Evropský průzkum Deloitte ke směrnici PSD2

Bude vstup nových hráčů znamenat zásadní disrupci trhu, jak bylo často předvídáno? Jsou tradiční banky skutečně ohroženy?

Máme očekávat revoluci nebo spíše evoluci, kdy bude pro každou banku klíčové nalézt si svoji budoucí roli v nově se formujícím tržním ekosystému?

Jsou klienti na změnu připraveni a vědomi si toho, jak by mohli těžit ze sdílení svých bankovních dat?

Banky v regionu střední a východní Evropy jsou ve své PSD2 strategii zpravidla méně ambiciózní než jejich protějšky v západní Evropě
V regionu střední a východní Evropy se utvořily dvě jasně odlišené skupiny bank – „vyzyvatelé“, reprezentovaní velkými univerzálními bankami, jako hráči nejvíce otevření příležitostem nabízeným PSD2. Výrazná většina razí kooperativní strategie, které zahrnují spolupráci s dalšími subjekty. Druhou skupinu tvoří „minimalisté“, typicky středně velké a menší banky, u kterých často dominuje spíše defenzivní postoj zaměřený primárně na zajištění regulatorní compliance, anebo si svoji konkrétní strategii tyto banky dosud nestanovily. Oproti tomu významné procento západoevropských bank uplatňuje ofenzivní strategie s cílem využít PSD2 k získání většího podílu na trhu.

Největší dopad PSD2 se očekává v retailovém bankovnictví, u platebních služeb a spotřebitelských úvěrů, mnoho bank zvažuje spolupráci s fintech společnostmi
Banky v regionu střední a východní Evropy deklarovaly zvýšený zájem o partnerství s fintech hráči či jinými třetími stranami. To potvrzuje ambice některých fintechs se v nadcházejícím období více soustředit na B2B modely spolupráce. Banky v regionu střední a východní Evropy i jejich západoevropské protějšky shodně očekávají, že PSD2 bude mít největší dopad v retailovém a SME segmentu, přičemž za klíčové příležitosti považují oblast platebních služeb a spotřebitelské úvěry.  

Většina bank považuje PSD2 za příležitost, jsou si ale vědomy rizika, které představuje pro jejich obchodní modely
Zatímco banky ve střední a východní Evropě mají větší obavy z nástupu fintech společností, západoevropské banky se domnívají, že jsou to velké zavedené bankovní subjekty, které mají nejvýhodnější pozici, aby těžily z výhod nabízených PSD2. Jako riziko byly identifikovány i nové digitální banky, překvapivě však zatím nejsou jako konkurence vnímány velké technologické společnosti, jako je Google a Amazon, přes jejich prokazatelnou schopnost zavádět inovativní platební řešení.

V samotné implementaci PSD2 jsou západoevropské banky zpravidla napřed, v zemích střední a východní Evropy se rychlost implementace významně liší
Velké západoevropské banky jsou obecně v procesu implementace svých PSD2 programů dále než jejich protějšky v regionu střední a východní Evropy. Banky zatím zpravidla alokovaly většinu prostředků spíše na zajištění regulatorního souladu než na rozpracování svých strategických možností. Mezi zeměmi střední a východní Evropy se rýsují výrazné rozdíly, které do značné míry vyplývají z rozdílného tempa národních legislativních procesů – v několika zemích se národní PSD2 legislativa opozdí do poloviny či konce roku 2018, což naznačuje, že letošní rok bude pro řadu středo- a východoevropských bank z pohledu PSD2 ještě velmi náročný. 

Jsou klienti připraveni? Ve využívání digitálních bankovních kanálů panují mezi klienty bank ve střední a východní Evropě značné regionální rozdíly
Přes rychle rostoucí zastoupení digitálních a mobilních kanálů stále většina klientů bank ve střední a východní Evropě využívá i další kanály. V regionu se zformovaly dvě velmi odlišné skupiny: zatímco v Rumunsku a Bulharsku leží v průměru podíl digitálních bankovních kanálů stále pod hranicí 20 %, rozvinutější digitální trhy v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a především v České republice již dosahují podílu až 70 %.

