Analýza
Trendy v oblasti lidského kapitálu ovlivněné pandemií
Covid-19: Test vztahu mezi firmami a jejich zaměstnanci
V rámci naší nejnovější studie jsme se zaměřili na to, jak pandemie ovlivnila vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a jaké kroky mohou společnosti podniknout, aby z nastalé situace vytěžily maximum a zároveň překonaly největší výzvy, které před nimi stojí. Pro účely výzkumu jsme využili několika metod, od focus groups, interview s business a HR leadery, až po dotazování na sociálních sítích či rozhovory při využité umělé inteligence. Výsledkem jsou čtyři základní scénáře, které ovlivní práci do budoucna a které mají napomoci ke zorientování se v nejisté budoucnosti, které kvůli pandemii čelíme.
4 scénáře, které ovlivní práci do budoucna:
Práce jako trend
REAKTIVNÍ vztah firem vůči talentu
Zaměstnavatelé usilují o maximální přizpůsobení se zaměstnancům, stejně jako se některé řetězce prodávající oblečení přizpůsobují módním trendům. Vztah firem vůči dostupnému talentu je vysoce REAKTIVNÍ – zaměstnavatelé realizují nejrůznější aktivity a akce na získání a udržení zaměstnanců bez promyšlené koncepce a strategie. Cílem je „přebít“ svou nabídkou konkurenci a oslovit co největší množství talentů.
Boj na poli talentu
NEOSOBNÍ vztah mezi zaměstnanci a firmou
Pro tento scénář je charakteristický přebytek talentu nad volnými pracovními pozicemi při minimu vládních zásahů. Mnoho uchazečů tak bojuje o limitovaný počet volných míst a vztah mezi pracovníky a firmami je velmi NEOSOBNÍ – zaměstnanci jsou z pohledu firmy snadno nahraditelní, probíhá mezi nimi boj o dostupná místa. Vztah se zaměstnavatelem jako takový není důležitý, firma se zajímá pouze o produktivitu a efektivitu práce, zatímco zaměstnanci se soustředí na udržení dané pozice.
Práce je jen práce
PROFESIONÁLNÍ vztah mezi zaměstnanci a firmou
Jak firmy, tak zaměstnanci jsou na sobě vzájemně závislí. Zaměstnanci však ve své práci nehledají další význam a od firem neočekávají více než profesní vztah. V tomto scénáři je tak vztah mezi zaměstnanci a firmami čistě na PROFESIONÁLNÍ, pracovní úrovni. Dochází tak k oddělení práce a volného času a práce se stává pouze prostředkem nutným k získání prostředků pro naplnění smysluplných, sociálních a komunitních potřeb jednotlivců mimo práci.
Smysl práce v centru zájmu
KOMUNITNÍ vztah mezi zaměstnanci a firmou
Dominantním elementem v tomto scénáři je smysl, který vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem přináší. Klíčovým pojítkem na cestě za úspěchem se stávají společné a smysluplné cíle a postoj firmy vůči sociálním tématům jako jsou změna klimatu, rovnoprávnost, rasismus. Tento postoj se stává jedním z aspektů, které definují kvalitu organizace zaměstnavatele. V této budoucnosti lze společné vztahy označit jako KOMUNITNÍ.
„Uvedené scénáře nejsou rozhodně nejsou vyčerpávající, ale spíše ilustrativní. Většina společností pravděpodobně zažije určitou kombinaci všech těchto možností, a to zejména v návaznosti na jejich pracovní sílu, oblast, ve které působí či lokalitu. Naším cílem je představit uvedené scénáře včetně přístupů a strategií, jak se s nimi společnosti mohou vyrovnat. Aby organizace do budoucna uspěly, je totiž potřeba, aby na situaci nejen zareagovaly a dokázaly ji ustát, ale zejména i, aby z ní dokázaly vytěžit maximum. Protože, jak praví Peter Drucker: ´Největším nebezpečím v turbulentní době není turbulence samotná, ale uplatňování včerejší logiky.´
Andrea Černá, Senior Human Capital Consultant, Deloitte
Autoři studie: Ondřej Přerovský, Marcela Provazníková, Andrea Černá, Zuzana Smilková, Kateřina Krebsová
Kontakt
