Analýza
Práce je jen práce
Během pandemie si zaměstnanci uvědomili, co vlastně od práce chtějí a očekávají. V průběhu lockdownů a práce z domova se hlavním cílem většiny z nás stalo oddělit práci a soukromý život, které se začaly nepříjemně prolínat. Naše soukromí bylo narušeno, pomyslná hranice mezi prací a soukromým životem se začala ztenčovat a přesčasy prodlužovat.
V této budoucnosti dochází k oddělení práce a volného času. Práce se stává pouze prostředkem nutným k získání prostředků pro naplnění smysluplných, sociálních a komunitních potřeb jednotlivců mimo práci. Pocit naplnění a realizace už není tak silně spojen se zaměstnáním a vztahy v pracovním prostředí jsou čistě PROFESIONÁLNÍ.
Jaké následky by měla budoucnost, ve které je práce jen práce?
Firmy musí nyní výrazně více respektovat, co pracovníci potřebují a vyžadují, a to kvůli nedostatku talentu na trhu. Zaměstnavatelé se tak za každou cenu snaží vyhovět zaměstnancům v různých ohledech, aby si je ve firmě udrželi. Zároveň zde figurují silné státní zásahy, kdy lokální legislativa významně podporuje potřeby zaměstnanců jako je péče o zdraví a wellbeing, zvyšování kvalifikace, či koncept základní mzdy pro všechny. To má za následek posílení odpoutání zaměstnanců od zaměstnavatelů, které je pro budoucnost pPráce je jen práce typické.
Na principu pracovních vztahů se ale nic zásadního oproti normálu nemění. Zaměstnanec stále vykonává důsledně své úkoly a očekává kompenzaci a péči od zaměstnavatele v podobě férového ohodnocení, možností k seberozvoji a vzdělávání. Méně důležitá je zde míra naplnění, které pracovníkům práce přináší. Odměny jako je finanční stabilita či volný čas vidí jako nástroje, které jim umožňují hledat naplnění jinde.
Jaké strategie by si firmy měly osvojit, pokud chtějí z tohoto scénáře vytěžit maximum?
Instinktivní odpověď firem je nedělat nic –- práce je jen práce a od osobního života by měla být podle nich oddělená. Jaké může mít tento přístup následky? Například americká firma Coinbase se rozhodla zavést tzv. „apolitickou kulturu“, v rámci níž které byly veškeré debaty, aktivismus či vyjadřování osobních názorů tabu, čímž ale následně ztratila 5 % svých zaměstnanců. Dle našich Trendů v oblasti lidského kapitálu 2020 způsobuje ztráta pocitu sounáležitosti pokles zapojení a výkonnosti zaměstnanců.
Efektivnější strategií, jak v budoucnosti přežít, je pomoci zaměstnancům jejich životy oddělit, přičemž ale stále usilovat o to, aby se v práci cítili dobře. Do budoucna můžeme čekat, že se HR strategie firem budou stále více přizpůsobovat individuálním potřebám jednotlivců. Firmy by měly vytvořit harmonické prostředí, ve kterém je jak prostor pro diskusi, tak jasně nastavená hranice nepřijatelného chování.
V současné situaci budou zaměstnanci pravděpodobně čím dál více využívat dostupné prostředky k oddělení soukromí od práce, zejména pokud by se vzdálená práce stala dominantním nastavením. Normálním už nebude trávit v práci dlouhé hodiny na úkor rodiny a osobního času. Avšak doposud vybudované osobní vazby, přátelství a podpůrný systém nelze jednoduše extrahovat z pracovního prostředí. Největší kompetitivní výhodou firem tedy bude schopnost zaměstnavatelů inspirovat pracovníky, aby je práce bavila a měli chuť se v ní realizovat, přičemž by byli schopni balancovat pracovní a osobní život podle vlastních potřeb.
Kontakt
