Geopolitický konflikt změnil pohled finančních ředitelů. Zaměřují se na soběstačnost, automatizaci a optimalizaci.  

Praha, 6. dubna 2022 - Hlavní priority finančních ředitelů se musely přizpůsobit
geopolitickému konfliktu na Ukrajině. České firmy silně vnímají potřebu být
odolnější vůči všem rizikům a nutnost více se zaměřit na lokální soběstačnost. Vyplývá to z Průzkumu názorů finančních
ředitelů 2022 společnosti Deloitte.

„Současná doba může být ještě větším katalyzátorem, než byla pandemie covidu-19. Zvyšování cen, dopady do dodavatelských řetězců či problémy s cash flow jsou přesně ty příklady dopadů, které budou ještě silnější než v uplynulých letech. Schopnost flexibilně predikovat svoji finanční situaci tak bude v následující době klíčová. Stejně tak jako znalost své vnitřní profitability produktu či služeb vzhledem k rostoucím fixním i variabilním nákladům. Rok 2022 bude pro CFO náročný, neboť se budou muset vypořádat s velkým tlakem na snižování nákladů. Na druhou stranu lze k současné situaci přistoupit z pozice transformace a využít ji jako příležitost k automatizaci či optimalizaci,” říká Ladislav Šauer, partner Deloitte a leader CFO Programu v ČR. 

Ještě před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině CFO nepovažovali snížení zahraniční poptávky za významný faktor. V porovnání s předchozími třemi roky také významně poklesly obavy ze snížení domácí poptávky. Naopak jako největší riziko finanční ředitelé označili nedostatek pracovní síly.

„Mírná skepse ohledně ekonomické situace se promítá také do očekávání vývoje míry nezaměstnanosti. Sice převažuje názor, že nezaměstnanost klesne, ovšem podíl CFO, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti, je překvapivě vysoký. I na trhu práce může válka na Ukrajině sehrát velmi důležitou roli. Zatímco ve stavebnictví se může objevit problém s nedostatkem pracovních sil v souvislosti s odchodem mužů bránit svou vlast, v jiných odvětvích mohou naopak najít uplatnění ukrajinské ženy – často jde o kvalifikovanou pracovní sílu dobře uplatnitelnou v české ekonomice,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Mezi dlouhodobé priority CFO pak patří usnadnění práce z domova (52 %) a automatizace procesů (47 %). V otázkách na digitální transformaci dominuje přínos transformace ve spolehlivějších datech (34 %), více než polovina společností (52 %) plánuje investici do technických školení a rekvalifikací zaměstnanců. Z otázek na téma daňová a právní agenda vyplývá, že soudní spory se netýkají 58 % CFO a více jak polovina společností (54 %) nevyužívá a neplánuje využívat veřejnou finanční podporu. Odpovědi na klimatické změny ukázaly, že 61 % CFO nemá žádný plán na snížení emisí. 

Digitální transformace 

Pro 35 % respondentů v ČR a 44 % respondentů v CE regionu je digitální transformace financí to samé jako automatizace. V principu lze říct, že jde o správný postoj chápání digitalizace v úvodní fázi. Pro 32 % CFO představuje digitální transformace strategický krok a přistupují k ní nejvíce v oblasti operativních financí, zejména v účetnictví, kdy 35 % respondentů vybralo tuto oblast jako nejvíce prosperující v rámci digitální transformace.  

„Digitální transformace již není otázkou, ale přirozeným vývojovým krokem,” říká Marek Kouřil, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte. „Více než polovina dotazovaných CFO (52 %) plánuje investovat do školení a rekvalifikace zaměstnanců v souvislosti se zaváděním nových technologií. Lze tedy očekávat, že v budoucnu bude i nábor zaměřen na více technické profily. Klíčovým mezníkem bude i adopce nových technologií,“ doplňuje Kouřil. 

Daňová a právní agenda 

58 % CFO uvedlo, že sporní soudy a sporová agenda se jich prakticky vůbec netýkají, pro 28 % se agenda v posledním roce vůbec nezměnila. V otázkách využití finanční podpory z veřejných zdrojů odpovědělo 54 % respondentů, že finanční podporu nevyužívají a ani v budoucnu nehodlají, 39 % společností podporu využívá, a to hlavně za účelem daňových odpočtů na výzkum a vývoj (42 %) K hlavním důvodům nevyužití podpory je pro 52 % respondentů nedostatek vhodných typů podpory, pro 36 % nejistota ohledně pravidel podpory a jejich výkladu správními orgány.  

„Nevyužití podpory poukazuje na to, že pro období 2021-2027 nebyly doposud schváleny všechny dotační programy a ani nebyly vypsány výzvy k předkládání žádostí o dotaci. Spousta podnikatelů dále nemá dostatek informací k fungování dotací a má přetrvávající obavy z výkladu pravidel a podmínek podpory, které jsou rozdílné u jednotlivých poskytovatelů a finančních úřadů", doplňuje Luděk Hanáček, partner odpovědný za služby v oblasti vývoje a výzkumu Deloitte. 

Klimatické změny 

Mezi hlavní faktory, které přiměly společnosti v otázkách klimatu jednat, patří podle finančních ředitelů příležitost snížit náklady, přizpůsobit se požadavkům klientů/zákazníků, vyhnout se vyšším nákladům v budoucnosti a vylepšit si pověst a potřeba být více inovativní. Pouze 27 % společností snižuje emise prostřednictvím postupných změn, 6 % dokonce navazuje spolupráci se startupy, konkurencí, nevládními organizacemi a univerzitami. Z průzkumu vyplývá, že 61 % společností nemá žádný plán na snížení emisí, a ze společností, který takový plán mají, 64 % nemá nastavený časový rámec pro dosažení cíle, 24 % chce cíle dosáhnout do roku 2030 a 8 % společností do roku 2040. 

Kompletní výsledky průzkumu naleznete zde. 

O průzkumu: Na konci podzimu roku 2021 proběhl průzkum finančních ředitelů v České republice zaměřený na tři klíčová témata agendy CFO: digitální transformaci v oblasti financí, daňovou a právní tématiku a klimatické změny. Výpovědi respondentů byly shromážděny mezi listopadem a prosincem roku 2021. Do průzkumu nebyly zařazeny odpovědi týkající se prognóz ohledně vývoje makroekonomických ukazatelů, protože s ohledem na budoucí nejasný vývoj pozbyly platnosti.