především nedostatek čipů, nedostatek výrobních dílů a přetrhané výrobní řetězce spojené s pandemií koronaviru. U mnoha společností, které jsou navázané na automobilový průmysl, také vidíme zvýšenou aktivitu v oblasti restrukturalizací. Samozřejmě pandemie má i své vítěze, těmi jsou společnosti v oblasti e-commerce (Rohlík.cz atd.) a IT. Společnosti z těchto oborů v období lockdownu silně rostly a není pravděpodobné, že by se tento růst zastavil vzhledem ke změnám v chování zákazníka způsobených koronavirem.

5. Zaznamenali jste během pandemie nárůst popularity carve-outů (vyčlenění) či spin-off transakcí (odštěpení)? Jestli ano, čemu tento nárůst připisujete a očekáváte, že jejich popularita  přetrvá i v příštím roce? 

D. Š.: Ano, zaznamenali ;nejčastějším důvodem pro tyto transakce jsou strategické úvahy. Stejně jako během předchozích ekonomických krizí, i během současné koronavirové recese mnohé firmy zužují rozsah svého businessu a více se zaměřují na svůj specializovaný segment trhu. Například telekomunikační firmy se strategicky zaměřují na zákazníka, kvalitu svých služeb a vyčleňují infrastrukturu pro vstup investorů do této oblasti. Důvodem je i zvýšení efektivity telekomunikační infrastruktury, např. konsolidace nebo úspora energií a samozřejmě velice zajímavá monetizace investice bez ztráty kontroly nad ní. Pro ilustraci, Vodafone nedávno provedl carve-out, při kterém vyčlenil (provedl celoevropské IPO) své společnosti Vantage Towers nebo společnost CETIN v ČR a CEE regionu.

6. Podle studie CMS European M&A se během ekonomické krize v letech 2008-2009 v Evropě zvýšila popularita tzv. earn-out smluv, které definují kupní cenu variabilně na základě předem dohodnutých ekonomických (případně i neekonomických) cílů. Vzhledem k tomu, že pandemie Covid-19 na finančních trzích způsobila podobně enormní ekonomickou nejistotu, zaznamenali jste i v období pandemie zvýšenou popularitu earn-outů? 

D. Š.:  Ano, i tady mohu potvrdit zvýšení popularity.  Dokonce bych řekl, že earn-out element či jiná forma oddálené platby kupní ceny byl v posledních 18 měsících kupujícími vyjednán téměř při každé naší transakci. Earn-out poskytuje kupujícímu a prodávajícímu možnost překlenout rozdíl v očekávání ohledně kupní ceny. Prodávající je ochoten počkat na oddálenou platbu kupní ceny, protože věří v budoucnost své firmy, a naopak kupující si tímto způsobem umí pohlídat očekávanou ekonomickou návratnost své investice. 

7. Jak se nejistota na finančních trzích projevila do způsobu financování transakcí? Do jaké míry se snížila ochota bank půjčovat investorům na M&A transakce? 

J. B.: Z mého pohledu se financování akvizic oproti předchozím letem rozhodně změnilo. Především banky byly při transakcích v roce 2021 opatrnější než o pár let dříve. Vidíme z jejich strany přísnější posuzování akvizičního financování a požadavek na vyšší kapitálový vklad ze strany kupujícího

R. L.: I ve valuacích jsme v tomto roce zpozorovali větší obezřetnost. Investoři chtěli mít v ocenění zakomponované možné dopady pandemické situace, mnohdy vyhledávali alternativní pohledy na ocenění a vyžadovali si dodatečné citlivostní analýzy. Také banky byly v letošním roce opatrnější a zejména u větších transakcí si častěji vyžádaly například nezávislé ověření modelů. 

8. Jaký byl v roce 2021 poměr finančních investorů – tedy investorů, kteří se zaměřují na nákup společností za účelem zisku z jejich následného prodeje – ku strategickým investorům, kteří hledají potenciální synergie a možnosti integrace kupované firmy? 

J. B.: V roce 2021 měli finanční i strategičtí investoři připraveny zdroje na akvizice, což je také důležitý rozdíl mezi současnou koronavirovou recesí a finanční krizí v letech 2008-2009. Dnes má řada velkých firem, které poslední dekádu investovaly do CapExu (fixního kapitálu) a technologií, a  nebyly přímo zasaženy koronavirem, opravdu komfortní likviditu. 

