Analýza
Boj na poli talentu
Budoucnost se může vyvíjet nejrůznějšími směry. Stále rostoucí dynamika a turbulentní byznysové prostředí mohou vést jak k pozitivním, tak i k negativním scénářům. Příkladem druhého scénáře je svět, který bychom mohli nazvat „Boj na poli talentu“, charakterizovaný přebytkem pracovní síly a minimem vládních zásahů.
Kombinace těchto dvou faktorů vede zaměstnavatele k vnímání pracovní síly jako „snadno nahraditelné položky“. Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je tedy čistě NEOSOBNÍ. Zaměstnavatelé se zajímají pouze o produktivitu a efektivitu práce, zatímco zaměstnanci se plně soustředí na udržení dané pozice a schopnosti konkurovat ostatním pracovníkům na trhu.
Jaké následky by měla budoucnost boje na poli talentu?
Začněme s perspektivou zaměstnavatele. Díky přebytku pracovní síly odpadá nutnost vysokých platů, firemních benefitů, důrazu na wellbeing, vzdělávací či tréninkové programy a přátelskou pracovní atmosféru. V porovnání s ostatními scénáři je zde nabídka práce značně omezená a zaměstnavatelé si jsou vědomi své velmi silné vyjednávací pozice a možnosti šetření zaměstnaneckých nákladů. Důraz je kladen na efektivitu práce. V následku toho panuje v tomto scénáři vysoké využívání umělé inteligence a automatizace práce, vedoucí nejen k vyšší produktivitě, ale i ke značným finančním úsporám.
K upevnění pozice zaměstnavatelů přispívá i minimum vládních zásahů. V porovnání se scénářem „Práce je jen práce“ je ochrana pracovníků ze strany vlády značně omezená. Zaměstnavatelé mají téměř volnou ruku v propouštění svých zaměstnanců, stanovení jejich mzdy či k využívání levnější pracovní síly ze zahraničí. Vládní příspěvky do reskillingu zaměstnanců či jiných vzdělávacích tréninků jsou značně omezené či neexistující, což vede k nutnosti zvýšených investic do osobního vzdělávání ze strany zaměstnanců.
Jedním z mála pozitiv tohoto scénáře je zvýšená možnost využívání relativně nového a velmi flexibilního stylu práce známého jako tzv. Gig Economy, charakterizovaným krátkodobým, náhodným a často úzce zaměřeným pracovním poměrem s minimem zaměstnaneckých benefitů či vládní ochrany. V následku omezené vládní intervence mohou nejen zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci profitovat z nových možností v dnešním globalizovaném světě a kompenzovat nízké platy a minimum zaměstnaneckých benefitů jednorázovými pracovními úvazky.
Jaké strategie by si firmy měly osvojit, pokud chtějí z tohoto scénáře vytěžit maximum?
Pokud se firmy během pandemie něco naučily, pak je to fakt, že dnešní i budoucí byznysové prostředí bude čím dál tím více dynamické a nejisté. Za předpokladu, že budoucnost přinese scénář charakterizovaný bojem na poli talentu, je velmi pravděpodobné, že tento scénář nebude trvat věčně. Co ale věčně trvat může, jsou následky lhostejného přístupu ze strany firem ke svým zaměstnancům.
Nic netrvá věčně. Nadbytek pracovní síly či limitovaná intervence ze strany vlády jsou faktory, které se mohou změnit doslova ze dne na den. Proto je důležité, aby se zaměstnavatelé starali o své zaměstnance a budovali OSOBNÍ vztah i v dobách, kdy se to nemusí jevit jako priorita. Investice do reskillingu, růstu a vzdělávání zaměstnanců jsou klíčové. Dle Deloitte studie zkoumající trendy v oblasti lidského kapitálu pro rok 2021 je stěžejní poskytnout zaměstnancům možnost volby co se týče náplně jejich práce a podpořit je adekvátním tréninkem a vzděláváním, které povede ke vyššímu pracovnímu nasazení a vylepšení organizačních výsledků.
Firmy by také neměly omezovat náklady spojené s wellbeingem zaměstnanců. Trend work-life balance v budoucnosti bude ztrácet na významu. Generace mileniálů a zetkařů vyžadují integraci wellbeingu do práce jako takové. Práce a volnočasové aktivity pro ně nejsou striktně odděleny. Naopak, práci často vnímají jako nedílnou součást jejich osobního života, což je udržitelné pouze za předpokladu, že zaměstnavatelé dbají na jejich wellbeing i v pracovním prostředí.
V neposlední řadě by zaměstnavatelé neměli vnímat přicházející technologický pokrok jako volbu mezi technologiemi a zaměstnanci. Naopak, k vytěžení maxima s dominujícímiz technologiemi v dominované budoucnosti, by se firmy měly zaměřit na budování tzv. super týmů, které efektivně propojují lidskou pracovní sílu a technologie k dosažení těch nejlepších výsledků a připravenosti na nepředvídatelnou budoucnost.
Dnešní svět se mění téměř na denní bázi. Okolnosti, které charakterizují byznysové prostředí dnes mohou být zítra irelevantní. Investice do lidského kapitálu je však dlouhodobou záležitostí, která přináší spoustu benefitů bez ohledu na to, jakým směrem se bude budoucnost vyvíjet. Podpora inovací, zvýšené pracovní nasazení, flexibilita a odolnost na straně zaměstnanců, pozitivní firemní PR a snížené náklady spojené s častou fluktuací zaměstnanců jsou jen některé z klíčových výhod, které tato investice přináší. Stejně tak jako benefity i následky zacházení se zaměstnanci jako s lehce nahraditelnou komoditou přináší dlouhodobé následky, které mohou být nevratné. Proto by se zaměstnavatelé měli řídit motem „Chovej se k ostatním tak, jak bys chtěl, aby se chovali k tobě.“, jelikož tato strategie přinese ovoce bez ohledu na to, co přinese nejistá budoucnost.
Kontakt