Pětina klientů bank v regionu střední a východní Evropy je přes své preference nucena využívat pobočku nebo internetové bankovnictví – jasná příležitost pro digitální PSD2 vyzyvatele
Přes vysokou penetraci internetu a chytrých telefonů v řadě zemí je více než 11 milionů klientů ve střední a východní Evropě nadále „rukojmími“ poboček či internetového bankovnictví – jde o uživatele, kteří jednoznačně preferují provádět veškeré bankovní činnosti online nebo prostřednictvím mobilní aplikace, avšak jsou nuceni využít pobočku nebo internetové bankovnictví, protože mnohé transakce dosud nebyly bankami digitalizovány či nejsou podporovány v aplikaci mobilního bankovnictví. Tento segment představuje jasnou příležitost pro agilní PSD2 vyzyvatele, aby s ním prostřednictvím nabídky pokročilých digitálních služeb umožněných PSD2 navázali přímý zákaznický vztah. Celkem 42 % klientů bank v regionu střední a východní Evropy preferujících multikanálovou nebo digitální komunikaci uvedlo pokročilejší nabídku digitálních služeb jako jeden z pěti hlavních důvodů pro přechod k jinému poskytovateli finančních služeb.

PSD2 vyzyvatelé budou muset investovat do budování důvěry a zvýšení povědomí klientů o výhodách nových služeb, aby mohli reálně využít rýsující se tržní příležitosti
Přijetí nových služeb umožněných PSD2 klienty i jejich ochota poskytnout souhlas se sdílením dat o svých bankovních účtech s dalšími poskytovateli budou zásadní pro širší úspěch PSD2. Navzdory tomu, že ve středo- a východoevropských zemích až 35 % bankovních klientů uvedlo, že by jim nevadilo sdílet informace o svých účtech s jinou bankou výměnou za nabídku inovativních online služeb – Česká republika zde reprezentuje s pouhými 18 % nejkonzervativnější zemi – průměrné povědomí spotřebitelů o otevřeném bankovnictví a jeho výhodách je ve všech zemích regionu poměrně nízké. Je zřejmé, že aby mohli PSD2 vyzyvatelé úspěšně využít tržních příležitostí, budou muset investovat nejen do budování důvěry klientů, ale především do zvyšování povědomí veřejnosti o výhodách jejich nabídky služeb využívajících PSD2.

Nečekejme v souvislosti s PSD2 žádný „velký třesk“ – největší tržní dopady lze očekávat až v horizontu jednoho až tří let
Směrnice PSD2 má jednoznačný disruptivní potenciál, avšak její přijetí na trhu bude znamenat dlouhodobý proces: většina bank z regionu střední a východní Evropy, jakož i v západní Evropě očekává, že největší dopady PSD2 pocítíme až za jeden až tři roky od jejího data účinnosti. Některé západoevropské banky jsou optimističtější a očekávají, že dopady budou patrné již během prvního roku, a to díky rozvinutějšímu fintech sektoru v západní Evropě. Obecně se očekává, že tržní dopady směrnice PSD2 nebudou mít podobu „velkého třesku“, ale budou postupné, avšak současně nezvratné.

Na cestě k cíli je ještě třeba překonat celou řadu výzev
Mnoho výzev a problémů, které banky vnímají, plyne ze samotné komplexnosti a rozsahu regulace PSD2. Mezi ty klíčové lze zařadit chybějící části regulatorního rámce, absenci jednoznačných pokynů pro nadcházející přechodné období či často chybějící jednotné API standardy. Další obavy vyplývají z dosud neotestovaného reálného fungování vztahu mezi bankami a třetími stranami i toho, jak zajistit optimální rovnováhu mezi dodržením bezpečnostních požadavků a zajištěním pozitivní zákaznické zkušenosti. Mezi další výzvy, které je třeba řešit, patří i zmíněná edukace klientů, a to jak stávajících, tak i těch nových.