Celkově si nemyslím, že se změnil poměr finančních a strategických investorů, ale je pravda, že velmi aktivní v tomto roce byly velké české investiční skupiny jako PPF, Penta a EPH, a otázkou je, kdy jsou tyto skupiny finanční a kdy strategičtí investoři. Nemyslím si ale, že by docházelo k nějaké velké změně, kde by převládali finanční nebo naopak strategičtí investoři. 

9. Velkým tématem mezi investory začíná být ESG, tedy otázky v oblasti životního prostředí, oblasti sociální a oblasti řízení. Jak se ESG otázky projevují v procesu samotné M&A transakce? 

I. L.: ESG téma je jedna z klíčových otázek v M&A a samo o sobě mnohdy spouštěčem M&A transakce. Firmy jsou nucené regulacemi a požadavky zákazníků transformovat své podniky a investovat do udržitelných technologií. Mezi koncovými zákazníky roste zájem o udržitelné produkty a spotřebitelé jsou ochotni si za udržitelnost připlatit. Tuto preferenci sledujeme obzvlášť u mladé generace. Stejně tak firemní zákazníci jsou svými akcionáři podněcováni nakupovat produkty, které splňují určitá kritéria udržitelnosti. 

Co se týče regulací, evropská Non-Financial Reporting Directive už nyní vyžaduje, aby subjekty veřejného zájmu (ang. PIE) reportovaly nefinanční ukazatele. Konkrétněji, společnosti splňující kritéria 500 a více zaměstnanců a obrat nad EUR 40 mil. nebo objem aktiv nad EUR 20 mil. mají povinnost zveřejňovat své nefinanční, ESG ukazatele. V roce 2022 navíc vejde v platnost  Corporate Sustainability Reporting Directive, která pokryje všechny společnosti (nejen PIE) a sníží kritérium počtu zaměstnanců na 250 a více. Nefinanční reporting se tedy bude týkat všech velkých podniků. Tyto firmy budou mít povinnost reportovat ESG ukazatele už za finanční rok 2023, tedy vydat ESG report v roce 2024 spolu s výroční zprávou.

Vzhledem k evropským regulacím a měnícím se preferencím zákazníků se ESG stává stále důležitějším tématem pro investory, kteří zvažují možné akviziční targety. Když se investor dívá na target, chce vědět jaké jsou ESG metriky cílové společnosti. Chce vědět, zda je firma připravena, případně má plán, jak se transformovat a kolik to bude v budoucnu stát. Zároveň je ESG důležité také z pohledu financování transakcí. Nová EU regulace SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation) po finančních institucích vyžaduje speciální ESG reporty a evropské banky jsou nuceny zvyšovat podíl udržitelných investic ve svých portfoliích.

10. Dostává se problematika ESG do popředí také v českém a slovenském energergetickém sektoru? Jaké další  případně  trendy v tomto sektoru vidíte? 

I. L.: Ano, bezpochyby. V energetickém sektoru začíná být důležitou otázkou především udržitelnost a zelená energie. Zavádí se procesy výroby energie šetrnější k životnímu prostředí, s cílem snížit množství emisí, které se při výrobě energie vypouští do atmosféry. Zároveň se mění materiály používanépři výrobě. To znamená přeorientování výroby energie z uhlí a zemního plynu na výrobu energie z biomasy či sluneční a větrné energie. Jinými slovy se opouští výroba energií spalováním uhlovodíkových zdrojů a zaměřuje se na výrobu z obnovitelných zdrojů. 

Částečně  tento přechod finančně dotují iniciativy vlády a Evropské Unie,  například Program obnovy. Nicméně i tak je zavedení udržitelných technologií pro většinu firem velmi drahé. 

Donedávna mnoho firem zavedení udržitelných technologií odmítalo a polemizovalo, jestli je globální oteplování opravdu způsobeno lidskou činností, nebo zda je to způsobeno přirozeným vývojem planety. V tomto ohledu mají vědci jasno a hodně přinesla taky pandemie Covid-19. Viděli jsme, že když se na rok a půl utlumila výroba a přestalo se létat, ve velkých (především čínských) metropolích se výrazně vyčistil vzduch. Přineslo to naději, že když změníme naše chování, tak to opravdu může mít pozitivní vliv. Nejde o to, aby pár firem udělalo drastické změny, ale spíš, aby každý z nás nějakým malým dílem přispěl. Tak budeme mít nejvíce pozitivní dopad.

11. Během pandemie došlo k prudkému zrychlení digitální transformace a rozmachu e-commerce v České republice. Zvýšilo se v tomto období také množství fúzí a akvizic v tomto sektoru? 

