Trendy v oblasti lidského kapitálu ovlivněné pandemií

4 scénáře, které ovlivní práci do budoucna:

Práce jako trend

REAKTIVNÍ vztah firem vůči talentu

Zaměstnavatelé usilují o maximální přizpůsobení se zaměstnancům, stejně jako se některé řetězce prodávající oblečení přizpůsobují módním trendům. Vztah firem vůči dostupnému talentu je vysoce REAKTIVNÍ – zaměstnavatelé realizují nejrůznější aktivity a akce na získání a udržení zaměstnanců bez promyšlené koncepce a strategie. Cílem je „přebít“ svou nabídkou konkurenci a oslovit co největší množství talentů. 

Přečtěte si více o trendu >

Boj na poli talentu

NEOSOBNÍ vztah mezi zaměstnanci a firmou

Pro tento scénář je charakteristický přebytek talentu nad volnými pracovními pozicemi při minimu vládních zásahů. Mnoho uchazečů tak bojuje o limitovaný počet volných míst a vztah mezi pracovníky a firmami je velmi NEOSOBNÍ – zaměstnanci jsou z pohledu firmy snadno nahraditelní, probíhá mezi nimi boj o dostupná místa. Vztah se zaměstnavatelem jako takový není důležitý, firma se zajímá pouze o produktivitu a efektivitu práce, zatímco zaměstnanci se soustředí na udržení dané pozice.

Přečtěte si více o trendu >

Práce je jen práce

PROFESIONÁLNÍ vztah mezi zaměstnanci a firmou

Jak firmy, tak zaměstnanci jsou na sobě vzájemně závislí. Zaměstnanci však ve své práci nehledají další význam a od firem neočekávají více než profesní vztah. V tomto scénáři je tak vztah mezi zaměstnanci a firmami čistě na PROFESIONÁLNÍ, pracovní úrovni. Dochází tak k oddělení práce a volného času a práce se stává pouze prostředkem nutným k získání prostředků pro naplnění smysluplných, sociálních a komunitních potřeb jednotlivců mimo práci.

Přečtěte si více o trendu >

Smysl práce v centru zájmu

KOMUNITNÍ vztah mezi zaměstnanci a firmou

Dominantním elementem v tomto scénáři je smysl, který vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem přináší. Klíčovým pojítkem na cestě za úspěchem se stávají společné a smysluplné cíle a postoj firmy vůči sociálním tématům jako jsou změna klimatu, rovnoprávnost, rasismus. Tento postoj se stává jedním z aspektů, které definují kvalitu organizace zaměstnavatele. V této budoucnosti lze společné vztahy označit jako KOMUNITNÍ.

Přečtěte si více o trendu >

„Účastníci našeho průzkumu identifikovali jako vůbec nejdůležitější oblasti množství talentu dostupného na trhu práce a vládní zásahy. Dostupnost pracovníků na trhu zásadně ovlivňuje to, jak snadné či obtížné je pro společnosti získat novou a zkušenou pracovní sílu. S tím souvisí například i potřeba rekvalifikace zaměstnanců, jejich nahrazení technologiemi či využití alternativní pracovní síly. Vládní zásahy jsou pak druhým významným faktorem, a to nejen pro budoucnost bez pandemie. Vláda totiž svými regulacemi může ovlivnit ochranu zaměstnanců, pracovních pozic a mezd, ale i přístup ke vzdělání, investice do rekvalifikace zaměstnanců či třeba procesy na zaměstnávání zahraničních pracovníků.“

Ondřej Přerovský, seniorní manažer v týmu Poradenství v oblasti lidského kapitálu, Deloitte

„Uvedené scénáře nejsou rozhodně nejsou vyčerpávající, ale spíše ilustrativní. Většina společností pravděpodobně zažije určitou kombinaci všech těchto možností, a to zejména v návaznosti na jejich pracovní sílu, oblast, ve které působí či lokalitu. Naším cílem je představit uvedené scénáře včetně přístupů a strategií, jak se s nimi společnosti mohou vyrovnat. Aby organizace do budoucna uspěly, je totiž potřeba, aby na situaci nejen zareagovaly a dokázaly ji ustát, ale zejména i, aby z ní dokázaly vytěžit maximum. Protože, jak praví Peter Drucker: ´Největším nebezpečím v turbulentní době není turbulence samotná, ale uplatňování včerejší logiky.´

Andrea Černá, Senior Human Capital Consultant, Deloitte

Autoři studie: Ondřej Přerovský, Marcela Provazníková, Andrea Černá, Zuzana Smilková, Kateřina Krebsová