Analýza
Kdy přijde další krize?
Dluhové krize nejsou zažehnány, Česko však patří ke stabilním zemím
Dluhové krize jsou noční můrou každého – států, firem i jednotlivců. Ať už jsou jejich příčiny jakékoliv, jejich následky bývají horší, déle trvají a hloubka recesí, které je provázejí, jsou ve srovnání s „klasickými“ finančními krizemi daleko výraznější. Lze jim předcházet, případně se na ně alespoň připravit? Čemu je třeba věnovat pozornost? A především – kdy nás čeká další krize? Na tyto a další otázky naleznete odpovědi v naší Analýze dluhové udržitelnosti 2019.
V této analýze jsme jednoduchým a transparentním způsobem vyhodnotili dluhová rizika pro vlády, firmy i domácnosti ve 27 evropských zemích a mohli jsme tak vytvořit „mapu“ dluhových rizik v Evropě.
Celkem bylo analyzováno zadlužení ve čtyřech oblastech. V drtivé většině případů dopadl test pozitivně (ve smyslu udržitelnosti dluhu), místy však poukázal na riziko dlouhodobé neudržitelnosti dluhu při nezměněném chování subjektů v daném sektoru a zemi. Mezi země, kde hrozí potenciální potíže, patří například Kypr, Rumunsko či Velká Británie. Česku zatím nebezpečí v oblasti dluhové udržitelnosti do budoucna nehrozí.
- V případě zadluženosti domácností jsme problém identifikovali v 6 zemích. Patří mezi ně Řecko, Kypr, Litva, Polsko, Rumunsko a Finsko.
- Neudržitelnou trajektorii dluhu vládního sektoru vykazují 4 země: Francie, Itálie, Portugalsko a Velká Británie.
- Testem dlouhodobé udržitelnosti zahraničního dluhu neprošly Kypr, Polsko, Rumunsko a Velká Británie.
Analýza dluhové udržitelnosti 2019
Zajímáte se o dluhovou situaci v Evropě? Chcete se dozvědět více o tom, jak si jednotlivé země vedou? Přečtěte si kompletní znění Analýzy dluhové udržitelnosti 2019.