J. B.: Určitě. V rámci Deloitte jsme tento rok zaznamenali zvýšenou M&A aktivitu v oblasti e-commerce a celého IT sektoru.  Velkou výhodou těchto odvětví je, že nejsou do takové míry závislé na (tento rok poškozených) výrobních řetězcích a zároveň dovedou být mnohem rychleji  nejen lokální, či regionální ale i globální. Řada českých e-commerce a IT firem v posledních letech začala přerůstat nejen ČR, ale i středoevropský region a rozhodla se expandovat dále do světa. Některé z nich se pro akviziční cíle dívalo nejen v CEE regionu ale i na západ Evropy, Asii či USA. Naopak, tradiční firmy v zasažených odvětvích jako pohostinství a cestovní ruch, konsolidovaly. V rámci Deloitte Financial Advisory jsme se tento rok podíleli na řadě zajímavých projektů nejen v oblasti M&A, ale  restrukturovali i několik českých firem. V neposlední řadě jsme řadu společností podpořili v přípravě business plánů a následném vyjednávaní s bankami o (re)financování. Tady zároveň souhlasím s Ivanou, že trhu, a zejména velkým společnostem s miliardovým zadlužením, začíná dominovat ESG a EU taxonomie. Banky a investoři na kapitálových trzích budou čím dál více požadovat, aby dlužníci, emitenti byli aktivní v plnění ESG a v souladu s Green Deal .

12. Když jsme u digitalizace a komunikace, jaké podle Vás byly hlavní trendy a nejzajímavější M&A transakce v sektoru telekomunikací a médií? 

D. Š.: V telekomunikačním sektoru je jednoznačným trendem monetizace infrastruktur. Jak už dříve zmiňovaný Vodafone, tak i investiční skupina PPF, využili rok 2021 k tomu, aby zpeněžili část svých investic v infrastruktuře a prodali v nich částečný podíl. Skupina PPF například prodala 30procentní podíl ve středoevropském provozovateli optických sítí a telekomunikačních stožárů CETIN, a to singapurskému investičnímu fondu GIC. Myslím, že tento trend bude v našem regionu pokračovat.

13. Pandemie Covid-19 rozvrátila také dosavadní logistické struktury a v důsledku zvýšila ceny materiálu a  nemovitostí. Měla pandemie nějaký dopad i na M&A aktivitu v realitním sektoru jako takovém? 

M. L.: Každý segment realitního sektoru prošel v roce 2021 trošku jiným vývojem. V segmentu obchodních realit (Retail) se mnohé projekty pozastavily a převládá tam nejistota. Budoucí vývoj bude záviset na tom, do jaké míry se lidé vrátí k osobnímu nakupování v obchodních centrech a do jaké míry samotní obchodníci přesunou své obchody online. I v kancelářském realitním segmentu (Office) panuje nejistota. Pandemie samozřejmě rapidně změnila způsob naší práce, vidíme nižší obsazenost a stagnující nájmy kancelářských prostor. Někteří developeři proto už nyní pozastavují projekty. Naopak ceny bytů rostou nebo přinejmenším zůstávají na stejné úrovni. To je dáno tím, že ceny bydlení jsou funkcí příjmů a příjmy i přes pandemii v roce 2021 rostly.  Posiluje a nadále bude posilovat také segment nájemního bydlení, což je nové pole pro institucionální investory. Nicméně vítězem tohoto roku byly bezkonkurenčně skladovací nemovitosti. V současné chvíli je obsazenost a poptávka vyšší než kdykoliv v historii. Tento růst je částečně limitován nedostatkem pracovní síly v odvětví, což se ve střednědobém horizontu může změnit.

14. Závěrem, jaké jsou Vaše celkové výhledy a predikce M&A trhu pro rok 2022? Jaké trendy budou v roce 2022 dominovat? 

I. L.: Na M&A trhu v rámci CEE bude jednak pokračovat už probíhající konsolidace především v energetice,  bankovnictví,  pojišťovnictví a v retailu. To je dáno například tím, že zákazníci opravdu během pandemie změnili své chování a zvykli si nakupovat nebo se i starat o své finance a pojištění přes internet. Podobný vývoj jsme viděli také ve Spojených státech, kde celé retailové sítě, jako třeba multimilionový řetězec prodejen JCPenney, zkrachovaly, a naopak sektor e-commerce zažívá velký rozmach. Konsolidace je dána zároveň tím, že technologie pro vývoj těchto internetových obchodů, či vývoj internetového bankovnictví a pojišťovnictví stojí opravdu hodně peněz a malí hráči na to nemají dostatek prostředků. Zároveň předpovídám, že se v roce 2022 některé kancelářské prostory budou transformovat na rezidenční bydlení, především ty nižší kvality. 

