Případová studie

Digitální transformace zdravotnictví

Systémy zdravotní péče v celé Evropě čelí nebývalému tlaku. Pandemie koronaviru narušila tradiční modely při poskytování zdravotní péče, současně ale stejně jako v mnoha dalších segmentech urychlila digitalizaci. Kvalita péče se sice zlepšila, vzrostl ale rozsah i komplexnost zdravotních potřeb. Poptávka je logická, odráží důsledky stárnoucího obyvatelstva, rostoucí mortality i morbidity. A pochopitelně i očekávání veřejnosti, která prahne po personalizovanějších a přívětivěji poskytovaných zdravotních službách.

Tempo digitální transformace přitom bude klíčové při formování budoucnosti zdravotní péče. Pokud budou řešení pro digitální péči navrženy účelně a implementovány nákladově efektivním způsobem, mají potenciál snížit nerovnosti a zvýšit blahobyt milionů občanů při poskytování zdravotní i pečovatelské péče. Mezi výzvy ale patří složitá struktura systémů zdravotní péče, různé modely financování a zapojení hned několika účastníků systému s odlišnými názory i očekáváními.

Digitální transformace není jen o technologiích

Digitální transformace je prioritou pro většinu zemí, pokrok je ale pomalý a mezi digitální vyspělostí v jednotlivých státech jsou velké rozdíly. Zatímco Evropská unie očekává, že všichni občané budou mít přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči za přijatelnou cenu, mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly. Limity jsou v nedostatečném počtu lékařů, zdravotních sester či lůžek na osobu, klíčový je i poměr HDP vynaložený na zdravotní péči. Zdravotnický personál se snaží vyrovnat s narůstající pracovní zátěží, obzvlášť v době pandemie, a prohlubující se propastí mezi nabídkou (možnostmi zdravotní péče) a poptávkou po zdravotnických službách.

Není sporu o tom, že digitální technologie mohou integrovat péči, identifikovat rizika a předpovídat je, pomáhat v diagnostice, zlepšovat tok dat, hlavně ale poskytovat včasnou, účinnou a bezpečnou péči. Digitální transformace však není jen o technologiích. Jedná se o komplexní řízení změn pomocí technologií, které v konečném součtu pomáhají zvyšovat efektivitu celého systému, od poskytování služeb až po jednotlivé výhody plynoucí pro lékaře i pacienty. Pohledem do praxe jde např. o zapojení robotiky, rozšířené reality či 3D tisku, které lékařům pomáhají při vyšetřování pacientů, tréninku či online komunikace s pacienty. Naopak pacienti vítají větší uživatelskou přívětivost celého ehealth systému a jeho elektronizaci (e-recepty, e-žádanky či e-neschopenky, efektivnější komunikaci mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče apod.). 

Průzkum Deloitte: digitalizace zdravotnictví

Z průzkumu Deloitte mezi 1800 lékaři ze 7 evropských zemí (Dánsko, Německo, Nizozemsko, Itálie, Norsko, Portugalsko a UK) vyplynulo, že více než čtvrtina lékařů nedostává žádné formální školení v používání digitálních technologií. Mezi nejčastější negativní přívlastky při digitalizaci zdravotnictví patří slova jako pomalá, složitá a byrokratická. Naopak mezi pozitivy se objevily rychlá, inovativní a efektivní. Většina respondentů se shodla v tom, že plně digitálního systému zdravotní péče bude dosaženo od teď za méně než pět let. Potom doufají, že při popisu nového systému budou moci použít současná zmiňovaná pozitiva, tedy „rychlý, efektivní, jednoduchý“. Projděte si výsledky průzkumu.

Shaping the future of European healthcare
Považujete tyto informace za užitečné?