Článek
Uhlíková daň
Další náklady pro vaši společnost, nebo začátek její transformace?
Dne 1. října 2023 vstoupila v platnost úvodní fáze dlouho diskutovaného nařízení o uhlíkové dani, které by mělo doplnit systém Evropské unie pro obchodování s emisemi v rámci boje za snížení emisí skleníkových plynů a dosažení ambiciózního cíle balíčku „Fit for 55“. Ačkoli společnosti nejsou v první fázi ještě povinny platit, zanedbání oznamovací povinnosti, která naopak firmám nastává již v prvním období, může vyústit v pokuty již od samého začátku. Jste na nové nařízení připraveni? Jak ho můžete využít nad rámec pouhé oznamovací povinnosti?
Ve společnosti Deloitte věříme, že každá výzva může být příležitostí, a uhlíková daň nebo mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (uhlíkové vyrovnání, CBAM) jedním z takových případů je. Nové nařízení, které vstupuje do přechodného období, mění mnohé. Zelená dohoda pro Evropu stanovila jasnou cestu k dosažení ambiciózního cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. A uhlíková daň bude hrát při naplňování tohoto cíle hlavní roli.
Co to tedy nařízení znamená v praxi? V první řadě se jedná o jedno z prvních nařízení souvisejících s úsilím v oblasti ESG, které by mohlo mít poměrně významný vliv na finanční stránku společností. Zanedbání oznamovací povinnosti může mít přitom nežádoucí dopady.
Vyhodnocení vaší cesty udržitelným dodavatelským řetězcem
Jedním z možných přístupů je vnímat nové nařízení jako příležitost připravit si sadu údajů, které je pro splnění oznamovací povinnosti třeba shromáždit. To ve vás může vyvolat některé další otázky související s vaší cestou udržitelným dodavatelským řetězcem:
Použijte tento graf jako malé sebehodnocení. Jste si jisti, že můžete všechny otázky zodpovědět kladně? Gratulujeme, pravděpodobně jste lídrem v oblasti udržitelných postupů a k řízení vaší společnosti přistupujete efektivně a na základě dat.
Nedokážete-li odpovědět kladně, můžete zkusit vyhodnotit, kde se vaše společnost v tuto chvíli nachází. Jsme přesvědčeni o tom, že pro zdolání výzev, kterým ve svém dodavatelském řetězci čelíte, a pro postupné zlepšování vašeho podnikání je zodpovězení těchto otázek zásadní. Být v souladu může být startovním bodem, ale jistě ne tím posledním. Jakmile se na tuto cestu vydáte, dosažení konečné fáze může být snazší, než si myslíte.
Pochopení CBAM a ETS
Cítíte-li se ztraceni již v první fázi, začněte s bližším seznámením se s uhlíkovou daní a získejte nějaké body do začátku. Pro pochopení uhlíkového vyrovnání je především důležité mít jisté povědomí o systému EU pro obchodování s emisemi (systém ETS).
Společnosti spadající do systému ETS jsou definovány na základě souboru kritérií – mezi ně patří například hodnota celkového příkonu výdeje tepla větší než 20 MW. Společnosti pak získají volné povolenky (EUA), které jim umožní vypustit jednu tunu ekvivalentu CO2 za jednotku. Jestliže nejsou emise, které daná společnost během svého provozu vypouští, pokryty povolenkami obdrženými bezplatně, je nutné rozdíl dokoupit. Na druhou stranu, jestliže společnost v důsledku své činnosti vypustí méně emisí, než na kolik má nárok, je možné rozdíl odprodat. S povolenkami se obchoduje na burze (např. na burze v Lipsku), na OTC trzích nebo v rámci bilaterálních dohod. Emisní povolenka EU je považována za komoditu a její obchodování většinou podléhá stejným pravidlům jako obchodování s obdobnými produkty.
Jelikož systém ETS zahrnuje pouze činnosti vykonávané v Evropské unii, je výroba produktů vyžadující velké množství CO2 (např. cement, hliník) v rámci Unie výrazně nákladnější než mimo ni. Z tohoto důvodu mohou být aktéři na evropském trhu v konkurenční nevýhodě ve srovnání s výrobci ze třetích zemí, kteří podobným opatřením na ochranu životního prostředí nepodléhají.
V návaznosti na tuto situaci představila Evropská unie mechanismus CBAM, který by měl v nadcházejících deseti letech nahradit konkurenční nevýhodu postupným zaváděním uhlíkové daně pro státy uvnitř EU i mimo ni, čímž v rámci Unie dojde k posílení motivačního účinku na dekarbonizaci. Množství produktů spadajících pod toho nařízení se pravděpodobně zvýší, a nařízení se tak dříve či později dotkne všech společností a jejich dodavatelů.