M. L.: Souhlasím. U starých zástaveb a zastaralých kancelářských budov rovněž předpokládám, že do budoucna proběhne transformace na bydlení. To také souvisí s ESG, kdy se u starších budov nevyplatí renovovat a předělávat je na kancelářské prostory vyhovující současným ESG standardům. Myslím si, že se tyto kanceláře budou předělávat především na nájemní bydlení, kde není potřeba změna územního plánu. Zároveň se bude kancelářský prostor optimalizovat, ale nemyslím si, že dramaticky. I když se home office stal a dále bude nedílnou součástí kancelářské práce, firmy se v rámci předpokládaného budoucího ekonomického růstu zvětší. Vlivem těchto protichůdných faktorů možná kancelářský prostor neporoste tak rychle jako před pandemií, možná bude i nějakou dobu stagnovat, ale nemyslím si, že bude dlouhodobě klesat. Je to dáno také tím, že lidé v každodenním životě potřebují sociální kontakt, potřebují se potkávat v kancelářích. Vždyť i v Maslowově pyramidě je sociální kontakt hned dole, řadí se mezi ty nejzákladnější lidské potřeby. My lidé si potřebujeme podat ruku, obejmout se, a to se  online nevyřeší. Proto předpokládám, že se mezi zaměstnanci rozšíří především kombinace práce z domova a práce z kanceláře.

J. B.: Navážu na to, co zmiňovala Ivana. Také si myslím, že na trhu bude pokračovat rozmach sektoru e-commerce a zároveň podobný rozmach předpovídám i u firem soustředících se na blockchain technologie. Předpokládám, že sektor e-commerce bude i nadále konsolidovat, a nemusí jít jen o nákupy a prodeje firem v tomto odvětví, ale i o jejich vstup na burzu. Celkově v příštím roce předpokládám větší aktivitu v oblasti primárních emisí akcií (IPO). Věřím, že středně velké české firmy i ty nadnárodní budou aktivní na burzách ať už v Praze, nebo si troufnou i na Amsterodam či Londýn. Ve výjimečných případech můžeme vidět i listing v New Yorku, Amsterdamu,  Londýně nebo Praze.  Ve větším měřítku pro rok 2022 očekávám podobně vysokou aktivitu českého M&A jako  letos, vysoké množství nákupních a prodejních mandátů.

R. L.: Také se domnívám, že sentiment na trhu M&A bude pokračovat také v dalším roce. Příkladem může být mimo jiné vývoj na bankovním trhu, který v poslední době zažil nebývalé oživení i v České republice. Vždyť jen v letošním roce proběhly tři transakce v podobě prodeje retailového portfolia ING, Equa Bank, a před koncem roku se podařilo dotáhnout již zmíněné sloučení Air Bank s Monetou. Obecně by se akviziční i konsolidační trend neměl zastavit ani v nadcházejícím roce, přestože počet akvizičních cílů je omezený a negativně může působit zdražení peněz po opakovaném navýšení úrokových sazeb ze strany centrální banky. Navzdory přetrvávajícím problémům v rámci logistických řetězců a pokračující pandemii v ekonomice obecně však stále převládají optimistická očekávání, což posiluje nákupní apetit. Stále častěji také vidíme, že se lokální hráči rozhlížejí v širším evropském regionu.

D. Š.: Jak už zmiňoval Roman, v roce 2022 bude zajímavé sledovat následky vysoké inflace a souvisejících rostoucích úrokových sazeb na M&A trh. Už v posledních měsících roku 2021 jsme zaznamenali nárůst inflačních tlaků a mimo jiného následné zdražení bankovního financování pro M&A transakce. Rostoucí úrokové sazby mají samozřejmě v M&A dopad taky na valuace. Očekávám, že zvyšování úrokových sazeb bude přetrvávat i v roce 2022 a jsem proto ve svých predikcích trochu opatrný. Na druhou stranu objem volných finančních prostředků je na trhu stále velký. Například několik private equity fondů v CEE regionu, včetně České republiky, v posledních 18 měsících získalo nemalé peněžní prostředky pro budoucí investice. Celkově proto doufám, že je před námi přinejmenším stejně zajímavý rok fúzí a akvizic, jako byl rok 202

Považujete tyto informace za užitečné?